The Tenant of Wildfell Hall

Prvních pár minut mě uchvátilo, první díl navnadil a pak už to byl jen pád – pozvolný, ale i tak z něj po dopadu bolí kosti (v tomto případě spíš oči). Vyhovovalo mi obsazení, bavila mě hudba i Heleniny hnědo-hnědé obrazy, zásadně ale nesouhlasím s principem dlouhosáhlého vysvětlování záhady (raději tuším než vidím) a třetí díl byl už jen parodií na všechny zubožené milovníky, kterým je odpírána jejich pravá láska. Jinými slovy ověřila jsem si tušení, že se sestrami Brönteovými si nesednu (a myslím, že jde o oboustrannou averzi). (19.02.2012)

Sestry Brontëovy mají tu neobyčejnou schopnost vytvářet velmi nesympatické mužské hrdiny a tady máme hned dva! A i přes jejich skvělé obsazení se mi nelíbí ani jeden (čestná zmínka pro Purefoye v trpitelské pidiroli). Tara Fitzgerald mi kupodivu nakonec nijak nevadila, přestože není mou ideální Helenou. Ale hlavními přednostmi téhle minisérie jsou skvělá hudba a místy velice znepokojivá kamera. Bohužel se ale přidalo několik zbytečných dramatických scén, které slouží hlavně k tomu, aby se uměle urychlil vývoj vztahu mezi Gilbertem a Helenou. Což ne tak docela funguje. Ve třetím díle se navíc Gilbert trochu utrhne z řetězu a jede Helenu navštívit, když ví, že se vrátila k manželovi? No budiž. Celkově mě to nechává chladnou jak Helenu po pěti letech manželství. (18.04.2015)

Sestry Brontëovy neměly na růžích ustláno (tyranský otec, zhýralý bratr), přesto ze svých krátkých životů (Anne se dožila pouhých 29 let) vymáčkly maximum. Na papír, abychom byli přesní. Tohle nepřestanu obdivovat a zároveň mě nepřekvapuje, jaké záporáky stvořily- vždyť je viděly okolo sebe. Z tohoto zpracování přímo dýchá mizerie a zmar, ale nechybí naděje. Měla jsem problém s Tarou Fitzgerald a částečně i se scénářem (každá odchylka od knihy byla na škodu), proto nakonec volím průměr. (22.06.2019)

Adaptace stojnojmenného románu Anne Bronteové (v Čechách vyšla pod názvem Dvojí život Heleny Grahamové). Helena (Tara Fitzgerald) spolu s malým synem utekla před svým manželem-alkoholikem (Rupert Graves) na utajené místo na venkově. Seznamuje se zde s Gilbertem Markhamem (Toby Stephens), který se stává jejím přítelem. Film je zčásti retrospektivní, popisuje to, jak se z mladého, příjemného, ale přece jen povrchního muže stává pod vlivem alkoholu lidská troska. Kromě hereckých výkonů mě zaujala i hudba. (25.02.2007)

Môj obľúbený literárny príbeh z čias dospievania "Tajomná pani Grahamová" nabral reálnu podobu. Vzťah dvoch ľudí nie je vždy jednoduchý. Aj tu je to príbeh o láske, ktorá bolí. Zvíťazí morálka, povinnosť, obeta a presvedčenie, alebo popustíme uzdu citom a vášni, napriek "norme v nás", napriek všetkému v čo veríme? Bude to pravé šťastie?! Konečné naplnenie lásky Gilberta a Helen je vytúženým vyvrcholením a uisťuje diváka o spravodlivom zadosťučinenií za všetko utrpenie, ktorým museli prejsť. Milovníci anglickej klasiky si znovu prídu na svoje. Predsa len dokonalý zážitok mi oslabilo obsadenie Helen Tarou Fitzgerald. To nebola šťastná voľba. (01.12.2008)