Orlacs Hände
Die unheimlichen Hände des Doktor Orlac
Orlakove ruky
The Hands of Orlac
Obsahy(2)
Klavírní virtuóz přijde při železniční nehodě o obě ruce. Operace, během níž mu jsou transplantované ruce jistého čerstvě zesnulého, naštěstí proběhne zdárně. Když se ale umělec dozví, že jeho nové ruce patří popravenému vrahovi, začne brzy propadat úzkostným stavům. A samozřejmě se najde někdo, kdo toho dokáže využít. (NFA)
Recenze (25)
LFŠ 2009 Robert Weine + Conrad Veidt = KABINET DOKTORA CALIGARIHO 2? ORLAKOVY RUCE, jejichž zápletku si později vypůjčili SIMPSONOVI a NEUVĚŘITELNÉ PŘÍBĚHY (v obou případech byly nahrazeny ruce vlasy), klamou tělem (resp. transplantovanými částmi): hrdina propadající se postupně do stavu šílenství a tomu uzpůsobené dekorace v exteriérech a svícení by nasvědčovalo tomu, že sledujeme další z řad filmů německého expresionismu (odpovídala by tomu i výše zmíněná jména, jejich předchozí spolupráce a dobový plakát). Přesto jsou patrné určité realistické tendence, které se projevují především v závěru, kdy se z mistrné studie šílenství (paranoie, schizofrenie) stává "pouhá" detektivka s na dnešní dobu úsměvným vyústěním. Na výsledném hodnocení mírně ubírá živý hudební doprovod "dua" FLOEX + LÍBA, jenž zvýrazňuje patos a sentiment patrný v expresionisticky přepjatých výkonech. 9/10 ()
Jakožto hororový expert musím konstatovat, že Wiene je totální břídil, který horor neviděl ani z rychlíku. Po odpadovém Kabinetu doktora Caligariho jsem od něho sice nečekal žádné zázraky, ale snímek Orlakovy ruce snad nemohl myslet vážně. Kdyby se jednalo o nějaký experimentální artový film, tak ještě dejme tomu. Ale označit ho za horor? Wiene postrádá jakoukoliv soudnost. Ani se mi nechce zbytečně plýtvat slovy na to, abych popsal, jak neskutečně špatným snímkem Orlakovy ruce jsou. Snad tedy jen toto: i horory Edwarda D. Wooda jsou oproti Orlakovým rukám mistrovským dílem. ()
60 minut jsem spal. ()
Temná německá expresivní zábava. Nadaný klavírista při tragické nehodě přijde o ruce a jedinou možností, jak zzachovat jeho talent světu je transplantace rukou. Rukou zločince! Po krátké době se děj zvrátí očekávaným směrem, ruce se probudí a začnou žít svým životem. nakonec přijde očekávaný konec. Parádní psycho horror, vyšlo též jako knížka, která se mi zdála trochu lepší. ()
Spolu s Kabinetem doktora Caligariho asi nejznámější Wieneho film. Vidět to tehdy před 87 lety, s živým hudebním doprovodem, musela to být asi bomba, i když kdo ví, jak to vnímali tehdejší současníci. Po těch letech zde zbyl retro horor s pitomoučkou zápletkou, která je ale dobře zpracovaná, a v nejsilnějších momentech mrazí. I když nejvíc mě na tom filmu děsí už jen to, že nikdo z herců už není naživu :) - a tak v tomto filmu sleduji dávno mrtvé lidi, kteří ke mě promlouvají jak ty Nerudovy hvězdy na obloze, a vybavuji si autorovy slavné verše: "Čeho my ještě se dožili! Ba na stará kolena divy: nám minulé vidět lze přítomně a mrtvy zřít jakoby živy!". Silné 4* - jednu hvězdu dolů za občasnou nudu v 112 minutové verzi. UPDATE 9. 3. 2015: Na druhé zhlédnutí se mi tato archivní libovka líbila stejně jako prve, je to černobílá němá klasika pro zkušené diváky, kteří docení její kvality. V 112 minutové stopáži se film - na dnešní poměry - sice skutečně příšerně vleče, ale to není problém toho filmu, ale lidí odkojených současnou zběsile sestříhanou filmovou produkcí à la ty sračky, které točí Paul Greengrass. Námět je sice vyloženě brakový a neuvěřitelně debilní, ale právě v tom je samozřejmě hlavní kouzlo filmu, který s velkým časovým náskokem předznamenal téma, které získává na aktuálnosti až v moderní medicíně, s jejími rostoucími možnostmi transplantací a etickými otazníky, které to vyvolává (podobnému tématu se například věnuje výborný Irvingův román "Čtvrtá ruka"). Luxusní retro záležitost, která si vyloženě říká o nějakou eventovou projekci s živou hudbou a dostatkem alkoholu. ()
Film sa veľmi pomaly rozbieha, našťastie sa ale rozbehne v pravú chvíľu a v záverečnej polhodine nás čaká množstvo zvratov. Tie pôsobia dnes už veľmi vtipne, čo je však iba pridanou hodnotou starého filmu. Zároveň je každý zvrat prekvapivý, Wiene si pohráva s divákom ako v KDr.C. Film môže slúžiť ako encyklopédia expresionistického herectva a maskérstva, naopak v dekoráciách je tentokrát Wiene striedmy čo nie je na škodu. Príjemná tajomná hororová detektívka, ktorá môže aj dnes prekvapiť. ()
