Noční můra v Elm Street 3: Bojovníci ze sna

Tretia časť americkej horrorovej série "Nightmare on Elm Street" je mojou najobľúbenejšou. Freddy Krueger dostáva veľký priestor sa realizovať. Prostredie psychiatrickej liečebne s partiou teenagerských chovancov zafungovalo výborne. Do príbehu sa tiež vracia, už ako dospelá žena, Nancy Thompsonová z prvej časti a dokonca i jej otec Donald, vyslúžilý šerif. Freddy Krueger tu rozohráva ďalšiu svoju desivú snovú hru. A tento krát sa mu to darí bravúrne. Tento titul nesie podnázov "Dream Warriors". Považujem ho za najlepší diel celej série. ***** (23.12.2016)

Trojka mě asi baví nejvíc - speciální efekty zde absolutně nemají chybu a Freddy Krueger je zde zlomyslný, nápaditý a všehoschopný ďábel, který si své vraždící hrátky náramně užívá - a divák s ním. Super je rovněž vysvětlení geneze Kruegera skrze jeho matku. Některé scény z tohoto filmu jsou nezapomenutelné (chlapec - loutka tahaný za vytrhané cévy z rukou, dívka toužící po kariéře herečky narvaná do obrazovky televize, atd.), a celkově je to prostě strašná sranda. Dokonalou atmosféru celého filmu podporuje skvělá Badalamentiho hudba. Další díly a remaky už jsem vždy ignoroval, ty tři podle mě bohatě stačily. (13.01.2013)

Kvalitativní posun a osobitý režisérský dotyk. Tvůrci se vyřádili, výtvarné řešení je velmi podařené, množství nápadů (Freddy mnohokrát jinak) mile překvapí. Zatímco třeba finální kostra na vrakoviště působí jako pěst na oko, předešlá práce s triky, barvami a kamerou je nesmírně vydařená. Trojka se odehrává v psychiatrické léčebně, ve které se objevuje i Nancy z prvního dílu, u které najdou klienti ústavu (poslední děti z Elm Street) pochopení. Což se nedá říct o vedoucím personálu („Jak dlouho budete obviňovat své sny ze své vlastní slabosti?“). Freddy kouzelně sype hlášky, objevují se i dvě tváře (Patricia Arquette a Laurence Fishburne), které později kopaly vysokou hereckou ligu. Za mě poměrně jednoznačný vrchol celé série. Mimochodem podíl na scénáři měl kromě Wese Cravena i Frank Darabont. (23.07.2020)

A Nightmare on Elm Street 3: Breakfast Club. Dream Warriors sú i po tridsiatich rokoch asi jediným slasherom so skutočne skvelo napísanými postavami. Nepotrebujú na to dlhú expozíciu, stačí len pár replík, dôveryhodné kulisy a skvelé herecké výkony. Kľúč k tomu je prekvapivo jednoduchý, i keď paradoxne ťažko napodobniteľný: pôdorys charakterov dôsledne kombinuje ich zraniteľné a zároveň tienisté ľudské vlastnosti. Každý si nesie so sebou nejaké hriechy no i veľký kus nádeje a idealizmu - tak ako v legendárnom Breakfast Club. Odvtedy sa to už nikomu nepodarilo zopakovať a to vrátane tvorcov pokračovaní, ktorí sa o to snažili, no vždy pritom skĺzli do jednorozmerného slasherového klišé. A to pravdaže nie je všetko, okrem toho tu sú skvelé snové pasáže, kreatívne vraždy, dusná atmosféra a rozvíjanie mytológie okolo Freddyho - a franchise okolo Freddyho, tak ako ho poznáme dnes, bol stvorený. PS: rebríček nočných mor: N1, N3, N7, N4, N5, N2, N6 (29.05.2007)

Do světa legendárních nočních můr s Freddym jsem nahlédl úplně poprvé a na základě doporučení horrorového příznivce Mr.Apache zvolil místo prvního filmu netradičně tuhle „trojku“. Jak jsem tak trochu předpokládal, tenhle typ přímočárého tínedžerského horroru nebyl tak úplně mým šálkem kávy, ovšem musím uznat, že v rámci toho, čím Bojovníci ze sna jsou, jde o velmi dobře udělaný kus, který i navzdory tomu, že během trikových scén tu občas byl starší věk filmu znát, strčí pořád hravě do kapsy spoustu současné žánrové tvorby. Líbilo se mi zasazení většiny napínavého děje do snů, které zde probíhají na pokračování a postupně se propojují s realitou, zaujalo mě promyšlení snového světa s číhajícím nebezpečným záporákem ze záhrobí i mladičká Patricia Arquette. Ke konci se mi už ty akční boje se všemi netvory zdály utahané a rovněž zbytečně přepjaté, včetně klasického horrorového zvratu k závěru (ve chvíli, kdy se všechno zdá být vyřešené). Zatím se k oblibě tohoto kultu přidávat rozhodně nemůžu, ale coby v jistém směru skutečně originální žánrová jednohubka za mě může být a minimálně na první film z roku 1984, kterým to celé kdysi začalo, se ještě někdy v budoucnu ze zvědavosti podívám. [60%] (04.07.2022)