The Black Tower
Obsahy(1)
Televizní krimi seriál podle stejnojmenného románu P. D. Jamesové. Intendant Scotland Yardu Adam Dalgliesh přijíždí na návštěvu ke starému knězi Baddeleymu, který žije v domově pro invalidy v Dorsetu. Po sérii podivných úmrtí na Toyton Grange, která se vždy jeví jako nešťastná náhoda, se Adam pouští do vyšetřování, které vyústí ke střetu tváří v tvář s rafinovaným vrahem. (contrastic)
(více)Recenze (26)
Za totality jedna z největších pecek detektivního žánru, která se k nám přes Železnou oponu dostala. Při televizní repríze v roce 2009 jsem měl již jen pocit, že se tam vlastně kromě neustálého pití čaje nic moc neděje :-) Vysoké hodnocení dávám převážně za geniálně ztvárněnou postavu Adama Dalglieshe a nějakou tu nostalgii. ()
Další velmi povedená série s nečekaným rozuzlením. Zatímco v sérii „Zahalte jí tvář“ byli podezřelí téměř všichni, v této není podezřelý skoro nikdo. Herecké výkony jsou na slušné úrovni. Nad ostatní ovšem vyniká John Franklyn-Robbins v roli sarkastického Henryho Carwardina, pro nějž platí Dostojevského: „Sarkasmus: poslední útočiště skromných a čistých lidí, když se někdo hrubě vloupává do soukromí jejich duše.“ ()
Kvalita zfilmování sice není bůhví jaká, Poirot je vizálně hezčí, ale líbí se mi na tom, že je to tak dlouhé a že to působí téměř jako by to člověk četl. Velmi klasická britská detektivka, postavená na rozhovorech, odhalování motivů jednání všech lidí, žádné střílení (hlavně). Velmi příjemný počin na víkendovou relaxaci, hlavně pro ty co milují detektivky:) Ale je pravda, že mnohem raději bych příběhy P. D. Jamesové vstřebala knižně... ()
Tak tento seriál jsem si opravdu užil. Přesvědčivý Dalgliesh postupně rozpletl zamotaný příběh a musím říci, že jsem se snažil najít motiv i hlavního negativnho hrdinu, ale jako vždy jsem neuspěl, protože na toto se opravdu přijít nedalo. Podobně jako další uživatelé csfd.cz, jsem si tento seriál pamatoval z dob socialismu, kdy platil za výjimečný počin na tehdejších obrazovkách. Za tu dobu kouzlo trochu vyprchalo, ale většina zůstala... ()
Ušatý detektivní dlouhán Adam Dalgliesh ze Scotland Yardu dal práci socialistickým ruchařům a naondulovaným socialistickým hospodyňkám dodal hlavní téma ke konverzacím v prodejnách Pramen o tom, kdo je vrah. V osmdesátých letech minulého století tento ušlechtilý lamač natáček a pilníků tehdejších dam mohutně tlačil na vaginální stěny psavé autorky detektivních románů P.D.James (lze se jen s úspěchem dohadovat co přesně značily její iniciály), až svolila, aby její literární díla byla převedena do televizní podoby, následně se s jejími literárními adaptacemi roztrhl pověstný pytel. Byly to sice mimořádně pomalé, ovšem poměrně inteligentně vyvedené detektivní spletence, které diváci byli ochotni rozplétat třeba po šest večerů, aniž by si nějak stěžovali na krajně nepůvabnou kameru a celkově nevalné technické zpracování, které svorně provázelo tyto detektivky. Ovšem hudební motiv byl mimořádně vyvedený, takže podmanivě doprovázel záhadné dění kolem vražd. Identita vraha, někdy i vrahů, zůstala utajena do posledních minut. V případě této série ovšem byla nešikovně vyzrazena o něco dopředu, načež amatérské "akční" vyvrcholení u inkriminované Černé věže budilo pousmání. A hádejte, koho asi tak ztvárnil známý Art Malik. Perfektní Roy Marsden v titulní roli dedukcí obdařeného detektiva vyšlapal cestu jinému britskému kolegovi jménem James Bond, kterého zde soudruzi tehdy nestrpěli. A já se střídavě nudil a (neo)mylně určoval vraha. 6/10 ()
Reklama