K zemi hleď!

Budu za heretika, ale k početnému fanklubu snímku se nepřipojím. K tvorbě Adama McKaye mám, řekněme, rezervovaný vztah, nerozumíme si a K zemi hleď není bohužel výjimkou. V mých očích má být satira především chytrá a rafinovaná. Tenhle kousek je ale uhnětený z téhož materiálu, ze kterého si chce střílet. Je to popkulturní komedie pro diváky, kterým k zaujímání postajů stačí málo, chtějí to mít pěkně naservírované a především se touží utvrzovat ve svém vidění světa. Snímek disponuje tak silným obsazením, až jsem si byl téměř jistý, že mu dám alespoň alibistické tři hvězdičky, jenže v poslední třetině už mě film vyloženě štval. Pokud se v komentářích objevuje srovnávání s Vrtěti psem s tím, že K zemi hleď má navrch, vidím to opačně. Vrtěti psem poráží McKayův snímek nikoli o jednu nebo dvě koňské délky, nýbrž minimálně o celý stadion. Celkový dojem: 45 %. (03.10.2022)

„Čo sa to s nami preboha stalo?“ Pôvodne som chcel napísať, že scenár je... jednoduchý? Nie, to nie je to správne slovo, ktoré hľadám. Ale uspokojme sa s ním, pretože tomuto svetu stačí, aby boli veci „len“ adekvátne. O tom ostatne tento film je. O tom, že sme mali všetko, ale nič sme si nevážili a napriek tomu, že sme mali všetko, sme chceli ešte viac, čo je ale matematický (a iný) nezmysel, lebo ak máte všetko, nemôžete mať viac. Môžete mať len menej. O to tvrdší potom zvykne bývať pád. Aby som sa ale vrátil na začiatok: scenár by sme mohli obviniť z „jednoduchosti“. Ale on v skutočnosti nie je jednoduchý („jednoduchý“?). Vychádza z reality, z nášho sveta. Ľudstvo si nezaslúži prežiť. Vlastne sa mi to ani nechce hodnotiť ako „len“ film. Dokonca to (podľa mňa) nie je ani „obyčajná“ satira. Je to komplikovanejšie. Je to o nás. Je to zrkadlo. Je to (asi) niečo viac, než „iba“ film. Sonda? Reflexia? Sebareflexia? (29.01.2022)

Skvostná satira, která tne do živého? Ale kdeže. Spíše hodně vychtěná záležitost, která selhává snad ve všech disciplínách. Kope kolem sebe bez rozmyslu a občas zaskóruje spíš tak nějak mimoděk. Že je lidstvo v jádru banda nenažraných kreténů, které je poháněno chtíčem mamonu a touhou být na tom lépe než soused, není nic nového. Ale vyřvává to do světa s úsměvnou naivitou mladých puberťáků, kteří chtějí spasit svět s transparentem v jedné a dlažební kostkou ve druhé ruce. Možná tyhle ohrané myšlenkové „přesahy“ někomu stačí, ale když už jedu tu nejlínější dramaturgii, tak sakra beru zavděk možnost být opravdu chytrý a především vtipný. Tahle sbírka karikatur bez jediné plnokrevné postavy jenom cestuje po Americe, deklamuje koncentráty mediálních výronů, miliardářských komplexů a politické klauniády, kde je fajn hledat všechny reálné předobrazy, ale na vlastních nohách nestojí absolutně nikdo. Je to jak vtipy, co mi občas vyprávějí čtvrťáčci ve škole: má to zmatený začátek, v průběhu se všechno asi 4x zopakuje a pointou už mu musíte pomoct, jinak to v životě neskončí. Jen tohle postrádá snahu a roztomilost. Blahosklonný úsměv nikde. Prostředníček vzhůru. (21.02.2022)

Co k tomu říct? Poprvé když jsem viděl plakát k filmu s hlavním protagonistou Leonardem, jakožto i jedním z ekolídrů dnešní doby v mém oblíbeném žánru katastrofických filmů, zajásal jsem zvědavostí. Po prvních pár minutách jsem si ale uvědomil, jak na tenkém ledě se tento žánr pohybuje a člověk na to musí být dost uvědomělý, aby si to mohl užít a musím říct, že podání v tomto žánru je to velice těžké. Nevím proč, ale vzpomněl jsem si na film Mars útočí! (1996) , který s tímto v mnohém spojuje a to jak naivním chováním prezidenta USA, tak i celkovou ironií lidstva na blížící se nebezpečenství, ale také hvězdným obsazením. Tedy až na výrazný rozdíl, že K zemi hleď! je mnohem lépe propracovanější v detailech a v podstatě je to takovým obrazem dnešního světa, kdy hlavní roli hrají masmédia, které v mnohém ovládají sociopati a jiní zvláštní tvorové a zneužívají lidské naivity pro svůj vlastní prospěch. Osobně, ale stále doufám, že takto bychom jako lidstvo nedopadli, i proto mi tento žoviální styl ironické satiry byl spíše proti srsti a stěží jsem to dokoukal do konce. Můžu říct, že mi komedie v katastrofických filmech nevadí (Armageddon (1998), Den nezávislosti (1996)), ale asi ta nečinnost a laxnost bohužel v tomto žánru ano. I proto již nyní netrpělivě vyhlížím Moonfall (2022). (19.01.2022)

„MÁME ŠEST MĚSÍCŮ, NEŽ LIDSTVO A VŠECHNY ŽIVÉ DRUHY VYHYNOU…“   Vrtěti psem ze současnosti. Tohle už není alarmující, skandální ani ironický. Tohle je skutečnost! Groteskní zpráva o konci lidstva je vypovídající, ale bohužel občas i trochu nudná. (A že dávám HUMOR **, je zásluha toho fóru na konci!)   /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevím, jestli by mi bylo při konci civilizace smutno. 2.) A.I.L.F..  ///  Thx za titule „Vít Bezdíček.                   PŘÍBĚH  ****  HUMOR  **  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (01.01.2022)