Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Amistad je jméno lodě převážející v roce 1839 otroky z Kuby do USA. Na cestě se africký kmenový náčelník Cinque postaví do čela vzpoury a zmocní se lodi. Pokračují v plavbě a doufají, že najdou cestu zpět do Afriky. Zvolí ale špatný směr a když doplují do Spojených států, jsou uvězněni jako uprchlí otroci a zdá se, že je čeká smrt za vraždu jejich věznitelů. Pak se ale jistý právník, který je přesvědčený abolicionista, rozhodne, že se jejich případu ujme. Argumentuje tím, že to jsou svobodní občané jiné země, nikoli otroci. Případ se dostane až k nejvyššímu soudu, kde John Quincy Adams přednese plamennou výzvu k jejich propuštění. (Filmbox)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (262)

Matty 

všechny recenze uživatele

Film jako lekce dějepisu, film jako dobrý skutek, film jako omluva (v užším významu Spielbergova omluva Afroameričanům, které urazily některé scény Purpurové barvy, v širším omluva bílého muže utlačovaným černochům). Každopádně film, který hledí hlavně na to, aby dějinné události odvyprávěl hladce, ne na to, aby byla fakta podána s maximální věrnosti historické skutečnosti, případně se snahou diváka vyvést z míry (a tím přimět k vážnějšímu zamyšlení). Velmi animální, na Spielberga nezvykle krvavý prolog je jedinou trochu nepříjemnou sekvencí filmu, na který se jinak vzhledem k tématu dívá až příliš lehko. Následující minuty jsou naplněny vysvětlováním a „zlidšťováním“ sugestivních, záměrně nesrozumitelných úvodních minut. Cizí je pomalu tlačeno do roviny familiárního, odstraňují se jazykové i kulturní bariéry. Neřeší se jenom právo otroků spáchat podobný čin (všechny argumenty vzhledem k jednostranně pohoršené perspektivě vyznívají pro ně). Současně se hledají paralely mezi kulturou otroků a křesťanstvím, kterému Afričané musí, aby byli alespoň částečně akceptováni odlišnou společností, porozumět. Jako kdyby šlo o první (a tedy nezbytný) krok k pozdější integraci a emancipaci černošského obyvatelstva. Jakkoli se Spielberg snaží respektovat hledisko Afričanů a „odobjektivizovat“ je alespoň (povrchním) zohledněním jejich kulturní historie, mnohem více prostoru dostávají lidé hovořící plynně anglicky, jejichž cíl vyznívá jako úsilí civilizovat divochy, zbavit je strachu z neznámého. Třeba i zneužitím (alternativním výkladem) příběhu všech příběhů, příběhu Bible. Otázka, kdo má nárok psát příběh lidstva, je jednou z mnoha, kterou ambiciózně rozvětvený film klade. Problémem Amistadu je, že by chtěl sugestivně vylíčit osud skupiny otroků, objevit pro dějepisem netknutého diváka otrokářství (stejně jako pro něj Schindlerův seznam objevil Holocaust), obhájit význam křesťanství a demokracie (tedy dvou ideologií, které otrokářství umožnily) a humanisticky upozornit na rovnost všech lidských bytostí. Jeho ideologické cíle se spíše vylučují, než aby se prolínaly a doplňovaly, což nic nemění na faktu, že na základní, emocionální rovině funguje film díky Spielbergově vypravěčské zručnosti a citu pro obrazovou zkratku výtečně. Byť bychom mohli mít další výtky k extrémní doslovnosti, k mnoha známým hercům, kteří odvádějí pozornost od zápletky, nebo k nevhodným komediálním vsuvkám na téma střetu dvou odlišných kultur, vhodným spíše do buddy movie. Emocionální sílu některých výtečných scén, například Hopkinsova oscarového projevu před Nejvyšším soudem, ale nic z toho neoslabuje. 75% Zajímavé komentáře: agathon, Elyssea, tomtomtoma ()

joehot 

všechny recenze uživatele

Amistad je archetypální příklad toho, proč si se strejdou Spielbergem většinou nerozumíme. Vezme velký příběh a natočí jej naprosto ploše a neinvenčně, s necitlivým přítlakem na pilu vyřezávající z diváctva co nejvíce emocí, s takovým množstvím patosu a cukrkandlu, až se jednomu motá hlava - a hlavně nepřesvedčivě. Zabalí to do "akademického stylu" (pomalé nájezdy líbivé kamery, žádné zbrklé střihy, režisérská nápaditost povětšinou hnije kdesi v podpalubí oné otrokářské lodi), přidá skvělé herecké výkony (všichni zúčastnění, především Hopkins a Hounsou, Morgan Freeman tentokrát jaksi do počtu, což je co říct) a klišovitou, přeslazenou a nevýraznou hudbu J. Williamse (vážně, uznávám bohatou kariéru tohoto člověka, ale musí 80% jeho věcí znít stejně?). ()