Největší běsy se odehrávají v naší hlavě. Asi tak se dá vystihnout poselství nádherně temného a psychotického filmu o transplantovaných rukou. Ačkoli první polovina se lehce vleče, do nadprůměru ji vytahuje úchylný Conrad Veidt, kterému ty kladné hrdiny prostě nebaštím, to je psychopat jak vyšitej, tudíž není divu, že všechna hrůza v Orlakově hlavě je na plátně skutečná. Druhá polovina snímku pak nabírá grády a připoutala mě k obrazovce. Misantropický Orlakův otec, vražda, obživlý vrah Vasseur... zklamalo snad jen vyústění, já fakt čekal, že zabijákem bude Orlac. Ale to je problém můj, nikoli skvělého psychohororového filmu. ()
Wiene opustil expresionizmus, ktorý sme poznali z Kabinetu a vytvoril drámu s psychologickou drobnokresbou mladého pianistu, ktorého postihla životná tragédia. Videl som 112 minútovú verziu a bolo to príliš zdĺhavé. ()
Velmi slušný horůrek, který najdete na You-tube. ()
Conrad Veidt je herec, jakému ve 20. letech asi nebylo rovno. Ten jeho výraz, gesta a pohyby, to je prostě něco geniálního a nepřekonatelného. Film jsem viděl s nově dodanou hudbou Paula Mercera, která byla hodně svíravá a ponurá a dodávala snímku ještě víc temnou atmosféru než měl zřejmě původně. Taky mě fascinovaly ty děsivě prázdný interiéry. Jediné, co bych asi vytkl, je délka. Viděl jsem totiž verzi, která měla 112 minut a místy to bylo takový moc pomalý a roztahaný, ale to je asi fakt jediná vada na kráse. ()
Expresionistická lahôdka vysokého stupňa kvality. Jeden z tých prípadov, kde vás film zaujme, alebo budete len tak čumieť na čiernobiele obrazy s ( Orlakovými ) rukami podloženou hlavou. Typicky temná a hrôzostrašná atmosféra, pomaličky plynúca. Záver je pekne vygradovaný a pointa je...no nechcem prezrádzať. Za pokus to stojí. ()
Zápletka je tak pitomoučká, až je to krásné. ()
Film, který stojí a padá na hudbě, bez ní by prostě nebyl tím čím je. Příběh svou absudrností jak vystřižený z hororu 30. a 40.let ala Frankestein a spol. není tím čím by film dokázal příliš zaujmout. První půlka snímku lehce balancuje na hraně snesitelnosti, druhá však svou temnou atmosférou které vydatně přispívá zmiňovaná hudba dokáže člověka vtáhnout a to velmi pevně a přesvědčivě. 75% ()
Opäť skôr expresionistický triler ako horor. V podstate sa jedná o kriminálnu zápletku a naozaj zaradenie filmu medzi horory je úplne mimo. Vzhľadom na rok vzniku prekvapuje nápad s prišitím amputovaných končatín či dokonca hlavy. Vezmime v úvahu že prvá svetová vojna ešte príliš v mysliach ľudí neodznela a stále po svete behalo množstvo ľudí poznačených vojnou práve tým, že im museli byť po zásahoch črepinami amputované končatiny.Práve vzhľadom k tomu na danú dobu odvážne tak ako povedzme pred pár rokmi Srbski film či ľudská stonožka. A ako pri všetkých filmoch zaujmú výkony hercov, proste nemá éra filmu má svoje nezameniteľné čaro. ()
Reziser Robert Weine /Kabinet Doktora Kaligariho/ natocil genialny film, kde dejova linia je dost v pozadi, v popredi je psychopatologicka studia jedneho cloveka, ktory najde klud a harmoniu az vyriesenim isteho pripadu. Wiene ako reziser si plne ziskal moju pozornost : 100 % ()
Když pominu teatrální výrazy (byť pro svou dobu typické) a celkovou naivitu, jedná se o výborný snímek s temnou atmosférou, ke které přispěl i živý doprovod Floex + Líba na LFŠ 2009. ()
35. LFŠ Německý expresionismus už nemůže ničím překvapit. Stále je stejně skvělý. ()
Na svoju dobu určite prevratný a pôsobivý krimi-triler. Dnes môže v niektorých ohľadoch vyzerať smiešne. Napr. pri tom, aké zdesenie vyvoláva človeku (v 20. rokoch) pomyslenie, že niekto je vrah, že je takýto človek v jeho blízkosti, a úplne stačí, že vraždil iba raz, žiadné masové opakovanie. Aj vyšetrovanie vraždy so svojimi logickými nezmyslami vyčarí na tvári úsmev. Inak, prišitie rúk bolo v tej dobe sci-fi, takže sa tu prepchal popri hororovejšie podanej atmosfére aj vedecko-fantastický prvok. Škoda dlhšej stopáže, takéto vlažnejšie tempo a dlho plynúce scény by si pýtali o hodinu skrátiť. Ale musím pochváliť celkovú atmosféru, ktorá v tej dobe musela určite na divákov zapôsobiť. ()
Horor s úžasně groteskní zápletkou, který nadchne expresionistickou atmosférou (ty kulisy jsou prostě parádní), ale z dnešního pohledu už to je příliš pomalé, chybí tomu švih. ()
Floex a LIba na lfš09 - ohromný palec nahoru http://www.bustourist.cz/galerie/1121687014.jpg ()
