Le Procès
Il processo
Der Prozess
Proces
The Trial
The Trial
Režie:
Orson WellesScénář:
Orson WellesKamera:
Edmond RichardHrají:
Anthony Perkins, Elsa Martinelli, Suzanne Flon, Romy Schneider, Jeanne Moreau, Jess Hahn, Fernand Ledoux, Akim Tamiroff, Michael Lonsdale, Maurice Teynac (více)Obsahy(2)
Josef K. se jednoho dne probudí a zjistí, že je z neznámých příčin zatčen. Další situace mu připomínají nekončící řetěz absurdních a nepochopitelných situací. Hrdina se marně snaží dopátrat se příčiny svého zatčení i pozadí procesu, o němž nemá nejmenší tušení; také usiluje o získání kvalitního advokáta. Bohužel netuší, že reprezentantem mocenské „mašinérie“ je právě jeho obhájce... Film v roce 1962 natočil jeden z nejlepších tvůrců světové kinematografie, scenárista a režisér Orson Welles. Při jeho realizaci se z velké části inspiroval proslulým románem spisovatele Franze Kafky, do scénáře přitom zapojil i biblické motivy či monumentální expresionistickou výpravu. Hlavní role ztvárnili Anthony Perkins (Josef K.), Jeanne Moreauová (Marika Burstnerová) a také Orson Welles (advokát). (Česká televize)
(více)Recenze (104)
Prezentace nespravedlnosti tohoto světa, která postupně přechází až v zoufalství. Člověk se narodí vinen a je jen otázka času, kdy si pro něj někdo dojde. Má se hájit, ale to je velmi těžké, když neví, co vlastně udělal. A tak běhá po všech čertech, aby ho z toho někdo dostal. Marně. Začátek filmu ještě jakž takž připomíná kriminálku, ale postupně se ukazuje, že je to celé nějaké divné a nastupuje nuda. Tu však aspoň částečně dusí dynamika filmu a svým způsobem velkolepé výjevy. Mám pocit, že Kafka si tu knihu napsal sám pro sebe a vlastně nikdo jiný to plně nechápe. Pokus něco takového zfilmovat skončí citacemi z knihy a zmatenými scénami. Nejpůsobivější byl pak úplný závěr, protože jsem netušil, co bylo předlohou filmu. Uvedení knihy do popisu filmu je tak trochu kuriózním spoilerem. ()
Kafku jsem nečetl a po shlédnutí tohoto filmu mě to ani moc nemotivuje. Je-li kniha náročná stejně, nebo dokonce náročnější, jak film, pak si nejsem jist, zda bych se jí úspěšně prokousal. To hlavní na filmu je jasně vizuální a dekorativní práce. Kulisy prostě působí strašně stísněně až děsivě. Včetně toho pobíhání sem a tam a hledání odpovědí na otázky a jejich zoufalé nenacházení. Kafka rozhodně napsal nadčasové dílo, které lze s úspěchem použít do jakékoli doby a do té naší ještě víc než v době vzniku. ()
Asi jsem si měl nejprve přečíst knihu, ale holt pevný disk potřeboval uvolnit místo... Upřímně, mám-li si vybrat mezi dvěma pražskými německy píšícími spisovateli, a to Franzem Kafkou a Franzem Werfelem, vyberu si Werfela. Od Kafky jsem sice nic nečetl, ale pokud jsou zpracování jeho knih podobná tomuto, pak snad ani číst nebudu. Zatímco adaptace Werfelových děl se docela povedly, jak filmové, tak příp. i divadelní (takový Jacobowski a plukovník je nezapomenutelný). Film jsem dokoukal jen díky skvělé angličtině, zvl. páně Perkinsona. A to nemluvě o tom, že, jak jsem se tady dočetl, O. Welles údajně konec změnil. Jestli to mělo být popudem k přečtení knihy, tak u mně se to minulo účinkem. Vůbec poslední čtvrtina filmu už byla fakt psycho. ()
