Rod Draka - Série 1 (2022) (série)
The Lord of the Tides
Režie:
Geeta Vasant PatelKamera:
Catherine GoldschmidtHudba:
Ramin DjawadiHrají:
Paddy Considine, Olivia Cooke, Emma D'Arcy, Matt Smith, Steve Toussaint, Eve Best, Rhys Ifans, Sonoja Mizuno, Fabien Frankel, Ryan Corr, David Horovitch, Tom Glynn-Carney, Ewan Mitchell, Phia Saban (více)VOD (1)
Obsahy(1)
O šest let později. Boj o Náplavomarku je náhle v ohrožení a Rhaenyra se snaží dohodnout s Rhaenys. (HBO Max)
Recenze (97)
Rod draka umí tnout do živého způsobem, který mu ostatní fantasy seriály mohou jen závidět, a Paddy Considine tu odvádí životní výkon o několik koňských délek. Vynikající práce! ()
// Nejdojemnější scéna v historii Hry o trůny? Možná dokonce dvě? Djawadi zase kraloval, teda nejen on, no. ()
Takhle to připomíná mnohem více staré dobré Trůny. Scéna poslední večeře zcela delikátní. Paddy Considine hraje jako o život. ()
Temné a neutěšené ve strohých a dokonalých kulisách, co připomenou středověk s úžasnou gotikou. Nejsilnější scéna - cesta k železnému trůnu. A nejbáječnější? Daemonova rychlá práce. Úplně jsem cítil, že jestli se tohle nestane, dojde jen na další prázdné plky o zachování rodu... a tak... Dál nemá cenu se rozepisovat, anžto je lepší vše vidět. ()
Filmařka Geeta Vasant Patel se chopila režie 8. epizody seriálu Rod Draka, která se opět neobešla bez časového skoku. Jak to dle všeho vypadá, 1. série vyvrcholí počátkem události známou jako Tanec draků a i proto je nutné do finále stihnout připravit pro tuto událost půdu. Opět tak dochází k přeobsazení některých rolí, kdy především Tom Glynn-Carney v roli Aegona II. a Ewan Mitchell jako jeho bratr Aemond působí jako ideální castingové trefy. U postav je mezitím opět vidět nějaký ten vývoj, z Daemona v podání Matta Smitha se například stal lovec dračích vajec. Prim ovšem stejně nakonec hraje politické pletichaření, boj o moc a otázka toho, kdo na trůn usedne dál. Maskéři odvedli vynikající práci ohledně vizáže krále Viseryse v podání Paddyho Considina na prahu smrti. S Viserysem to bylo již od 1. epizody obtížné a častokrát se o jeho královských ideálech dalo polemizovat, Paddy Considine ovšem v součtu přeci jen doposud předvádí jeden z nejsilnějších hereckých výkonů v rámci celého seriálu a sledovat Viseryse na dně fyzických sil je ideálně nepříjemné. Celá osmá epizoda ostatně stojí na emocích, kterým přispívá i emotivní soundtrack Ramina Djawadiho. Síla Rodu Draka navíc pořád tkví v tom, že na rozdíl od ostatních fantasy pořád svět vytvořený George R. R. Martinem odráží skutečný svět. Epizoda 8 v sobě ostatně skrývá i zjevnou inspiraci kauzou MeToo, konkrétně spíše událostmi, které celému hnutí předcházeli a které celou existenci hnutí zapříčinili. Předchozí dvě epizody jednoduše nelhali a princ Aegon je pořád pěkný ptáček. Je přitom vlastně zajímavé sledovat kritiku některých fanoušků knižní předlohy, kteří jsou nařčení z toho, že seriál zatím nadržuje straně Rhaenyry v podání Emmy D´Arcy (Milly Alcock začíná díky síle výkonu D´Arcy chybět méně a méně) a naopak se snaží příliš negativně vykreslit druhou stranu. Je to celé krapet úsměvné, protože minimálně v rámci seriálu princ Aegon pomalu spěje k tomu, aby se stal stejně nenáviděným parchantem jako byl svého času všemi milovaný Joffrey Baratheon. I když se o toho očividně bude moci podělit se svým bratrem. Takový Daemon Targaryen poté svou divokou povahu v jeden moment nezapře, jeho bratr Viserys ovšem naopak i přes brzké setkání se smrti nepřestává být naivní a pořád se snaží nevyhnutelně rozkmotřenou rodinu nějakým způsobem stmelit. Olivia Cooke poté jakožto Alicent zůstává ve vysoké herecké formě, samotný závěr epizody poté v sobě jednoduše zanechává nádech tragédie. Epizoda s velmi chytrými dialogy ostatně skutečně vyvolá dojem nějaké chytře napsané hry od Williama Shakespeara, kdy se sice opět skáče v čase, vůbec to ovšem nepodráží nohy vykreslení postav a napětí. Jestli má tahle epizoda připravit půdu pro nevyhnutelnou občanskou válku, líp to snad udělat nešlo.... ()
Mistrovská scénáristická, režijní a herecká momentka v historii kinematografie. Martin se musí rochnit blahem. ()
Veľmi silné emotívne scény striedali trochu zdĺhavejšie pasáže. Viserysov nástup na trón bol vynikajúco natočený a posledná večera (ne)jednotnej rodiny symbolicky predznamenala ticho pred búrkou. Zdá sa, že to bolo poslednýkrát, kedy sa v jednej miestnosti stretli všetci bez toho, aby sa chceli navzájom povraždiť. ()
