Vyvolený

Tvůrčí potenciál Vyvoleného je po celý snímek držen zkrátka díky absenci jakékoliv vnitřní dynamiky. Měla jsem dojem, že celý vývoj příběhu, zvláště herecké výkony, i samotné dialogy působí nesmírně staticky, apaticky, jakoby snad až znuděně. Všichni mluví snad jedním tónem hlasu, ať se děje cokoliv a postavy jsou jakoby zbaveny emocí. Invaze zlodějů těl?:-) Bruce Willis je akční ikona, do podobných filmů se ale příliš nehodí. Jeho herecká poloha je zde omezena na jeden výraz. A z jeho projevu se těžko na diváka dokážou přenést nějaké silné emoce. Jen tak jsem si během sledování představila, kdyby roli ztvárnil James McAvoy, to by byl jiný nářez. Neustále jsem čekala, kdy nastane nějaký zvrat v ději, šokující situace, napínavé rozhovory, cokoliv. Přišlo mi, že film pořád stojí v jednom bodě a nijak se neposune kupředu. Takový zajímavý námět by si zasloužil mnohem více rozvést. Je nesmírná škoda, že zůstal tak zoufale nevyužitý. Ani závěr mi nepřinesl žádný pocit překvapení či snad šoku. Tajemná atmosféra je jednou z mála věcí, co drží celý příběh pohromadě. Spousta lidí bude z Vyvoleného na rozpacích. (22.11.2009)

Zajímavý nápad, slabší zpracování. Achillovou patou filmu je, že de facto nemá žádný skutečně nosný děj, pracuje jen s decentním přerodem obyčejného člověka v hrdinu. Kupodivu to nijak zvlášť nenudí, ale ke konci filmu jsem měl neodbytný pocit "tak kdy už to konečně začne". Více než nezničitelný táta Willis se mi zamlouval tajemný skleněný muž Samuel L. Jacksona. Skrz zajímavý námět se jaksi Shaymalan nakonec úplně neproboural k filmu, ale zůstal kdesi na půl cesty. Přesto se mi tenhle snímek o "mýtu hrdiny" líbí více než Šestý smysl. Oč je méně šokující, o to je působivější. Příjemná podívaná, která reflektuje fenomén komiksu i fenomén vztahu otec-syn, ale povrchnosti se neubránila... (01.02.2004)

Podruhé, tentokrát s odpovídající pečlivostí, jsem si udělal čas i na další, neméně zajímavý, počin M. Night Shyamalana po fenomenálním úspěchu Šestého smyslu. Po tragické vlakové nehodě se život Davida Dunna nenávratně změnil. Bez škrábance se seznámí se zahořklým chudákem Elijahem, jeho možným protipólem. Ten s poruchou extrémní křehkosti kostí při každém sebemenším pádu neuvěřitelně trpí. Sic zřejmě původem indický režisér nebude nikdy mým šálkem kávy, zde navozuje solidní atmosféru, ke které vedle nadprůměrných hereckých výkonů (obdivuju zejména Willise, pracovitou stálici, jejíž kariéra zřejmě nikdy neuhasne) potěší i obratným vizuálním stylem (chladné, předlouhé záběry Eduarda Serry), kterým splétá už tak promyšlený obrazec. Bravurních úvodních třicet minut ale postupem času nenávratně ztratí tempo. Bohužel. 70%. (22.01.2008)

Kolik chceš za tenhle? Vyvolený zůstal jen kousek pod pětihvezdičkovým vrcholem. Herecké obsazení, kamera, režie či hudba, jsou naprosto bez chyb a i když mi tentokrát chyběla ona pověstná hutná atmosféra, kterou Shyamalan výjimečně nechal po kapsách své modré bundy, byl jsem i díky povedené pointě spokojen. Film je inteligentní poctou komiksovým SUPER-HRDINŮM. (26.08.2014)

Od počátku až do konce brilantně se rozvíjející film postavený zcela na komiksových základech a přitom tak vůbec nepůsobící. Thriller z dob, kdy Shyamalan věděl, co chce a nebyl ještě ani trochu vyčerpaný a vykrádající se. Skvělý Willis, zvláštní S.L Jackson (ten jeho plášt a hůlka nemají chybu) a příběh, který je tajemnější než hrad v Karpatech. A na konci toho stejně nikdo moc neví.. I když brilantní pointa mnohé dovysvětluje. Možná někoho film nebude bavit kvůli pomalému tempu ale vše do sebe skvěle zapadá, každá scéna má nějaké opodstatnění a závěrečná část začínající na nádraží (nebo co to bylo) podkreslená Howardovou hudbou je famózní vyvrcholení a origin.. (16.01.2011)