So weit die Füße tragen
Biele peklo
As Far as My Feet Will Carry Me
As Far as My Feet Will Carry Me
Obsahy(1)
Píše se rok 1944 a německý nadporučík Clemens Forell odjíždí vlakem z Bavorska na východní frontu. Na nádraží se loučí s rodinou a manželka mu přitom sdělí, že čekají další dítě. Forell slibuje, že se do vánoc vrátí, ale místo toho je jako válečný zajatec v Sovětském Svazu odsouzen na 25 let nucených prací v Gulagu na nejvýchodnějším cípu Sibiře. Forell s mnoha dalšími německými zajatci je transportován vlakem v nelidských podmínkách na Sibiř a dopraven do Gulagu, kde těží v dolech. Již po příchodu do Gulagu je konfrontován se zástupcem velitele Gulagu. Forell vzpomíná na svoji rodinu a když se mu naskytne příležitost k útěku, využije ji. Byla to však nastražená léčka a Forell i ostatní vězni jsou za to tvrdě potrestáni. Forellovi se však záhy naskytne další příležitost k útěku a to díky pomoci německého doktora, který zde ošetřuje nemocné a raněné. Pomocí něj se mu útěk podaří a pro Forella tím začíná strastiplná pouť přes celou Sibiř domů. (retrix)
(více)Recenze (334)
6/10 ()
Původně jsem si myslel, že půjde o další z řady "Stalingradských" válečných filmů, který bude kopírovat své méně, či více slavné předchůdce. Naštěstí jsem byl vyveden z omylu a film mě mile překvapil tématem o kterém pojednává a o kterém se mnoho filmů neodvážilo mluvit. Osudy obyčejných německých vojáků, které zajala Rudá armáda, jsou více než nezáviděníhodné. Pomstychtivost rudoarmějců je patrná na každém kroku. Pojmy jako válečný zajatec, či ženevské konvence, jsou pouze prázdná slova. Němci samozřejmě tyto pojmy také nectili, je ale jasné, že tito obyčejní vojáci nesli nejmenší podíl viny na válečných zločinech nacistů. Útěková část filmu je velmi sugestivní a vyvolává pocity beznaděje. Všudypřítomné bílé peklo je nekonečné a naděje na přežití je velmi malá. SSSR byla tak ohromná země, že ji prakticky nemohlo být možné přejít. Přesto se to našemu hrdinovi podařilo a film je příjemně zakončen dojemným setkáním s rodinou. Film si určitě zaslouží dobré hodnocení. ()
Vážně přemýšlím o pěti hvězdičkách. Vynikající snímek, který dokonale splňuje své žánrové poslání. Určitě při něm budete napnuti od začátku do samotného konce. O touze po svobodě, o vůli, o hrdinství i bezmoci. Dokonale stvárněná nehostinnost Sibiře, řada nástrah při dlouhém dobrodružném putování dodávají filmu výtečné "aroma"... ()
" Som v tom obrovskom škrípajúcom súkolesí, v tej hroznej veci, čo okolo seba všetko drví, ale tiež viem, že žiadne utrpenie nie je nekonečné, že nádej umiera posledná." Prvú tretinu som pretrpel, pretože to bola amatérčina až hrôza. Vlak niečim bielim poprášený, mrznúcim Nemcom nevychádza z úst žiadna para, .... Ale od úteku je to iná káva. Neohrozená vôľa prežiť a nádhera Sibíri všetko mažú. Ideme a ideme spolu s Clemensom raz na sever, raz na východ, raz na juh, len na západ nie, aby ho nechytili. Útek pred otročinou sa mení na osobný zápas medzi nemeckým nadporučíkom a ruským veliteľom tábora. " Volá sa Clemens Forel a vyšiel zo zajateckého tábora na myse Dežneva. Za tri roky prišiel až sem, do Iránu. Znie to tak neuveriteľne, že by to mohla byť pravda." ()
Tak tohle se prej doopravdy stalo, nějakej Cornelius Rost si v roce 1944 vyšlápl takovouhle procházku skoro přes celou Sibiř a šlapal to tři roky. Jestli to fakt takhle bylo, tak je mi toho chlapa kurevsky líto. ()
Je to působivý příběh, přesto je velmi rozvleklý a nedosahuje kvalit pozdějšího Útěku ze Sibiře. Je to opravdu ojedinělý příběh, tohle se povede jednou za 100 let a tak by si zasloužil možná lepší zfilmovaní. Happyend je trošku přehnaný. ()
I když dlouhé filmy nemam příliš v lásce, tenhle byl naprosto luxusní! Neskutečný příběh a hlavně neskutečně štěstí, které hlavni hrdina mel, mě občas nechalo sedět s otevřenou pusou. V neposlední řadě také odhodlaní dostat se zpět domu, bylo neskutečně. Nějaké výtky k filmu? Osobně žádné nemam. Filmy tohoto žánru mam velmi rad a doufám, ze brzy narazím na další. ()
jooo bílé peklo se upeklo. ()
Miluju tenhle film. To ruské svinstvo je neuvěřitelné a opravdu celý film fandíte náckovi, aby uprchl z lágru až někde v prdeli totálně na Kamčatce přes celou Sibiř. Fascinující je i ta posedlost ruského pronásledovatele, která vrcholí zdrcující scénou na mostě... ale víc už psát nebudu, abych se sám nepřipravil o potěšení z dalšího zhlédnutí. ()
Silný příběh. ()
Čekal jsem o tohoto díla mnohem více, např. nějaké shrnutí fakt či výraznější scénu o přežití a tak zbylo pouze u vykreslení, že Gulagy byly stejně kruté jako koncetráky. ()
