Lotrando a Zubejda

Strach je mi z hloubi mé duše nesympatický a až infantilní naivita pohádky je silný (proti)proud, který by ji dokázal strhnout z pozitivních výšin, ale i přesto je to dobrá pohádka, neskutečn nahláškovaná (Svěrákovská hra se slovy mě vždycky baví). Seidlová je nádherná, pro Ljubu Krbovou mám slabost, Táborský fakt zábavný. Pohádka má obrovské štěstí, že byla natočena před jednadvaceti lety, kdy to nikdi neřešil, Dneska by asi ostrouhala coby sluníčkářská propaganda. (24.12.2017)

Přála bych panu Uhlíři a Svěrákovi (a vůbec všem, kdo si s pohádkou dali práci), aby tenkrát i oni mohli být v té tramvaji, kde si asi tak tříletý kluk s holčičkou pro ukrácení chvíle střihli při koukání z okna jen tak mýrnix-týrnix duet: "Já jsem ten nešťastnííííík...." / "Já jsem ta slečna,..." / "je z toho najednou láska neskutečná-áááááá".... (Navíc tak parádně a čistě -dokonce se všemi melodickými ozdobami, posuny, a rytmickými frajeřinkami! , že mi spadla brada.) (12.08.2012)

Tohle je přesně pohádka podle mého gusta. Není mojí vinou, že značnou část pohádek posílám na odpadiště. Proti tomu žánru absolutně nic nemám, ba dokonce jej na Vánoce vyhledávám. Je vinou tvůrcí, že točí takové píčoviny. Na této pohádce je podepsáno tolik mých miláčků, že jsem si ani nedovedl představit, že by to mělo dopadnout nějak zle. Na druhou stranu jsem ani nedoufal v nějaké zázraky. A ony se přeci jen dostavily. Nevybavuji si pohádku, u které bych se těšil na každou další písničku, jako odvážně oblečená slečna na znásilnění partou cigánů. Jarda Uhlíř je neskutečný borec. Má na svém kontě hromadu písniček s nádherným textem a návykovou melodií. V této pohádce jsem slyšel jedinou kreténskou skladu, když Zedníček představoval svoji rodinu. Zbytek songů neměl chybu. Děj je pohádkový, není tedy nic extra. Princezně chybí sex a tak je nešťastná. Naštěstí sex postrádá i Lotrando, takže je od prvopočátku jasné, že se do ní připojí. Jináč Barbora Seidlová bývala ve svých mladých letech celkem kočka. Prsa jí sice moc nevyrostla, ale tím připraví Lotranda maximálně o jednu až 2 pozice. Kolem hlavní dvojice se sešla celá řada skvělých herců, která se starala o zábavu. Nade všemi vynikali, jak rolí tak výkonem Arnošt Goldflam a Táborák. Byli naprosto úžasní a po delší odmlce mi rozpohybovali bránici. Moc pánům děkuji. Vzhledem k tomu, že dobrých pohádek se mi dostane v nižší míře než šafránu, tak musím sáhnout po maximálním hodnocení. Skvělá a neobyčejně vtipná věc! (22.11.2017)

Jedna z mála pohádek, která je imho srovnatelná se Třemi veterány. Kombinace Čapkovy předlohy, Svěrákovského humoru, Uhlířových písniček a dobrého obsazení prostě ladí dohromady. Ze všech těch figurek mám nejradši vezíra Hálího (Táborský) a obchodníka s bižuterií (Goldflam), i když tady nikdo vyloženě nezklamal, ani Jarda "Dagmara" Sypal. Celkově nejlepší pohádka 90. let. Chystej nějaký jídlo máti, jdou k nám cizí diplomati. Seznamte se, seznamte se, seznamte se, seznamte se. To je moje dobrá žena, to jsou naše dobré děti, od rána je zapřažena, neb se musí oháněti. To jsou její rodičové, zdravíčko jim ještě slouží. To jsou moji rodičové, zdravíčko jim také slouží. To je moje sestra Anna, červená se jako kvítek, zatím žije neprovdána, stará se nám o dobytek. Seznamte se, seznamte se, seznamte se, seznamte se, seznamte se. (29.03.2008)

Pro mě jedna z nejmilejších českých pohádek. Je tu vše, co má ve správné pohádce být - roztomile rozmazlená princezna, snaživý pan král, a hrdina.. no hrdina, spíše nemotorný mladík se zdravým selským rozumem. Chytlavé písničky, dobří herci a nenásilný humor, to vše zasazeno do příjemného prostředí Čech a dálného Východu... Sultán Solimán vládce náš, slunce naše jasné. (26.01.2009)