So weit die Füße tragen
Biele peklo
As Far as My Feet Will Carry Me
As Far as My Feet Will Carry Me
Obsahy(1)
Píše se rok 1944 a německý nadporučík Clemens Forell odjíždí vlakem z Bavorska na východní frontu. Na nádraží se loučí s rodinou a manželka mu přitom sdělí, že čekají další dítě. Forell slibuje, že se do vánoc vrátí, ale místo toho je jako válečný zajatec v Sovětském Svazu odsouzen na 25 let nucených prací v Gulagu na nejvýchodnějším cípu Sibiře. Forell s mnoha dalšími německými zajatci je transportován vlakem v nelidských podmínkách na Sibiř a dopraven do Gulagu, kde těží v dolech. Již po příchodu do Gulagu je konfrontován se zástupcem velitele Gulagu. Forell vzpomíná na svoji rodinu a když se mu naskytne příležitost k útěku, využije ji. Byla to však nastražená léčka a Forell i ostatní vězni jsou za to tvrdě potrestáni. Forellovi se však záhy naskytne další příležitost k útěku a to díky pomoci německého doktora, který zde ošetřuje nemocné a raněné. Pomocí něj se mu útěk podaří a pro Forella tím začíná strastiplná pouť přes celou Sibiř domů. (retrix)
(více)Recenze (334)
Jak hodnotit film o hruzach a nasledcich 2. svetove valky? Film je samozrejme jednim z techto a jako takovy me nicim neprekvapil, presto vsak si netroufam takovemu filmu nic vytknout. Tato tematika uz byla z jednoho ci druheho konce zpracovana nejmene 1000x, to vsak neznamena, ze by ta vzajemna podobnost sama o sobe ubirala hodnotu kteremukoliv jednotlivemu snimku... ()
Po kýčovitém začátku nabral film slušné obrátky a nebýt zbytečné dohry se strýčkem velvyslancem, bylo by to za 4*....škoda... ()
Začátek byl velmi působivý, ale od okamžiku útěku ztratil flm veškerý šmrnc a začal být nudný. Cesta Sovětským Svazem bylazbytečně natahována, chtělo by to sestříhat.158 minut bylo totiž k nevydržení. ()
Neobvykle o utrpení vojáků německých, padnuvších do ruského zajetí. Příběh nabízí otázku, jestli je správné za zlo oplácet zlem. Různé postavy pomáhájící i škodící uprchlíkovi nabízí různé odpovědi. Film je udělán poutavě a dvě hodiny utečou jako nic. ()
Useknout konec (ano poslední má být bezeslovně ta scéná s mostem) a byl by to naprosto vynikající film. Gulag je ztvárněn správně syrově a brutálně, stejně jako putování krajinou "rodícího se komunistického ráje". ()
Velice impozantní film, který je postaven hlavně na putování muže, který si sáhne na dno. Skvěle napsaný scénář a výborně natočeno. ()
Opět hodnotím až po přečtení knihy a musím říct, že v příběhu je skutečně dost věcí, které tu mnozí považují za scénáristické berličky. Nevidím nic divného na tom, že v pustině Sibiře narazí na Eskymáky, stejně tak pravdivá je zlatokopecká paranoia. Scénárista si totiž vymýšlel úplně jinde: Clemens Forell třeba neměl žádné děti, nepronásledoval ho žádný umanutý voják. Pravdivý je naopak závěr i s tím albem fotografií, ale "telenovelovská " scéna ve vánočním kostele už ne. Za pozornost stojí především výkon Bernharda Bettermanna, protože postavu Clemense Forella ztvárnil naprosto přesně. I v knize na mě působil jako psychicky ne zcela vyrovnaný člověk - upřímně řečeno, nevím, koho by pobyt v sovětském pracovním táboře nepoznamenal ... ()