Reklama

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Spielberg je frajer. O tom žádná. Ale někdy ty jeho vize předčí skutečnost. U Amistadu nemůžu říct, že bych se nudil. Také ale nemůžu říct, že bych se vysloveně bavil. Tenhle příběh je vyprávěn tak poctivě, že mu chybí jakýkoliv pud sebezáchovy, který by mě upozornil na to, že během dvou a půl hodin se nestane prakticky nic natolik zajímavého, co by mě donutil se vzbudit. Největší problém nicméně vnímám v samotných hercích. Ne, že by byli špatní. Oni ale filmem prostě jenom prochází. Chvíli se nadechnou a jakmile se vydechnou, už je na scéně někdo jiný. Nikdo tady nemá výslovné slovo, které by mě donutilo jeho životní příběh sledovat dál. Po shlédnutí jsem ale pochopil, že tohle není příběh lidí, ale lodi, která měla tu smůlu, že cestovala na Ameriku. Halt, škoda dřeva na to prkno. ()

Ilicka 

všechny recenze uživatele

Jediné, co se v tomto případě dá Spielbergovi vytknout, je stopáž, která je opravdu až příliš epická na soudní drama. Jinak film nezklame, všichni herci hrají výborně (za všechny typově přesný Djimon Hounsou a naopak proti typu obsazený Matthew McConaughey), kamera a hudba nádherné a příběh dostatečně silný a nabitý zajímavými myšlenkami. ()

sharky 

všechny recenze uživatele

73% Prijemny historicky velkofilm, ktery netlaci na pilu zbytecnym patosem. I zaverecny Hopkinsuv projev pusobi prirozene. Skutecnymi hvezdami filmu jsou ale Matthew McConaughey a Djimon Hounsou. Jen jsem se nemohl zbavit dojmu, ze puvodni verze mela 4 hodiny. Film je kekonci v nekterych scenach podivne pokracen a napr. postava, kterou hraje S. Skarsgard z deje najednou z niceho nic zmizi a uz se neobjevi...proc tento film v usa neuspel je celkem jasne. Americani neradi slysi, ze jejich reci o svobode, demokracii a rovnosti, sepsane v posvatne deklaraci, byly po staleti jen kecy, ktere naprosto ignorovaly lidi cerne pleti. ()

Galerie (80)

Zajímavosti (15)

  • Film se na Jamajce nesetkal s nadšením a v roce 1998 ho vládou jmenovaná filmová rada podrobila analýze. Požadovali odstranit úvodní scény vzbouření otroků a povraždění otrokářů s tím, že jamajčané jsou z 90 % potomky západoafrických černochů a události ve filmu pošpiňují jejich kulturní dědictví. Navzdory kritikům rada neustoupila a jamajští diváci tak viděli sestříhanou verzi. (Zetwenka)
  • Vo filme sa objaví aj portugalská otrokárska loď Tecora. Všetci členovia posádky ale hovoria španielsky so silným mexickým prízvukom. (MikaelSVK)
  • Producent Debbie Allen obcházel filmová studia 14 let, aby dostal film do oběhu. (HellFire)

Související novinky

Pete Postlethwaite: 1946 – 2011

Pete Postlethwaite: 1946 – 2011

03.01.2011

Výrazný britský herec s neobvyklým jménem v neděli prohrál svůj zápas s rakovinou. Byl králem vedlejších rolí, přesto jsme jej všichni dobře znali, což je vlastně důkaz, jak výjimečný to byl herec.… (více)

Piráti bez kostlivců a hlášek?

Piráti bez kostlivců a hlášek?

20.05.2008

Studio DreamWorks na to šlo chytře. V klidu počkalo, až dozní kanonáda z Černé perly a hromobití nad obrovským vírem na konci světa, a teď, když už se na kapitána Sparrowa a jeho kumpány začíná… (více)

Spielberg a Nolan – zaručená spolupráce

Spielberg a Nolan – zaručená spolupráce

25.03.2007

Není žádnou novinkou, že Steven Spielberg se už několik let intenzivně zajímá o nejnovější vědecké objevy ohledně teorie relativity a červích děr, jimiž se prý dá cestovat nejen do paralelních… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno