Reklama

Reklama

Něco z Alenky

Animovaný / Fantasy / Loutkový
Československo / Švýcarsko / Velká Británie / Západní Německo, 1988, 86 min

VOD (1)

Švankmajerův film Něco z Alenky je poctou nezměrné Carrollově představivosti, ale současně i záminkou k rozvinutí o nic menší představivosti vlastní. Je autorovou vzpomínkou na dětství, a zároveň pokusem evokovat prožitek dětství i v divácích. Infantilní vnímání světa totiž surrealisté vždy stavěli na roveň básnické intuici či myšlení příslušníků domorodých kultur. Všechny tyto formy lidské mentality jsou vzdáleny otěžím logického a pojmového chápání reality, v němž není místo pro obraznost, která je tolik potřebným prostředkem proti okorání lidského ducha. Jestliže postavě Alenky vyhradil režisér pro její hry prostor dětského pokoje, prostorem, který ve filmu vyhradil své představivosti, je sen. Čili fenomén, na němž se surrealisté rozhodli dokázat, že realita, jež člověka obklopuje, je jen fragmentem jeho života, který do plnohodnotného celku – surreality – doplňují neprobádané oblasti nevědomí. Něco z Alenky demonstruje propojení reality a snu velmi výmluvně. Když se dívka na konci filmu probudí, uvědomujeme si, že celé dobrodružství se odehrálo během jejího spánku. Až na jednu drobnost: terárium je opravdu rozbité a králík je opravdu pryč – sen se stává skutečností a skutečnost snem. André Breton, zakladatel surrealismu, definoval tento stav vzájemného prolnutí pojmem „spojité nádoby“. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (189)

Bluntman 

všechny recenze uživatele

LFŠ 2008 Švankmajer ve své prvotině vzniklé na motivy "dětské" knížky Lewise Carrola ALENKA V ŘÍŠI DIVŮ stvořil překlenovací film, který je někde mezi jeho geniálními animovanými krátkometrážními filmy a pozdější celovečerní tvorbou příliš často koketující s hříčkami._____ NĚCO Z ALENKY tematizuje médium filmu jako určitý druh snu ("Teď musíte zavřít oči, jinak nic neuvidíte.") a snaží se o literární adaptaci do filmové podoby, přičemž jde o to, aby znaky obou umění byly co nejvíc zachované. V případě "literárního" to s sebou nese určitou nefilmovost, když sledujeme dění a to je nám Alenkou ještě komentováno, a v případě filmového určitou repetetivnost ve vyprávění a retardaci temporytmu vyprávění (takže 86minutový film se zdá subjektivně delší, než ve skutečnosti je). _____ Ocenitelné je, že Alenka do sebe absorbuje vlivy ze surrealismu a psychoanalýzy, a nebojí se znepokojovat a rozrušovat středostavovské publikum, ale že bych souhlasil se švankmajerovskou tezí "úniku umožňujícím svobodu" se říct nedá. Ve svém světě máme prostor pro imaginaci, nastolení vlastních pravidel vnímání a přijímání, ale nelogičnosti v jinak soudržném Alenčině světě (pojídání...) zamrzí. Nesouhlasím s tím filmem, ale oceňuji ho. A to nejsem ani Japonec ani Brit. ()

Arbiter 

všechny recenze uživatele

Haló, pane, počkejte! Budu brát drogy, milý králíčku. Budu, slibuju. Švankmajer mi s konečnou platností vytepal do srdce surrealismus. Viděl jsem ho jen koutkem oka a možná proto se mi zdálo, že jeho hlava je jaksi jinde, než se nacházím já. A to v čase. Což ale vůbec nevadí, protože ta hlava stejně byla jestřábí a k tomu bez masa. Prasečím jazýčkem naostřil kružítko a tepal jím a tepal, až mi od srdce odletovali papoušci. Byli velcí. Já byl malý. Ale to jen na chvilku, protože inkoust všechno spraví! Jednou inkoust jindy koláč, kdo se v tom má vyznat? Vyřešíte to stejně tupě s hlavou, jako bez hlavy. Tak pryč s ní! Stejně je vám doporučeno na film koukat se zavřenýma očima, jinak prý nic neuvidíte. Toť slova Alenky, prosím! __ Náboženství? Politika? Matematika?! Houby, prostě čistej sen, naturalizmus formy v realitě snové. Černota, sranda, absurdistán. Kostrou iracionálně epizodní zmatek, vnitřně celistvý pocitový obraz. Nejlepší adaptace Alenky ve filmu. Jaj, králíčku, tak málo času .. Královna tě jistojistě připraví o hlavu! ()