Kdopak by se Wellese bál. Kafkovštější než samotný Kafka. Alegoričnost a symboličnost působí poněkud manýristicky; problematická je též poněkud násilná aktualizace, ale v úhrnu jde o skutečný cinefilský skvost. ()
Modernistické texty podle mě nelze jen převést na plátno, musíte je přetransformovat. A to se Wellesovi povedlo. Z Kafky zůstala atmosféra a až provokativní vtíravost otázky - A ty jsi bez viny?! ()
Je těžké zfilmovat Kafku. Tohle byla verze Procesu po americku. Vadila mi tam přílišná ukřičenost filmu. Já si představuji K. jako bezradného, zprvu sice razantního, ale později ztichlého a nešťastného muže. Asi kvůli "prodejnosti" filmu tam Welles obsadil tehdy největšího hezouna Perkinse, který se v celém filmu pohybuje v obleku s kapesníčkem v náprsní kapse a chodí rovně jako svíčka. Ale pochmurnou atmosféru knihy film vystihuje, i typové obsazení herců je zdařilé, stejně jako výprava. ()
Pro mě naprosto bezdějné, strohé, ničím zvláštní, nudné. Všechno bylo zmatené, bez jakékoli souvislosti. Natočit příběh o ničem je umění. Tady se to povedlo. ()
Knižní předloha mi přijde lepší. ()
Anthony Perkins bol absolútne vynikajúci, prežíval emočne celý príbeh. Orson Welles bol velikán filmového priemyslu, ale tento jeho snímok ma neuchvátil. ()
Když jsem se dozvěděl, že Orson Welles zfilmoval Kafku, lehce jsem znervózněl. Nebyl jsem si totiž jist, zda si bude rozumět velikán filmu, s velikánem literatury (osobně totiž nejsem příznivcem většiny filmových adaptací Kafky, Michálkovu Ameriku bych vzal na milost snad jen díky výborné hudbě). Po zhlédnutí musím říci: čekal jsem to horší. Welles se poměrně dost drží původní předlohy a po příběhové stránce mi tam vadí pouze ten konec, kdy autor cítil nutkání dát tomu filmu jasné ukončení aby slabomyslný americký divák nemusel náhodou při sledování zapojit mozek. Na druhou stranu by si Kafkův text možná přeci jen zasloužil drobnou revizi, aby rozvláčný děj, který by v tomto noirovém pojetí tolik seděl staré Praze, tak hrozně nekontrastoval s modernistickou a funkcionalistickou mizanscénou Wellesova pojetí. Velkolepé záběry na gigantické kulisy na druhou stranu vypadají velmi efektně (už vím kde vzal Michálek inspiraci), takže by se to tomu asi dalo odpustit. Za režijní úspěch bych určitě považoval angažmá Anthonyho Perkinse, osobně by se mi do té role velmi hodí a hraje ji perfektně. Po zvážení všech výše zmíněných faktů bych řekl: 3,5*. ()
Nádherná čiernobiela kamera, hra svetla a tieňov, rôzne rakurzy kamery, vizuálne nápady a k tomu ešte zaujímavé exteriéry aj interiéry. Welles v tomto vždy vynikal a Kafkovský proces k tomu ponúka dobrú príležitosť. Antony Perkins bezchybný Jozef K. Zaujímavá otváracia scéna - porozprávaný príbeh a záverečné "titulky" - kedy ich Welles povie, miesto toho aby boli realne písané. Spokojnosť. ()