Německý důstojník Clemens Forell (Bernhard Battermann) odjíždí na východní frontu a na nádraží slibuje své rodině, že se nejpozději do vánoc vrátí domů. Vše je ale jinak a Forell míří jako zajatec vlakem do sovětského Gulagu v daleké Sibiři. Po několika letech tvrdých prací se mu naskytne možnost k útěku a Forell ji ihned využije. Pouze s kompasem a teplýmoblečením se vydává na pospas dlouhé a nebezpečné cestě, domů za svou rodinou...Velmi přetažené válečné drama s výborným námětem. Filmu by ale neuškodil střih a zajímavější postavy. Prostě mě to nějak zvlášť nenadchlo. Více mě bavil podobný film Útěk ze Sibiře. 50% ()
Miluji kvalitní dobrodružné filmy, je jich velmi málo a tenhle, ač je zařazen jako válečné drama, je jeden z nich. S válkou to v podstatě nemá nic společného. Je to podobný film Útěku ze Sibiře, tento ale má zřetelné rozdíly v akčnějším pojetí, kde není hlavní hrdina pouze součástí jedné skupiny, ale pronásledován potkává řadu lidí a prochází ne až tak rozdílnou krajinou. Výsledek je však minimálně stejně kvalitní. ()
...celou dobu se mi honí v hlavě jestli je možné, aby člověk měl v sobě tolik síly, aby toto dokázal...maximálně se ztotožnuji s komentářem Djkoma ()
tak ako by som hodnotil tento film z nemeckej tvorby: jedine pozitivne. Uvedomil som si, ze ake to mame relativne my v zivote lahke, ked ludia zili aj v takych podmienkach. Bernhard Bettermann zahral ulohu hlavneho hrdinu velmi dobre, pri kazdom probleme som sa bal s nim, film ma ztrhol do deja hned na zaciatku. 80% ()
Nahlížet na válku a poválečné období z pohledu německých zajatců je zajímavé, ale zpracování je slabé, herecké výkony nepřesvědčivé. Film je zdlouhavý a nudný, vůbec nemám pohnutky, že bych jej chtěl ještě jednou v budoucnu shlédnout. ()
Velmi silý příběh ukazující v části fakt,že ruské gulagy byli proti Německým koncentrákům daleko horší. I když je 160 minut dlouhá doba, na to kvalitně odvyprávět 7 let života při kterých zažijete cestu na sibiř a zpátky to nestačí. Každá jednotlivá část filmu ( cesta vlakem přes celé rusko, "život v gulagu", útěk, etapy se zlatokopy a pastevci, útěk do iráku) by mohla být samostatným filmem, či dílem kvalitního seriálu. Jestli je to dle skutečné události,tak ten člověk měl víc štěstí v jednom velkém neštěstí než kdokoliv jiný. ( německý doktor, zlatokopové,co ho nezabili a neokradli, hodní pastevci a strýček v Iráku ) Respekt k lidem, kteří něco jako je ruský gulag nějakým způsobem přežijí...Já bych nezvádl ani první den. 77% ()
Za mě jeden z lepších válečných filmů. Jediná věc, která mi kazila celý dojem z filmu byl svým způsobem přehnaný příběh. Je docelá vtipné, jak se hlavní představitel několik let pohyboval takřka přes celou Asii a vždy mu byli v patách Sověti. Nedává mi smysl, proč by někdo vynaložil tolik úsilí pro dopadení jednoho vězně, když jich z Gulagů musely utíkat stovky. Solidní film, který si zaslouží 4* ()
Jednalo by se vcelku o kvalitní film, ALE!!!! Hrozně to sráží nereálné jednání ruského šéfa tábora, který honí utečence po celém rusku i po dvou letech. Kdyby tyhle scény nahradili jinými scénami z boje o přežití v pustině, bylo by to jistě lepší. Protože takhle působí film jako bych ho přetáčel - scény jsou na sebe natlačené. Příklad - Dostane od mongolů psa, ale behem pěti minut o něj přijde, takže pokud bylo mezi nimi nějaké pouto, je to těžko uvěřitelné. Asi jako "zrychlená" láska k mongolce :-/ ()