Reklama

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Předtím než jsem se na Švankmajerovu "Alenku" podíval, dal jsem si nepřetržitou sérii jeho "kraťasů" u kterých jsem ve většině případů jen nevěřícně zíral a kroutil hlavou. Švankmajer je prostě svůj a komu jeho styl animace a filmového vyprávění sedí, ten se u jeho filmů prostě baví. U mě to je přesně naopak a absolutně mi uniká skrytá genialita jeho děl. Určitě jsou jeho filmy propracované a jejich výsledná podoba musí stát hodně úsilí ale to nic nemění na faktu, že se na ně nedá dívat. A stejně tak je to i v tomto případě, jen je to nataženo na hodinu a půl. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Rozprávka, horor, dobrodružstvo, sen. Nádherná pocta románu Lewisa Carrola "Alica v krajine zázrakov" interpretáciou na vlne imaginácie a surrealizmu a zároveň asi najkrajším vystihnutím detskej predstavivosti vo filme. Myseľ detí je vzdialená nasladkastým podsúvaniam mainstreamu o jemnosti a dobrote detského sveta, naopak, je plná hravej krutosti a fascinácie tajomným, monštróznym a chuťou okúsiť neochutnateľné. Prvý celovečerný film Jana Švankmajera si vystačil s jednou herečkou pohybujúcou sa v animačne dokonale rozpohybovanom svete vecí z vetešníctiev v zriedka navštevovaných vaškufliach a pôjdoch starorodičovských domov s patinou. Tajomstvá skrývajúce sa na zaprášených policiach plných záhadne vyzerajúcich zaváraninových skleníc s čudesným obsahom a obživnutý svet kostrových stvorení, hračiek vystlaných pilinami a hracích kariet spolu s vždy prekvapujúcim spôsobom prechodu z miestnosti do miestnosti privádzajú k nemému úžasu nad dokonalosťou výnimočného diela. ()

J.Connor 

všechny recenze uživatele

Alice měla svátek a já poprvé shlídl tento kousek. Musím před J.Š. opět smeknout, byť jsem byl zpočátku poněkud na rozpacích, pramenících ze znalosti většiny mistrových děl a tím pádem jisté unavenosti nad užitou technikou, principy, vtipy. Podobně jako např. u Jodorowskyho Svaté hory, nečekaje, že bych vydržel čirý surreál na tak velké ploše, byl jsem příjemně překvapen jeho populárně naučnou zábavnou formou, která mi ve finále právě naopak i díky velké ploše umožnila do díla se ponořit a o to víc si ho vychutnat. Neškodilo si také po mnoha letech (když vynechám rytinu Thomase Otta) znovu připomenout Alenčin příběh, neboť v dospělých očích získává samozřejmě trochu jiné kontury. ()

Galerie (72)

Zajímavosti (24)

  • Jan Švankmajer pro roli Alenky (Kristýna Kohoutová) hledal dívenku, jejíž oči a ústa by odpovídala velice přesným fyziognomickým kritériím. U herce totiž považuje oči a ústa za nejdůležitější „prvky“, mnohem důležitější než jeho hereckou techniku. (Facillitant)
  • Snímek připomíná vlastní Švankmajerovy vzpomínky a dětské úzkosti. Některé scény (cesta do „sklepení“, kde se Alenka ocitne zavřená ve spíži a ochutnává ze sklenic na policích), byly dokonce sestaveny přímo z výjevů režisérova dětství. (Facillitant)
  • Film byl vybrán do knihy „1001 filmů, které musíte vidět, než umřete“ Stevena Jay Schneidera. (Yardak)

Související novinky

100: Bitva u pokladen

100: Bitva u pokladen

03.01.2009

Asociace českých filmových klubů vás už tradičně zve na filmovou přehlídku Projekt 100. Letos startuje 15. ledna, potrvá do 31. května a diváci budou moci na velkých plátnech shlédnout několik… (více)

Reklama

Reklama