Veľmi dobrá adaptácia Kafkovho románu. Hoci som knihu nečítal, stiesňujúca atmosféra sála z každej scény, podporená priestranným tichom, rozsekaný prúdom slov hlavného hrdinu na pichľavé kúsočky. Hudobnej stopy úplne zbavená produkcia sa sústreďuje hlavne na vizuálnu stránku, ktorá zobrazuje Jozefa K. v štýle 1984 strateného uprostred monumentálnych bludísk súdu, úradu či iných podivných priestorov. Samotný príbeh je myšlienkovým konštruktom hodný Freudovej pozornosti, pretože Jozef K. prechádza z iracionálneho samobviňovania plynule do divokých konšpirácií namierených proti svojim "trýzniteľom" či dokonca proti rovnako obvinenému mužovi. Ženy sa správajú ako radodajné konkubíny a celková podivnosť pripomína úzkosti stvárnené H.P. Lovecraftom. Herci do tohto sveta svojimi výkonmi dobre zapadajú, stvárňujúc podivné figúrky rôznej úrovne submisívnosti alebo brutality. Anthony Perkins v hlavnej úlohe skutočne exceluje a všetky tie emócie od zúfalstva po váhavú odhodlanosť sú nefalšovane uveriteľné. Za zmienku možno ešte stojí Romy Schneider ako konkúbína advokáta veľmi dobre stvárneného Orsonom Wellesom. 75% ()
Nejen tvůrčí konec a místy scény připomínající vřeštící náctileté z koncertu The Beatles to značně shazuje, der Prozeß je součástí mé knihovny, víc deprese, studu a bezútěšnosti však ve mně dokáže vzbudit týden nemytý zamaštěný talíř v záchodové míse. ()
Geniálně zfilmovaný neméně geniální Kafkův román. Filmová podoba přesně vychází z knihy a místy ji mírně rozšiřuje či doplňuje, v žádném případě to není na škodu. Skvěle zhmotňuje Kafkovy představy. Téměř nemá chybu. Temnou atmosféru bez hudby jen velmi zřídka oživý příjemná melodie. Slovy se to těžko komentuje, to chce si přečíst (což jsem před nějakým rokem udělal) a vidět. 13.10.2012 za 90% a 5*. ()
Úchvatně natočeno a podáno. Nádherná atmosféra. Tohle určitě stojí za shlédnutí bez ohledu na to, zda Kafkovi rozumíte či ne. No a musel jsem ocenit čistotu angličtiny, která je na velmi vysoké úrovni. ()
Když Kafku točí Wellse a reziruje Perkinse. Hlavně námět,námět,námět...Kafka určitě není pro každého,mě se ale nostradamovska predtuha moc líbí. KAFKU OBDIVUJI. ()
Knihu jsem zatím nečetla, tak nemůžu úplně hodnotit, ale tohle už hodně balancovalo na hraně absurdity.. nedívalo se na to lehce, není to dobrý film, jako spíš umělecké dílo. Úkost to rozhodně vzbuzovalo.. byrokratické peklo. ()
Urcite zaujmavé. Mnohym scenam a ich dialogom som sice nerozumel, ale atmosfera uzkosti, ktoru Welles vytvoril tento deficit vyvazoval. Svietenie CB vizualu je doslova uzasné a v kombinacii s brilantnymi set designs vytvaraju nadherne bizarné a nekonecné chodby dokonalu depresiu a pocit ohrozenia. Skoda, ze v pribehu sa je tak malo o co opriet. Zavan reality, trosku pristupnejsie dialogy by sice mozno ubrali origoš Kafku, ale samotná hrozostrasnost systemu a posolstvo samotné by mohlo fungovat aj tak. České "varianty" Postava k podpírání, alebo Případ pro začínajícího kata sa mi urcite páčili viac. Snad sa niekedy odhodlam si nejakeho Kafku aj precitat. 2,5*. 55 % ()
Stejné jako předloha: bašta pozérů a pseudointelektuálů, která svou nesmyslností zakrývá jejich neschopnost porozumět. ()
Související novinky
Zemřel herec Michael Lonsdale
Ve věku 89 let zemřel v pondělí v Paříži filmový a divadelní herec Michael Lonsdale. Informaci předala zpravodajská televize BBC s odkázáním na jeho agenta. Britsko-francouzský herec se narodil v… (více)
Noir Film Festival 2015 startuje již 20. 8.!
4 dny, 5 míst, 47 projekcí... Unikátní přehlídka filmů noir na hradě Křivoklát se blíží mílovými kroky! Třetí ročník festivalu, věnující se širšímu pojetí noirového fenoménu, startuje ve čtvrtek 20.… (více)