Blízká setkání třetího druhu

Možno boli očakávanie až príliš vysoké a to sa následne muselo odraziť na konečnom hodnotení. Budovanie atmosféry strachu z neznámeho si predstavuje tak trochu inak. Musím sa verejne priznať (možno to ale bolo tou celodennou únavou), že prvú polovicu som prevažne pretrpel. Neskôr však dejstvo začalo naberať aspoň aké také grády a ku koncu sa všetko prejavilo na jedničku. No čo z toho, keď prvá polovica vážne nestojí za nič moc.( (22.04.2012)

Za největší plus považuji to, že se nedočkáme žádného tajení mimozemšťanů a už od úvodu je jasné, že to, co se děje kolem hlavní hrdiny, nebude vysvětleno jako souhra náhod. I bez toho má ale obrovskou sílu zkoumání signálů a přemýšlení o tom, co mají ty vize podivného kopce znamenat. Škoda jen, že tak podnětné dílo za svých čtyřicet let tolik zestárlo. Dlouhotrvající závěr sice potěší, ale už nemůže působit tak magicky jako kdysi. SPOILER Překvapuje mě, že se Spielberg nebál převracet klišé o šťastných návratech k rodinám a nechal Roye jít vstříc osudu. (23.06.2007)

Můj první bombastický sci-fi film viděný v kině. Po letech mi nevadila dotáčka vnitřku mimozemské lodi, kterou nové trikové možnosti ukázaly v úžasně snové kráse. Zaskočilo mě však, že tvůrci podlehli tlaku ochranářů a vystřihli z filmu jednu z výborných scén. R.Dreyfuss v ní podlehne vidění tajemné hory a v obývacím pokoji ji vytvoří z kamenů, rostlin a mladých stromků - vše navozí ze zahrady. Jako v extázi buduje se zápalem místo, kde dojde k setkání třetího druhu. Devastace přírody se však ochranářům nelíbila, a proto z filmu zmizela. Nevím však, zda poslední verze vydaná na DVD ji opět neobsahuje, ale moc tomu nevěřím. (12.03.2011)

Steven Spielberg, vynikající producent, dobrý osvětlovač, průměrný režisér a mizerný scénárista. Bylo by vůči němu milé říci, jak pozvedl žánr sci-fi filmu, dodal mu hloubku a mystérium, leč spíše opak je pravdou. Spielberg není žádný vizionář, ale surfař na módní vlně. V roce 1974 vydal jistý Charles Berlitz knihu s názvem Bermudský trojúhelník a fakticky stvořil (třebaže ta v náznacích existovala už předtím) legendu o této oblasti, v níž se údajně ztrácí lodě a letadla. "Fakta" z této knihy si Spielberg zapůjčil a bez ladu a skladu je do filmu, s prominutím, mrdnul. Uječeného vědce nechává nalézat v exotických pouštích loď Cotopaxi a křičet: "Cotopaxi, co ta tady dělá," a totéž i s letkou číslo 19. Mimozemšťany předvádí jako naprosto nelogické bytosti, které tu někoho v průběhu času unesou, jindy třesou barákem a nádobím, tu někoho opálí v temné noci, pár lidem vhodí do hlavy nejasnou myšlenku, jež jim rozvrací rodiny a chybět nemohou tajemně poletující světélka. Zkrátka canc, co shrnuje většinu populárních nesmyslů, které s sebou víra v ufounské manévry na Zemi nese, a jenž se vůbec nezajímá o logiku, která by za tím mohla být. Někdo by mohl namítnout, že např. nezahrnul kruhy v obilí, tudíž "tak lacinej zase nebyl", jenže chyba - ony se ty kruhy proslavily až v roce 1978 - o rok to minul, zatracená smůla. Jinak by tam jistě byly. Vzpomenu-li si na moudré, trpělivé a hrozivé mlčení monolitu z Vesmírné odysey, tak mi jsou emzáci, co akorát pípají, jednou komunikují kódem (btw - je zajímavé, že mají stejnou soustavu souřadnou jako lidé), jindy telemlžením a mají velké oči na zjevně přesvětlené planetě, dvojnásob nesympatičtí. Nu a hlavní hrdina, který postupně přijde o svůj tvar a zůstane mu pouze TVAR... stal se beztvarým. Nebýt jeho rodiny, jdu s hodnocením ještě níž. Protože bez ní jde o nesmyslný sled trikových sekvencí, jež mají jen o něco větší nárok na označení za umění než světelné efekty na lepší diskotéce. Slabé **. (04.10.2010)

Výjimečný film, skvostné umělecké dílo. Vzhledem k tomu, že se tak nějak zajímám o problematiku vesmíru a života mimo Zemi, byl pro mne tento snímek bezvadným zážitkem. Už tak dávno nám všem Steven dokázal, že za kamerou vážně umí! Dále se snad ani netřeba zmiňovat o tom, že Richard Dreyfus vytvořil nezapomenutelnou postavu. (12.03.2009)