Těch dramat, zvratů, politických tahů a protitahů a podobných pitchovin už je tam tolik, že tomu přestávám věřit. Sorry jako. Pozitivní překvapení byl jednooký vnuk krále, ten mě vyloženě bavil. 69% a 3* ()
Nemohl chybět další časový skok, tentokrát 6 let. Se skoky by nebyl problém, kdyby nový díl nevycházel jeden týdně. Za tu dobu toho člověk dost pozapomíná a vždy chvíli trvá, než dokáže spolehlivě přiřazovat jménům tváře. Jakmile jsem se však dostal do provozní teploty, tak jsem si díl nesmírně užil a nebál bych se jej označit za doposud nejlepší. Aegon i jednoočko jsou dokonalí psychopati a neskutečně mě baví. V rámci tohoto dílu však strhl drtivou většinu pozornosti Paddy Considine, na kterého jsem doposud pohlížel tak nějak bez zájmu. Tady mi ovšem vytřel zrak, když ukázal, jak brilantní je herec. Kule rvoucí výkon. Luxusní epizoda, která dává zavzpomínat na nejlepší časy původního seriálu. I když to zpočátku vůbec nevypadalo, tak jsem se konečně dostal do bodu, kdy se nesmírně těším na následující díl. [94 %] ()
Souhlas s Eleanor05...nuda, žádný posun v ději (kromě 6ti let, které jsme přeskočili) a potěší jen maska Viserise. Ale i to jeho umírání bylo k smrti dlouhé. Navíc je zarážející extrémně častá výměna herců a absence externích lokací. Dějová linka jednoho rodu není ničím zajímavá. Hodnocení opravdu nechápu. ()
No tí ale rastú ako z vody. Len ópiový hrabľozub, sťaby kráľ, už rastie do hrobu. Spád to už nejaký má, ale na prekvapenia tu nie je tak skvelá atmosféra, ani šokujúca príprava ako v GoT. Zaujímavé to ale v tých vzťahoch je, takže, čo si človek počne. Na rok 2023 sú hranice hodnotenia už asi iné, keď nič poriadne nevychádza a stačí mu aj pár dojímavých momentov zničeného muža, ktorého si ani nestihol obľúbiť. ()
Někdo stárne, jiný vůbec ne. Zase nové obličeje, deset lidí se motá v kruhu. Uondané. ()
Jo, jo, už jsem ten vzorec pochopil- po každé pochvale přijde ťafka. Tohle byla zase čistá nuda, protože se nestalo téměř nic, co by stálo za zmínku, zato nechybělo další furtdokolové omílání téhož. Já jsem sice kripl a rychlost rozhodně nepatří k mým silným stránkám, ale sledovat královy přesuny jeho bydlištěm bylo utrpením i pro mě jako pro člověka, který by pro ně měl mít pochopení. Tady bylo řešením buď kolečkové křeslo nebo tlačítko ffw. Tyhle nesmyslně dlouhé scény mi lezou na nervy tím spíš, že příběh hned na počátku epizody opět hopnul o šest let kupředu. Takhle by se to dalo vyřešit- král vstupuje do trůnního sálu- titulek: o třicet minut později- král sedí na trůně. Zároveň by se dala takto osvěžit celá sezóna; odvysílal by se pilot a následoval by závěrečný díl uvedený titulkem: o třicet let později. Myslím, že bych o nic nepřišel. / Poučení: Projevy syfilidy jsou v jejím třetím stádiu vskutku nepříjemné na pohled. ()
*asi začínám mít slabost pro rovný blond vlasy* nářez ()
Říkal jsem si, že cesta k trůnu je nejlepší scéna, až dokud ji nepředčila rodinná večeře. Bez kontextu je to ta nejveselejší, ale v rámci příběhu ta nejsmutnější. Atmosféra, jakou dokáže vykouzlit Ramin Djawadi, je neuvěřitelná. Ryzí melancholie. ()
Souhlas s většinou, ta scéna s návratem krále na trůn je rozhodně jednou z nejlepších v rámci nejen celého seriálu, ale i GoT. Rodinná večeře taky top. Ale zároveň i sekvence, kde se toho moc nedělo. Proto nemůžu dát plný počet. ()
Obdiv tomuhle dílu, který zvládl všechno na 100%. Bylo to dojemný, drsný, nechutný a intriky do všech stran. A je mi úplně jedno, že dějově se to neposunulo. Absolutně mi to je ukradený. Protože tohle bylo prostě neskutečný! ()
Tvůrci nás evidentně napínají, nicméně posunuli děj dopředu. Myslím, že tato část se povedla a nechce se mi ani moc domýšlet, co nás čeká příště. ()
Say it...:))). Těžká depka. Jsem v totálním konfliktu, jelikož v knize jsem měl rád Aemonda s Vhagar a i když je v seriálovém zpracování skvělý, Daemon Targaryen v podání Matta Smitha je prostě beyond cool. Vůbec se teď Martinovi nedivím, že ho označil za svého nejoblíbenějšího Targaryena. Celý ten díl je tak nádherně tragický...naprosto mě to odzbrojuje. ()
Scéna návratu krále Viseryse na trůn je jedním z nejsilněších okamžiků současné televizní historie. (SPOILER - a rozseknutí hlavy je boží....jen bych zahlásil, že teď je ten jazyk trochu přístupnější.) :-D ()