Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Laskavá pohádka s písničkami pro celou rodinu. Za lesy hlubokými a kopci oblými se rozkládá půvabná česká kotlina. Kromě obyvatel počestných a pracovitých tu ale bydlí také loupežníci. Nejhorší z nich, starý raubíř Lotrando (J. Pecha), si pro samé obírání pocestných málem ani nevšiml, že mu z jeho syna vyrostl pěkný, ale nevzdělaný mladík. Pošle proto mladého Lotranda (J. Strach) do kláštera, aby se mu dostalo řádného vychování. Z chlapce, který dosud rostl jako dříví v lese, se mezi mnichy stane jemný mladý muž. Jako poslušný syn svému umírajícímu otci slíbí, že řádně převezme jeho řemeslo. Když se duše starého arcilotra konečně odebere do pekla, nastanou mladému Lotrandovi těžké chvíle. Jako slušně vychovaný člověk není schopen obrat ani toho nejobyčejnějšího kupčíka. Ještě, že potká drvoštěpa Drnce (P. Zedníček), který se s ním rozdělí o kus chleba s tvarohem. S fortelným dřevorubcem se Lotrando dostane také do daleké Solimánie. Tam už dlouhou dobu shánějí pravého studovaného doktora. Člověka, který má před svým jménem lékařskou slabiku "Dr.". Jedině takový muž by - alespoň podle světaznalého cesťáka pana Lustiga (A. Goldflam) - mohl vyléčit stonavou princeznu Zubejdu (B. Seidlová), nad níž se sultánovi Solimánovi (M. Labuda) bolestně svírá jeho široké otcovské srdce. Jenže drvoštěp Drnec, přestože má u jména hned dvě slabiky "dr.", o opravdické medicíně nic neví a nad hlavami vážených hostů z Čech se začnou stahovat černé mraky. Princezna však projeví nečekaný zájem jak o pěkného drvoštěpova pomocníka, tak i o přitažlivý zvyk, podle něhož si zamilovaný muž bere za manželku pouze jednu ženu. V sultánově paláci je naštěstí také krajanka La Mad (L. Krbová), která dobře ví, co vlastně Zubejdě schází: slunce, vzduch a... samozřejmě láska mladého Lotranda. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (509)

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Strach je mi z hloubi mé duše nesympatický a až infantilní naivita pohádky je silný (proti)proud, který by ji dokázal strhnout z pozitivních výšin, ale i přesto je to dobrá pohádka, neskutečn nahláškovaná (Svěrákovská hra se slovy mě vždycky baví). Seidlová je nádherná, pro Ljubu Krbovou mám slabost, Táborský fakt zábavný. Pohádka má obrovské štěstí, že byla natočena před jednadvaceti lety, kdy to nikdi neřešil, Dneska by asi ostrouhala coby sluníčkářská propaganda. ()

M-arta 

všechny recenze uživatele

Přála bych panu Uhlíři a Svěrákovi (a vůbec všem, kdo si s pohádkou dali práci), aby tenkrát i oni mohli být v té tramvaji, kde si asi tak tříletý kluk s holčičkou pro ukrácení chvíle střihli při koukání z okna jen tak mýrnix-týrnix duet: "Já jsem ten nešťastnííííík...." / "Já jsem ta slečna,..." / "je z toho najednou láska neskutečná-áááááá".... (Navíc tak parádně a čistě -dokonce se všemi melodickými ozdobami, posuny, a rytmickými frajeřinkami! , že mi spadla brada.) ()

