V erbu lvice

Občas tam jsou divné dialogy, pak i pár hereckých výkonů není zrovna moc dobrých a nějaký silnější dojem by tomu taky prospěl, ale jinak je to na české poměry slušný historický film. Především teda solidním vizuálem, který se povedl hodně a snad jen díky němu ten film má i nějakou podmanivou atmosféru, ale i tak ten film funguje, nepůsobí uměle, i ty postavy má do určité míry promyšlené a kostýmy jsou taky slušné. Navíc mám i pocit, že zde lepší historický film (mám na myslí z doby starší než první světová, takové filmy se tu točí už fakt minimálně, vzpomínám si snad jen na Jménem krále. Jánošíka a Křižáčka - a televizní filmy nepočítám) od té doby doposud už nevznikl. Dokonalé to není, ale líbilo se mi to. Slabé 4* (20.03.2021)

Milena Steinmasslová, naše velmi dobrá a krásná herečka tu odčiňuje vše co v životě napáchala jako svazačka, dcerka komunistických oligarchů a agitátorka mládeže. Vše dobré páchá coby světice Zdislava po boku hvězd jako je Rosner, Preiss a Kemr. Neobyčejný, zapomenutý a citlivý příběh Rážův. Někteří lidé jsou tak dobří a šlechetní, že odměnou jim je pouze smrt v mladém věku. Doporučuji přečíst komentář sportovce. (14.12.2011)

Ze Zdislavina života - plným jménem Zdislavy Křižanovské z Lemberka - nejsou jistá ani její životní data. Legenda sama - jak už to u legend bývá - víc naznačuje než vypráví. Přesto autorka zdařilé literární předlohy, spisovatelka a někdejší mariánskolázeňská lékařka Alena Vrbová, dokázala napsat ve stejnojmenném románu strhující příběh, který Ludvík Ráža dokázal neméně zdatně přetvořit do filmové podoby nejen jako režisér, ale i jako scénárista. Šťastnou ruku měl i při výběru hlavních představitelů i odborného poradce - výsledkem je s minimem prostředků skvěle zvládnutá výprava, která dotváří - nebo naopak ničí - úspěch tohoto subžánru hraného filmu. Steinmasslová je pro tuto roli-poslání přímo predestinována svým zdánlivě nenápadným, ale vnitřní silou a přesvědčením planoucím krásným niterným ženstvím. Asi právě toto pojetí zživotňuje jinak schematickou postavu neduživé ženy, která podle všeho žila krátce i na středověké poměry, v nichž se člověk mohl i jako mladík bez potíží stát zemským kmetem (17letý Jiří z Poděbrad). Lidský výklad života pozoruhodné katolické světice, Slovanky a Češky (byť v těchto kategoriích středověk velmi dlouho neuvažoval ani necítil) stojící u počátků sociálního českého života, péče o zavržené a ubohé, bohužel nebyl - a pro svou výpravnost ani být nemohl - symbolem nové vlny historické tvorby. Nicméně spoluvytvořil působivý epilog vrcholné české tvorby hraného filmu (z devadesátých let zaslouží ještě zmínku skvělé televizní inscenace zejména Oldřicha Daňka, patrně největšího českého dramatika druhé poloviny dvacátého století). Doba, v níž nositeli skutečné tvořivosti jsou šedesátníci a sedmdesátníci, nenávratně kráčející vstříc konci své životní cesty, je zvláštní. To však neplatí o díle, které již dávno - je "pouze" kvalitní a výsostné - mělo být digitalizováno na DVD nosičích. (02.12.2007)

Skutečně nechápu tak nízké hodnocení. Toto byl poslední film natočený u nás, který perfektně zpracoval jedno období našeho středověku. Kostýmy, herecké výkony, syrovost ala Vláčil... perfektní. Ano bylo to o světici, tak to snad někomu mohlo připadat nudné. Kdo se však o toto období a danou tematiku zajímá, bude panu Rážovi za toto dílo vděčen. Kvalitních snímků mapujících toto velmi zajímavé období našich dějin a vůbec západní křesťanské Evropy je totiž strašně málo. (27.07.2011)

O Zdislavě z Lemberka jsem před zhlédnutím tohoto filmu nikdy dříve neslyšel, a proto byl pro mě její příběh něčím zcela novým. Film na mě zapůsobil lehce nadprůměrným dojmem a přišel mi spíše jako snímek udělaný pro televizi. Milena Steinmasslová byla v hlavní roli skvělá, moc se mi líbila Hapkova hudba a přítomnost několika flashforwardů, které rázně předpovídaly osud Zdislavy. (04.05.2012)