Děti planety Duna

Po oslobodení Arrakisu od Harkonnenov nenastal happyend, ale tvrdý boj o vládnutie a aj niektorí Atreidovci začali robiť chyby, pretože sa opili mocou. Prvý diel tejto novej minisérie mi ale vôbec nesedel. Pôsobilo to strašne uponáhlane a hlavne dialógy boli rovnako strojové jak v pokračovaniach Matrixu. Z postáv sa stali len figúrky na komplikovanej šachovnici, ktoré nepoháňala nejaká uveriteľná motivácia, ale len snaha scenáristov. Nenadchlo ma aj preobsadenie niektorých postáv menej sympatickými hercami. Na druhej strane mi vadilo, že sa tu znova objavili tí istí českí herci v iných úlohách jak v prvej minisérii. Našťastie druhý a tretí diel pôsobí znova prirodzene a postavy tam fungujú ako v prvej minisérii. Vidno, že prvý a druhý s tretím dielom majú rozdielne predlohy. Možno keby aj dej prvého dielu rozviedli do dvoch častí, tak by to fungovalo lepšie. V druhom a treťom diely sledujeme snahu Arrakisu oslobodiť sa od náboženského vplyvu, ktorá sa snáď do určitej miery podarila. Rozhodne záver pôsobí nádejnejšie jak v minulej trilógii. Z postáv ma najviac bavil mladý Leto a šialená Alia. Po prekvapivej absencii v minulej sérii si to tentoraz vynahradil do sýtosti Marek Vašut. Triky nie sú ne lepšej úrovni ako minule, ale rozhodne pôsobia krajšie. Arrakis vyzerá celkovo veľkolepejšie. Ubudlo ale akcie, ktorej to veľa nie je. A aj rating sa znížil, takže žiadna poriadna krv alebo nahotinky sa nekonajú. Ale celkovo toto pokračovanie rozhodne stojí za pozretie. Je len o trochu horšie ako prvá miniséria.  6,5/10. (06.12.2021)

Minisérii Dune hodnotím jako povedené předvedení knižního sci-fi fenoménu, který byl do té doby na okraji mého zájmu, a Children Of Dune ji ještě o třídu převyšuje. Triky, největší slabina Duny, se v pokračování dostaly na patřičnou úroveň. Města působí impozantním dojmem, poušť zase vzdušně a příjemně na pohled. Tentokrát se do světa planety Arrakis dokážu vžít, aniž bych se bála, že za kupou písku narazím do zdi pomalované dunami. Vyššího levelu dosáhl i hudební doprovod. Revellova hudba občas decentně zaševelila, Tylerovy kompozice se nebojí naplno se rozvinout a zaplavit divákovu mysl (čímž se snažím říct, že hudba je boží). Příběh se opět točí okolo různých spiknutí, zrad a intrik, drží se minulého schématu, ale pořád má dostatek es v rukávu. Příchod mesiáše je sice zápletka, která neomrzí, ale co se dělo dál, to je potenciálně mnohem zajímavější a neotřelejší téma. A u Herberta se na "a šťastně žili až do smrti" nehraje. Nestává se často, aby vylíčení navazujících událostí přineslo vítaný vývoj a kvalitní rozšíření zápletky (ano, Wachowští, na vás ukazuji). Každý díl je oživen vzrušujícími adrenalinovými momenty a děj uhání kupředu svižnějším tempem. Náboženství, politika a mocenské hrátky, ekologie – každý si přijde na své. Mě nejvíc zaujalo poslední zmíněné téma. Duna je pozoruhodný ekosystém. Škoda že chybí dotazová část programu, filmy všechny otázky nezodpoví. Výskyt českých herců s výrazným přízvukem se omezil na minimum a nahradili je ti schopnější. Karel Dobrý je sázka na jistotu, Fremen Pavel Kříž má kukadla jak zrcadla a Marek Vašut do své role natolik sedí, že jsem chvílemi zapomínala, kdo to je a že pochází z našich luhů a hájů. Postavy nestárnou (asi se vydatně cpou kořením říznutým koenzymem Q10) a některé dostaly nové tváře (já chci zpátky drsňáka Stilgara!). Po dobrodružstvích z písečné planety se mi bude stýskat. Takhle by to mělo vypadat, ve středu všeho stojí silný příběh a postavy – a hezká fasáda je pouze příjemným doplňkem. Vůbec bych se nezlobila, kdyby se tímto pravidlem řídili tvůrci hollywoodských blockbusterů. Bylo by fajn vidět kvalitní sci-fi i v kině. (18.11.2012)

Převést do více jak čtyř hodin kultovní Dunu, to chce odvahu. Převést do stejné stopáže rovnou dvě knihy je skoro nemožné. Yaitanesovi se to ale povedlo dokonale. Je hned několik důvodů, proč Children of Dune jsou lepší jak předchozí mini-série a rozhodně stojí za vidění. Prvním je fantastické obsazení, kterému suveréně opět vévodí dvojice Newman a McAvoy, pár kilometrů za nimi pak trojice Kodetová / Sarandon / Cox a někdě v nedohlednu je Marek „koukejte jak jsem všude” Vašut. Druhým důvodem je pak, na poměry televize, naprosto famózní triková stránka, kterou překonala jedině Battlestar Galactica (také od Sci-Fi Channel). Díky absenci Barandovský kulis, které nahradilo zelené plátno, se mohla planeta Arrakis konečně projevit ve své celé kráse a že je na co se koukat. Píseční červi, přelety nad Arrakeenem, monumentální vesmírné lodě Gildy. Poslední a možná i nejpodstatnější je pak hudba. Nevím, zda-li Bryan Tyler upsal svou duši ďáblu, ale tak či onak se jedná o absolutní vrchol v televizní produkci a... prostě se na to koukněte taky, lepší mini-sérku podle předlohy za posledních deset let nenajdete. (08.11.2010)

Byla to tahle minisérie a McAvoy, co mě kdysi donutilo přečíst si Herbertovo původní megadílo, takže tu minisérii prostě miluju, jasný?:-D I když samozřejmě vim o tom, že je plná nedokonalostí a odlišností od originálu:-D Že je oproti knížkám naivní a trochu prkenná:-D Ale stejně jí budu navždy milovat a nehodlám se snažit o objektivitu:-D (07.04.2012)

Trikově rozhodně lepší než televizní "Duna" a stejně tak i příběhově. Tohle je zásadní zlom v celé sérii "Duna", myslím tedy knižní, a v tom, jak bude utvářen její svět. Neskutečné, co tady Frank Herbert dokázal, a musím říct, že těmhle televizním tvůrcům se povedlo udělat dobrou verzi, která se nemá za co stydět. Trochu více známých herců a trochu více těch českých tváří rozhodně snímku neuškodilo. Dokonce je fajn, že se někteří vrátili. Je škoda, že k natočení dalších knih nedošlo. Tak třeba někdy se o zfilmování tohoto sci-fi veledíla opět pokusí a dokáže to s ještě větším úspěchem. (03.05.2014)