Reklama

Reklama

Jára Cimrman ležící, spící

  • angličtina Jára Cimrman Lying, Sleeping
Československo, 1983, 81 min

Kamera:

Richard Valenta

Hudba:

Petr Skoumal

Hrají:

Zdeněk Svěrák, Valerie Kaplanová, Josef Abrhám, Libuše Šafránková, Marie Drahokoupilová, Vladimír Svitáček, Jaroslav Vozáb, Petr Kostka, Míla Myslíková (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Filmem Jára Cimrman ležící, spící se nám představuje fiktivní postava všestranného génia naší minulosti, protagonisty desítky her, uvedených v pražském divadélku, nesoucím jeho jméno. Filmový příběh, v němž se Cimrman poprvé zhmotnil do konkrétnější podoby, je tvořen několika "rekonstruovanými" epizodami z jeho života, zasazenými do rámce exkurze v jeho světničce ve vsi Liptákov. Jednotlivé kapitoly, prodchnuté typickým humorem autorské dvojice Smoljak - Svěrák, přinášejí většinou zcela nový pohled na dosud neznámé "aspekty" Mistrova života a díla... (Ateliéry Bonton Zlín)

(více)

Recenze (561)

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

"Půjdeme, prosím, nahoru a podíváme se dolů." Jako jo, Cimrman si tohle asi zasloužil a muselo k tomu filmu dojít (nevím přesně proč, ale jsem rád, že k němu došlo v osmdesátkách a ne později). Film trochu připomíná semináře cimrmanovské společnosti, je tak trochu nesourodý, neucelený a humor v něm kolísá. Fakt nesnáším scénu s králíky, část se slavnými jmény historie mi po každém zhlédnutí přijde více a více zbytečně natahovaná a přehnaná, konec vychází trochu do ztracena. Ale pořád je to zábavné a člověk tam ještě pořád dokáže najít skrytý vtip. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Nádherný mystifikační klenot české filmové a obecně kulturní pokladnice... Filmové rozvíjení fenoménu fiktivního českého génia vpravdě renesančních rozměrů v rukách režiséra Smoljaka nabralo zajímavý rozměr. Nejedná se o klasický biografický film, ale o jakýsi rámcový pseudodokument k bádání teatrologa (Josef Abrhám), do něhož je životopis Cimrmanův zasazen (z pseudodokumentární formy pramení také velká část komiky snímku)... To, co dělá z výplodů autorského dua Svěrák-Smoljak skutečně velká nadčasová díla, je samozřejmě obsaženo i v tomhle filmu - tak kupříkladu již samotná národní identita Cimrmanova - ,,český" génius je typický jedinec obývající středoevropský prostor, jehož národnost je z geografické a historické povahy sporná, národní škatulky totiž přinesla až vlna národních obrození valící se Evropou a s ní příchozí vzepjatý nacionalismus, symbolické je usazení Cimrmana do pomezí česko-rakousko-německého (byl asi tolik Čechem, na kolik je dnes Čechem Milan Kundera)...; extrémní zalidnění obrozenecké Prahy velkými osobnostmi NO, které odráží představu malé české kotliny, kde se všichni znají a dívají se vzájemně do talíře; typický mýtus o českém člověku, který vstoupí do struktury nějakého systému a postupným latentním působením ho ideologicky rozloží zevnitř (Cimrman coby vychovatel u arcivévody Františka Ferdinanda d'Este); symbolicky ztvárněná dekadence doby před první světovou válkou ve scéně honu na zajíce oblečené v komických a ponižujících převlečcích; Tyršovo heslo ,,Přelez, přeskoč, ale nepodlez" aplikované na český národní charakter ve výstižné variaci ,,Můžeš podlézt, ale pak se musíš zase narovnat..."; poklona estetice éry němé grotesky (Cimrmanova školní léta strávené v dívčí škole...); obrozenecká vize učitele coby posla vzdělanosti a nositele všeslovanských ideí; individualistická koncepce dějin (Cimrman je největším hybatelem dějinného vývoje); absurdita zobrazovaných faktů (Cimrman patentující si vynálezy vždy několik chvil po kolegovi, radící dobovým velikánům a zhmotňující se tak v jejich inspiraci, žijící do svých 16 let v přesvědčení, že je dívkou...); kongeniální stylizace a s ní spojená příznakovost jazyka (,,šosáctví doby"...)... Fenomén fiktivního českého génia byl dotažen k dokonalosti, když se jeho jméno dostalo do jedné americké encyklopedie Kdo byl kdo... To byla asi ta největší satisfakce pánům Svěrákovi a Smoljakovi...a další přikládám já na konci tohoto komentáře: Děkuji Vám, pánové, udělali ste můj život radostnější... ()

Reklama

genetique 

všechny recenze uživatele

Bezosporu originálny snímok, ktorý mi svojou jednoduchou humornou formou absurdity a zároveň takmer geniality pripomenul monty-pythonovské snímky a biografickou fikciou Allenov 'Zelig'. Občas zachádza tá absurdita až do krajnosti, z ktorej našťastie rýchlo vycúva a skvelých vtipných momentov je nesporne viac. 75%. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Ne, ne, ne, ne, ne! Cimrmanovi hraný film nesvědčí. Při vší úctě k Divadlu Járy Cimrmana – tohle pánům Smoljakovi, Svěrákovi a ostatním nevyšlo. Dlouhý a nevtipný prolog. Líná režie. Unylé, zdlouhavé, dramaturgicky zcela nezvládnuté. Souvislé vyprávění zde neexistuje (prvních třicet minut je spíše takovou hrou pro diváky „Kdo objeví více známých osobností“). Málo vtipů a i z toho mála jenom pár opravdu vydařených. 55% Zajímavé komentáře: Radek99, sportovec ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Podobné pocity, ako napríklad po And now for something completely different. Miestami geniálne, inokedy celkom mdlé. Čiže podľa mňa dosť nevyvážené. Prvé časti pomerne svižné, pretože Cimrmanov život zhrňovali veľkými elipsami, potom nastúpila otázka monarchie a dej sa zrazu spomalil a to až do konca. Možno to bude tým, že som očakával niečo odlišné, vlastne som očakával niečo, čo si budem raz za rok s veľkou radosťou opakovať. Humor tohoto filmu je veľmi suchý, ale miestami až príliš. Niektoré iné celovečerné filmy tohto legendárneho dua sa mi páčili viac, takže vyššie hodnotiť navzdory potenciálnej nenávisti užívateľov csfd od našich českých bratov nebudem. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (36)

  • Samotní tvůrci Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak měli obrovské dilema, zda film vůbec udělat. Důvodem jejích váhání byl fakt, že skutečnou podobu Járy Cimrmana nechtěli nikdy odhalit. Zvažovali dokonce i možnost natočit celý film z Cimrmanova pohledu, ovšem tuto myšlenku rychle opustili. Nakonec vrchol své absurdní mystifikace převedli na plátno v klasické podobě. (mchnk)
  • Na začátku filmu hlas na magnetofonové pásce u fotky mlynáře s rodinou hlásí, že byla pořízena v květnu 1914. Ke konci filmu vidíme záběr z pořizování fotky: krajánek při něm mluví o atentátu na následníka trůnu. K tomu ale došlo v Sarajevu 28. června 1914. (offlineman)
  • Režisér filmu Ladislav Smoljak má ve filmu malé němé cameo muže naslouchajícího ředitelce školy (Míla Myslíková), kam mladý Jára Cimrman docházel ještě v přesvědčení, že je dívkou. Zároveň ho ale můžeme slyšet jako policistu rozhánějícího dav před obrazem českého moře. (Trener83)

Související novinky

Zemřel Josef Abrhám

Zemřel Josef Abrhám

17.05.2022

České nebe se rozrostlo o další velkou hvězdu, ve věku dvaaosmdesáti let totiž zemřela jedna z nejvýraznějších postav naší kinematografie, Josef Abrhám. Oblíbený herec se poslední dobou bohužel… (více)

Zemřel herec Jiří Hálek

Zemřel herec Jiří Hálek

19.12.2020

Ve věku 90 let nás včera opustil český filmový, televizní a divadelní herec Jiří Hálek. Rodným jménem Hugo Frischmann vystudoval pražskou DAMU a ve filmu se poprvé objevil v roce 1948 v kraťasu… (více)

Reklama

Reklama