Reklama

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Tohle je přesně pohádka podle mého gusta. Není mojí vinou, že značnou část pohádek posílám na odpadiště. Proti tomu žánru absolutně nic nemám, ba dokonce jej na Vánoce vyhledávám. Je vinou tvůrcí, že točí takové píčoviny. Na této pohádce je podepsáno tolik mých miláčků, že jsem si ani nedovedl představit, že by to mělo dopadnout nějak zle. Na druhou stranu jsem ani nedoufal v nějaké zázraky. A ony se přeci jen dostavily. Nevybavuji si pohádku, u které bych se těšil na každou další písničku, jako odvážně oblečená slečna na znásilnění partou cigánů. Jarda Uhlíř je neskutečný borec. Má na svém kontě hromadu písniček s nádherným textem a návykovou melodií. V této pohádce jsem slyšel jedinou kreténskou skladu, když Zedníček představoval svoji rodinu. Zbytek songů neměl chybu. Děj je pohádkový, není tedy nic extra. Princezně chybí sex a tak je nešťastná. Naštěstí sex postrádá i Lotrando, takže je od prvopočátku jasné, že se do ní připojí. Jináč Barbora Seidlová bývala ve svých mladých letech celkem kočka. Prsa jí sice moc nevyrostla, ale tím připraví Lotranda maximálně o jednu až 2 pozice. Kolem hlavní dvojice se sešla celá řada skvělých herců, která se starala o zábavu. Nade všemi vynikali, jak rolí tak výkonem Arnošt Goldflam a Táborák. Byli naprosto úžasní a po delší odmlce mi rozpohybovali bránici. Moc pánům děkuji. Vzhledem k tomu, že dobrých pohádek se mi dostane v nižší míře než šafránu, tak musím sáhnout po maximálním hodnocení. Skvělá a neobyčejně vtipná věc! ()

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Jedna z mála pohádek, která je imho srovnatelná se Třemi veterány. Kombinace Čapkovy předlohy, Svěrákovského humoru, Uhlířových písniček a dobrého obsazení prostě ladí dohromady. Ze všech těch figurek mám nejradši vezíra Hálího (Táborský) a obchodníka s bižuterií (Goldflam), i když tady nikdo vyloženě nezklamal, ani Jarda "Dagmara" Sypal. Celkově nejlepší pohádka 90. let. Chystej nějaký jídlo máti, jdou k nám cizí diplomati. Seznamte se, seznamte se, seznamte se, seznamte se. To je moje dobrá žena, to jsou naše dobré děti, od rána je zapřažena, neb se musí oháněti. To jsou její rodičové, zdravíčko jim ještě slouží. To jsou moji rodičové, zdravíčko jim také slouží. To je moje sestra Anna, červená se jako kvítek, zatím žije neprovdána, stará se nám o dobytek. Seznamte se, seznamte se, seznamte se, seznamte se, seznamte se. ()

R´Hell 

všechny recenze uživatele

Pro mě jedna z nejmilejších českých pohádek. Je tu vše, co má ve správné pohádce být - roztomile rozmazlená princezna, snaživý pan král, a hrdina.. no hrdina, spíše nemotorný mladík se zdravým selským rozumem. Chytlavé písničky, dobří herci a nenásilný humor, to vše zasazeno do příjemného prostředí Čech a dálného Východu... Sultán Solimán vládce náš, slunce naše jasné. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (22)

  • Ve filmu si zahrál i režisér Karel Smyczek posledního muže na konci dlouhé řady léčitelů na začátku filmu. (M.B)
  • Scenárista Zdeněk Svěrák vzpomínal, že "jsem vždycky toužil udělat film s písničkami... ne muzikál, ten bych neuměl. Začínal jsem s rozhlasovými hrami s písničkami, což byl útvar, který se mi líbil. Člověk si na chvíli odpočine od děje a přitom dostane jinou krásu, a když se podaří písničku napsat tak, že děj vylepší nebo poposune, je to ideální. A stejně jsem psal i Lotranda a Zubejdu. To nebylo tak, že jsem nejdřív napsal scénář a pak ho osadil písničkami. Psal jsem, až jsem se dostal do místa, kde jsem si řekl: A tady by už byla dobrá nějaká písníčka. Pak jsem s chutí změnil řemeslo a dokud jsem text písničky nevypiplal, tak jsem nepokračoval." (NIRO)

Související novinky

Vysílá studio Brno

Vysílá studio Brno

11.10.2016

Pojďte si zahrát AZ kvíz a moderovat zprávy ve výstavě na Špilberku. Vybrat písmenko a správně odpovědět, zasednout před mikrofon a čtecí zařízení a přednášet zprávy, nakouknout do zákulisí slavných… (více)

Reklama

Reklama