Jánošík
Režie:
Paľo BielikScénář:
Paľo BielikKamera:
Vladimír JešinaHudba:
Tibor AndrašovanHrají:
František Kuchta, Ctibor Filčík, Dušan Blaškovič, Ondriš Jariabek, Martin Ťapák, Jozef Kroner, Samuel Adamčík, Andrej Bagar, Viliam Záborský (více)Obsahy(1)
V první části velkorysé historické fresky režiséra Paľa Bielika jsme prožili s malým Jánošíkem dětství a dobu kněžských studií. Zatímco v rodné vesnici řádily epidemie a panská zvůle, dozvěděli jsme se o smrti děda, kterého Jánošík velmi miloval, a malého bratra. Také o zvůli hraběcího syna Aurelia, který chtěl zhanobit Jánošíkovu kamarádku z dětství Terezu a o revoltě Jánošíkova otce, která měla za následek zapálení rodné chalupy panskými dráby, v jejíchž plamenech uhořela Jánošíkova matka. Nakonec svou smrt nalezl i Jánošíkův otec, krutě umučený v hraběcí temnici. Jánošík, který se vrátil ze studií a nenašel doma nikoho, pohřbil zuboženého otce a přísahal pomstu. Poté, co zapálil několik hraběcích majetků, odešel do hor, kde stráví zbytek života. Jeho zbojnická družina se utěšeně rozrůstá a Jánošík se stává postrachem i nadějí... Nesmrtelná legenda o zbojnickém hrdinovi Jánošíkovi, který bohatým bral a chudým dával, je stále vděčným námětem různých uměleckých zpracování. Třetí filmová verze, která byla natočena na Kolibě v letech 1962–63, vznikla u příležitosti 250. výročí Jánošíkovy smrti. Námět, scénář i režie této velkolepé historické fresky jsou dílem Paľa Bielika – původního hereckého představitele Jánošíka z české Fričovy filmové verze z roku 1935. Zajímavé je, že hlavní roli nesvěřil zkušený tvůrce žádnému z herců, ale mladému lékaři Františku Kuchtovi. Neokoukaná tvář tak vtiskla celému filmovému vyprávění silný realistický nádech. Velkorysý projekt, natáčený v exteriérech slovenských hor, s velkou účastí komparsu, náročnými scénickými stavbami (důmyslná zařízení Jánošíkova "lágera") a s účastí plejády vynikajících slovenských herců, patří k pokladům slovenské kinematografie. Ačkoliv by se na počátku šedesátých let nabízel ideologický výklad lidového hrdiny, Bielikovi se podařilo natočit prostý příběh o mladíkovi vzdorné povahy a silných morálních zásad, který našel odvahu změřit nerovné síly s ozbrojenou mocí. O muži, který naučil lidi, sužované bídou a sadistickou tyranií, doufat v pozemskou spravedlnost. Když byl roku 1713 popraven, bylo mu 25 let, přesto už toho stačil tolik, že se stal věčnou legendou. (Česká televize)
(více)Recenze (103)
Bielikovo spracovanie slovenskej legendy vykazuje všetky črty diváckeho blockbusteru, od nákladnej výpravy, cez prísluchajúce farebné a širokouhlé spracovanie (použité vôbec prvý krát v dejinách slovenskej kinematografie), po „žánrové“ klučkovanie medzi akčne dobrodružným výrazivom obohateným o dramatické dejové zvraty, podopreté o humanistické posolstvo potreby rovnosti a slobody interpretované v socialistickom duchu. Chýbať nemôže ani (aspoň fragmentárne) zobrazenie milostného vzťahu medzi Jánošikom a Terezou, čoby vedľajší dejový plán. ()
Juraj Janosik,kto by nepoznal toto slavne meno,na tie roky excelentne natocena dvojdielna historicka drama,ktora nadherne opisuje a vystihuje zivot zbojnika,ktory bohatym bral a chudobnym daval,reziser Palo Bielik zanechal po sebe kultovu klasiku a herec Frantisek Kuchta sa urcite nezabudnutelne zapisal do filmovej historie...:-) ()
O čom inom by mal byť jeden z prvých slovenských veľkofilmov, ako o Jánošíkovi. Táto verzia je určite najlepšia, výborný hlavný predstaviteľ, a že je neherec vo filme vôbec nepoznať. Na výprave sa nešetrilo a herci aj režisér odviedli poctivú prácu. Aj po vyše 50 rokoch sa film dá so záujmom pozrieť a pripomenúť si notoricky známe scény naprávania Surovcovej krkovice alebo ozbíjania už raz ozbíjaného panstva. –––– Ej, škoda guľky. Surovec, utop ho jak mača. ()
Vrcholné dílo slovenské kinematografie šedesátých let. Výpravné, epické, hrdinské. Krásné barevné záběry nasnímané na širokoúhlou kameru Vladimíra Ješiny zážitek z filmu jen vyzdvihují. Paľo Bielik jako původní Jánošík pojal svoji verzi skutečně vysokorozpočtově a nebál se použít stovky komparzistů. Velkolepé, legendární, nepřekonatelné. Hudba Tibora Andrašovana slovenským folklórem krásně čaruje. KLASIKA! ()
Jeden z najslávnejších slovenských filmov - hoci historicky neskutočne nepresný a nehorázne zidealizovaný, ale ja tak kvalitný. Výborné exteriéry, kulisy a kostýmy, herecké výkony sú na úrovni a réžia je skvelá. Film disponuje viacerými známymi scénami (scéna záverečného útoku na zbojníkov je natočená perfektne) a zapamätania hodnými hláškami ako aj komediálnymi aj tragickými prvkami a napriek minimálnym výčitkám - od idealizácie, ktorá aj tak sprevádza takmer všetko, čo s Jánošíkom súvisí až po miestami prehnané emócie - ide o príjemný film o kamarátstve, odboji proti útlaku a láske, ktorý si svoj pomaly legendárny status medzi slovenskou kinematografiou zaslúži. ()
Galerie (13)
Zajímavosti (33)
- Paľo Bielik bol od nakrútenia verzie z roku 1935 tak posadnutý Jánošikovskou tematikou, že svoju verziu poňal absolútne veľkolepo – film natočil širokouhlo na americký farebný materiál Kodak ako dvojdielny veľkofilm, niektoré kópie sa dokonca distribuovali v kinách v systéme CinemaScope so štvorkanálovým zvukovým mixom. Existencia CinemaScope kópií je žiaľ dodnes nejasná. (BlueNeon81)
- Paľo Bielik bol ešte pred začatím natáčania vystavený dosť nemilosrdnej kritike zo strany profesionálnych hercov za to, že sa opovážil pozvať na skúšky s úmyslom do mnohých úloh obsadiť čerstvé tváre nehercov. (Raccoon.city)
- Režisér Paľo Bielik sa rozhodol, že hlavnú úlohu pridelí nehercovi, 203 cm vysokému lekárovi Františkovi Kuchtovi, ktorý nemal nijaké herecké skúsenosti, ak nerátame jeho externú spoluprácu s rozhlasom v pozícii hlásateľa. (Raccoon.city)
Reklama