Zajímavý film, který mě udržel vzhůru od půl jedné do čtvrt na čtyři v noci. Přiznám se, že ještě lepší než putování ze Sibiře domů, pro mě byly scény z gulagu. Jen mi vadily místy nelogické dějové zvraty. Ale i tak palec nahoru. Na německý film hodně slušná práce :-) ()
Viděl jsem dabovanou verzi, takže jako... . Každopádně - po přežití připitomělého intra, plného patetického křiku a podivného kámošství, malebných intermez do poválečných němec, se započne odehrávat poměrně zábavná variace na Odyseu či Návrat do Cold Mountain - seznamujeme se s nejrůznějšími etniky tehdejšího Sovětského svazu a sledujeme, s dostatečně konvenčními dramaticky hudebními vstupy, honbu za Uprchlíkem. Celkově film působí spíše jako z 80tých let. Hlavní hrdiny vypadá podobně jako Daniel Day Lewis. Teda jen ve scénách, kde jsou mu vidět jen oči. Taková zajímavost. Bych řek ()
Výborný drama o tom, že i ze sibiřskýho gulagu se dá utéct. Nebo nedá? 90% ()
Pistole schovaná válečným zajatcem v gulagu, ochota Rusů pomáhat cizincům (která není ani teď valná) v profízlovaném stalinském SSSR a přirozená smrt pomahačů (rakovina, infarkt) zrovna když se na ně chystá hlavní záporák, to jsou do nebe volající nelogičnosti tohoto filmu. A takových "náhodiček" je zde více. Ale jako dobrodružná pohádka podle skutečné události /údajně/ dost dobré, byť zbytečně dlouhé. ()
Je to poctivá filmařina. Ale...během přibývajících minut to notně ztrácí šťávu. Spoiler: Naprosto mě štval fakt, že velitel zapadlého tábora na konci světa pronásleduje jednoho jediného uprchlíka přes půl světa, jako by se nechumelilo a nakonec ho ještě ke všemu dopadne. Neznám ten původní příběh, jak to bylo ve skutečnosti, ale tohle mi přišlo přitažené za vlasy už moc. Neřekl bych na to ani slovo, kdyby ten film jinak nebral sám sebe tak vážně...Nemluvě o konci, který mi osobně přišel strašně patetický. Přesto má film své silné pasáže. Nicméně Útěk ze Sibiře mi sedl o dost víc. 60% ()
Ač jsem to neočekával, je to velmi silný film, s hlavním hrdinou jsem si vybudoval vztah, a cítil k němu soucit, držel mu palce i když to byl bývalý bojovník wehrmachtu a tedy agresorů, což se mi paradoxně u mnoha hrdinných hollywoodských filmů nestává. Sílu filmu dává zejména fakt, že je založen na skutečnosti a tedy získává tím na autenticitě. Jsem ochoten přejít možné úpravy vůči realitě, jisté zjednodušování a pravděpodobně i vykreslování hlavní postavy příliš v kladných barvách a naopak Rusů jen v těch negativních a hlavního záporáka jako jakési nemesis. Nic to totiž nemění na faktu, že film na mne zapůsobil, protože je založen na silném (a skutečném!) příběhu a na konci jsem měl hodně na krajíčku a v závěrečné scéně i nějaká ta slza ukápla... byli to taky jen lidé. ()
Válka byla u konce a boje ustaly, ale to pravé peklo na některé německé vojáky teprve čekalo. Jedním z takových vojáků se stal i důstojník Clemens Forell, který je odsouzen k 25 letům (asi není třeba dodávat, že bezdůvodně) práce v sovětském pracovním táboře, kde vládnou naprosto nelidské podmínky a jehož cílem v důsledku nebylo nic jiného, než zajatce vlivem počasí, nelidského zacházení a nikdy nekončící práce postupně vyhladit. Díky pomoci německého doktora dostává Forell šanci uniknout svému osudu a vyrazit na dlouhou a náročnou cestu domů... Bernhard Bettermann v hl. roli rozhodně odvedl pěkný kus práce a jeho strastiplnou cestu jsem mu žral i s navijákem. Člověk by možná i čekal, že se bude u takového filmu místy nudit, ale byl jsem překvapen tím, že jsem se nenudil ani minutu - zejména byl zajímavý každý jeho střet s místními lidmi, kdy člověk jenom napjatě očekával, kdo mu pomůže a kdo ho udá. Jinak, určitě je třeba také vychválit ony časté záběry nádherné, ale zároveň i drsné a člověkem nedotčené přírody. ()
První dvě hodiny filmu jsou skvělou podívanou, kdy hlavnímu hrdinovi musí fandit každý milovník výpravných filmů. V závěrečné pasáži filmu dojde ke třem neuvěřitelným zvratům, které bych nazval happyendy amerických trháků, přestože je film Německé produkce. Prvním zklamáním je útěk ze SSSR, kdy hrdinův hlavní soupeř konečně uzná Forrela za rovnocenného soupeře a slavnostně jej propustí. Další pak je skoro neuvěřitelné setkání se strýcem, který Forrela nakonec pozná a zachrání ho od dalšího uvěznění. A nakonec asi největší happyend, kdy oko nezůstane suché, je setkání s dcerkou na Vánoční mši v kostele. Dítě, které otce v životě nevidělo, jej neomylně pozná a to dříve než vlastní žena. Přesto komplexně film působí skvěle a při útěku přes Rusko jsem vlastně hrdinovi přál další dobrodružství. Aby tento příběh tak rychle neskončil ()
Nemohu říct, že je tento snímek zcela morálně čistý... ale mě uchvátil natolik, že nedokážu dát nižší hodnocení... ()