Odjezd na ztracenou frontu 1944, stříh, zajatecký transport směr za Sibiř 1945. Ten úsek mezi odjezdem na frontu a zajetím mi chybí. Mohl to celé obzvláštnit. Za to jsem odebral jednu hvězdu, ale jinak se mi to dost líbilo. Historie a spravedlnost je kurva. Vždy se vše vrátí, jenže občas nesou následky ti, co se těch nejhorších věcí neúčastnili. 4/5 ()
Hm,skoro stejná záležitost jako s Američany až na to,že v Bílém peklu ze sebe chudáky z Druhé světové války dělají němci (dříve SS),kteří si za to,co udělali,nezasloužili ani trochu soucitu. Spíš naopak by si zasloužili trpět ještě víc než ty,které terorizovali a exterminovali. Američani napadli Vietnam a pak točili také filmy o tom,jak ve válce trpěli. JE TO IRONICKÉ,UBOHÉ A NAVÍC ODPORNÉ. ()
Dobrý nikoliv výborný survival, který s přivřením oka na čtyři hvězdy dosáhne, a to hlavně protože Němci to dělají trochu jinak a většinou dobře. ()
Působivý, hezky a citlivě natočený příběh. Normálně nemám filmy s dlouhou stopáží moc v oblibě, ale tady je to účelné. 90%. ()
Docela dobře natočená historka se zcela nepravděpodobnou zápletkou. Během děje se jako divák mnohokrát ptám "jak by tohle do prčic bylo vůbec možné". A nejen to, ale plakátové šablony všech různých etnik a národů - nějaké sibiřské přírodní národy, nějaké uzbecké muslimky, seriózní íránský vysoký vojenský úředník - prostě všichni se tu objevují jako postavy s lidskostí, ovšem kromě Rusů, kteří jsou buď krutí stoupenci represí nebo individuální zločinci bez charakteru. Dokonce i Žid, který má zásadní důvod nenávidět Němce, je ochoten nezištně pomoci člověku a bez ohledu na svou rodinnou zkušenost shovívavě pochopit Němce na útěku ze zajetí, aniž by se zajímal o to, co tento člověk, jemuž prokazuje dobrodiní, má na svědomí. Fanatický sadistický ruský důstojník pátrá po jediném uprchlém vězni po několik let po celé Sibiři a po všech stepích a pouštích středního Východu SSSR, protože nemá nic jiného na práci... Aby se neřeklo, tak i on určitým způsobem projeví velkorysost, kdy vyjeví, že mu šlo jen o to, aby si uprchlík nemyslel, že ho převezl a šlo mu vlastně jen o čest (úha, vždyť to byl přece nemilosrdný krvežíznivý sadista). No a sladký konec, v němž přímo o Vánoční půlnoční mši dostane od Panenky Marie německá holčička svého válečného tatínka zpátky k Ježíšku, ... prostě tohle není nic pro mne. Možná to hodnotím až příliš příkře, náznaky pokusu trochu se vyrovnat s tím "příliš černobílým" německým hrdinou tu jsou, ale i ty vyznívají právě dost vykonstruovaně (scéna nutného zabití řidiče náklaďáku, který objevil náhodně černého pasažéra, jako by měla přesvědčit diváka "ale já přece netvrdím, že je to jen hrdina, má na svědomí leccos, - ale byl zkrátka vržen do této situace a taková byla doba..."). Byly tam i dialogy naznačující "ano, jsme si vědomi toho, že Němci měli důvod ke špatnému svědomí" - roztržka mezi německými vojáky ve vlaku mířícímu na Sibiř. Ale zároveň v ní je poselství "nebyli všichni přece tak špatní, byly mezi nimi rozdíly, někteří byli špatní - např. SA... a je třeba rozlišovat...". To už prostě cítím jako trochu relativizaci. Nejpřesnější byla tedy ta promluva židovského dobrodince, který ironicky říká "ano, vy jste to nevěděli, a kdybyste to byli věděli, určitě