Jára Cimrman ležící, spící

(2x) ,,Podívejte, co mám před sebou úkolů: trojtaktný motor, zvukový film, vyzvednout význam Komenského... a kdybych měl rodinu, tak by tady stálo: tři litry mléka, půlku chleba, vyzvednout sako z čistírny." Takže nejoblíbenějším životopisním filmem v československých končinách je tenhle snímek o fiktivním géniovi :o) Odhlédneme-li od záměru tvůrců Divadla Járy Cimrmana poprvé ve velkém převést poetiku jejich tvorby na filmové plátno, dostaneme milou historickou hříčku plnou krásných a vtipných odkazů (nejen) na kulturní život a osobnosti v Rakousko-Uhersku z přelomu 19. a 20. století. Přemýšlím, proč bude zrovna JÁRA tak hodně populární a oblíben, když u podobných CS hříček z historie, navíc zde se spoustou poetických scén bez výraznějších náznaků napětí, bývá zájem zdejších diváků a rovněž počet TV repriz velmi nízký. Jiný důvod, než ústřední dvojka Svěrák & Smoljak mne nenapadá. Abych se vyjádřil k svému pocitu z filmu: Některé scény a dialogy pobavily, jiné (předválečná střelba na zajíce) okouzlily alespoň kamerovými záběry, potěšilo zde bohaté herecké obsazení vedlejších rolí (Frej, Zahajský, Čepek, Dvorská, Drahokoupilová,...), dobová atmosféra včetně vložky s němou groteskou... přesto mi tam do plného počtu něco chybělo a vážný závěr kolem pátrání po osudu a konci génia mi připadal trochu nevýrazný a hluchý. Nicméně, tady mne konečně ve valné míře oslovila tvorba S&S a pokračuje to ještě skvěleji Rozpuštěným a vypuštěným a Nejistou sezónou. (80%) (19.06.2018)

Nádherný mystifikační klenot české filmové a obecně kulturní pokladnice... Filmové rozvíjení fenoménu fiktivního českého génia vpravdě renesančních rozměrů v rukách režiséra Smoljaka nabralo zajímavý rozměr. Nejedná se o klasický biografický film, ale o jakýsi rámcový pseudodokument k bádání teatrologa (Josef Abrhám), do něhož je životopis Cimrmanův zasazen (z pseudodokumentární formy pramení také velká část komiky snímku)... To, co dělá z výplodů autorského dua Svěrák-Smoljak skutečně velká nadčasová díla, je samozřejmě obsaženo i v tomhle filmu - tak kupříkladu již samotná národní identita Cimrmanova - ,,český" génius je typický jedinec obývající středoevropský prostor, jehož národnost je z geografické a historické povahy sporná, národní škatulky totiž přinesla až vlna národních obrození valící se Evropou a s ní příchozí vzepjatý nacionalismus, symbolické je usazení Cimrmana do pomezí česko-rakousko-německého (byl asi tolik Čechem, na kolik je dnes Čechem Milan Kundera)...; extrémní zalidnění obrozenecké Prahy velkými osobnostmi NO, které odráží představu malé české kotliny, kde se všichni znají a dívají se vzájemně do talíře; typický mýtus o českém člověku, který vstoupí do struktury nějakého systému a postupným latentním působením ho ideologicky rozloží zevnitř (Cimrman coby vychovatel u arcivévody Františka Ferdinanda d'Este); symbolicky ztvárněná dekadence doby před první světovou válkou ve scéně honu na zajíce oblečené v komických a ponižujících převlečcích; Tyršovo heslo ,,Přelez, přeskoč, ale nepodlez" aplikované na český národní charakter ve výstižné variaci ,,Můžeš podlézt, ale pak se musíš zase narovnat..."; poklona estetice éry němé grotesky (Cimrmanova školní léta strávené v dívčí škole...); obrozenecká vize učitele coby posla vzdělanosti a nositele všeslovanských ideí; individualistická koncepce dějin (Cimrman je největším hybatelem dějinného vývoje); absurdita zobrazovaných faktů (Cimrman patentující si vynálezy vždy několik chvil po kolegovi, radící dobovým velikánům a zhmotňující se tak v jejich inspiraci, žijící do svých 16 let v přesvědčení, že je dívkou...); kongeniální stylizace a s ní spojená příznakovost jazyka (,,šosáctví doby"...)... Fenomén fiktivního českého génia byl dotažen k dokonalosti, když se jeho jméno dostalo do jedné americké encyklopedie Kdo byl kdo... To byla asi ta největší satisfakce pánům Svěrákovi a Smoljakovi...a další přikládám já na konci tohoto komentáře: Děkuji Vám, pánové, udělali ste můj život radostnější... (24.10.2007)

Géniové Svěrák a Smoljak stvořili nejslavnějšího a nejnadanějšího umělce, vynálezce, architekta, filosofa a učitele Járu Cimrmana, který ale zůstává moderní vědou zoufale nepochopen. Nevím, co je lepší. Jestli příběh prošpikovaný nezaměnitelným inteligentním humorem, nebo herecké výkony v čele se Zdeňkem Svěrákem, jehož citlivý a bezprostřední projev budu vždycky obdivovat. Někdo s tím asi nesouhlasí, ale mě se hodně líbila úvodní část a všechny narážky na slavné, v porovnání s Cimrmanem ale velmi průměrné, osobnosti a jejich významná díla. Asi to nedosahuje kvalit nejlepších divadelních Cimrmanů, ale je to výborná zábava a jedna z nezapomenutelných českých komedií. Cimrman na Hrad! (24.02.2012)

Takovou koncentraci geniu, jako je v tomhle filmu, asi jen tak neuvidite. Smoljakovi a Sverakovi se podarilo film udelat takovym stylem, ze byste skoro i verily, ze nejakej Cimrman zil. Je naprosto genialni, jak Cimrman prochazi ruznyma obdobima a mistama a kazdemu geniovi nejak poradi, ale sam ve skutecnosti nic moc nevymysli. Moje nejoblibenejsi cast je patentovy urad a scena s Nyvltem a Machanem, to proste nema chybu. Diky svoji delce film ani na okamzik nenudi a je narvanej spoustou skvelyho humoru a hlasek. Nejvetsi podil na tom ma promakanej scenar a vyborne hereckeho obsazeni v cele s opet vybornym Sverakem. Jasnejch 5*. (27.03.2006)

"Půjdeme, prosím, nahoru a podíváme se dolů." Jako jo, Cimrman si tohle asi zasloužil a muselo k tomu filmu dojít (nevím přesně proč, ale jsem rád, že k němu došlo v osmdesátkách a ne později). Film trochu připomíná semináře cimrmanovské společnosti, je tak trochu nesourodý, neucelený a humor v něm kolísá. Fakt nesnáším scénu s králíky, část se slavnými jmény historie mi po každém zhlédnutí přijde více a více zbytečně natahovaná a přehnaná, konec vychází trochu do ztracena. Ale pořád je to zábavné a člověk tam ještě pořád dokáže najít skrytý vtip. (10.12.2017)