byste postříleli své velitele". To ovšem také vyznívá jako "já to chápu, nemohli jste nic dělat, nejsem tak naivní, abych si myslel, že jste se mohli vzepřít a nebýt nacisty, protože to nebylo vůbec možné." Takže mně tyhle ideové pokusy v tom filmu přišly příliš zjednodušující a nepřesvědčivé. Úkolem filmu bylo zjevně udělat akční odyseu ukazující dramatický útěk německého zajatce ze sibiřského "bílého pekla", což je skutečně dobrodružné, a to ošperkování idejemi tu mělo jen ospravedlnit ten záměr, aby to nevyznělo jako nějaká obhajoba nacismu. To sice obhajoba nacismu fakt nebyla, ale to, jakým způsobem se tomuto nařčení vyhnout, tvůrci řešili takovým dost toporným způsobem. K postavě židovského obětavého zachránce německého utečence je ještě vhodné dodat, že tam vystupoval jako jakýsi dosti vlivný poměrně značně bohatý člověk, nejspíš obchodník, zatímco ve skutečnosti v SSSR taková pozice nebyla vůbec myslitelná, protože rozhodně nemohl žádný židovský obchodník existovat, nebo mohl být sice zámožný a obývat vcelku elegantní dům neúměrný běžným lidem, ale jen jako komunistický aparátčík sovětské moci. U takového by pravděpodobnost, že bude pomáhat prchajícímu válečnému zajatci, ještě méně pravděpodobná, než když bereme v úvahu pouze to, že byl opozičně laděný Žid, jemuž bratry povraždili němečtí nacisté. Proto tato epizoda, v níž Žid položil život za německého válečného zajatce, vyznívá opravdu hodně přepjatě a krkolomně, a to přecházím i ten fakt, že bezpečně na první pohled poznal z dálky, že ten vandrák působící jako nějaký ruský pošahaný poustevník, je Němec. Mně to celé přišlo, že snaha po thrilleru s mnoha prostředími, etnologickými ukázkami neruských kultur, tu příliš převážila nad dovedností obhájit přesvědčivost fabulovaného děje a motivací postav. Pokud zvolím největší klišé u motivace, z níž bere hlavní hrdina sílu (zjevující se dcerka), stačilo podobnými zjevovanými obrazy kolorovat i motivaci toho ruského důstojníka, nebo Židovského zachránce, nebo zachránce z toho kmene Evenků (nejsem si jist, o jaké etnikum šlo, možná Čukčové, Jakuti, nebo jiný národ). To všechno ustoupilo snaze po spádu děje, ale přitom ho - aspoň u mne - dost znehodnocovalo vznikajícími otázkami a pochybami o tom, proč tato postava jedná tak, jak jedná, a zda je to pohnutka dostatečně věrohodná. Má-li drama fungovat, musí tvůrce hájit své postavy - myšleno i ty záporné. A to platí nejen pro herce, kteří je ztvárňují, ale i pro scénáristy. Protože ani sebelepší herecký výkon (zde to není na Oskara, ale vcelku to jde) pak nevyžene z divákovy hlavy "jéžišmarja, co ho vede k tomu, že se zachoval takhle, vždyt to působí směšně!". Melodramatická erotická zápletka s krásnou ženou přírodního národa pečující něžně o strádajícího uprchlíka, sentimentální předem průhledná zápletka s věnovaným pejskem, který také zachránil hrdinu a padl při tom, to fakt není moc kvalitní tvořivý scénář. Kvalitní je podle mne to, jak to je natočené - obraz, zvuk, celkem dobré. Škoda je, že takhle kvalitní vyjadřovací prostředky nemají kvalitní scénář. Za tři hodiny se snad dá s těmihle filmařskými dovednostmi a technikou natočit film, v němž budou postavy opravdové - nemyslím dokumentárně pravdivé, ale autentické ve svých motivacích. () (méně) (více)