Reklama

Reklama

Na titulní straně

  • USA The Front Page (více)
Trailer

Obsahy(1)

Poprava nebo svatba? Jack Lemmon a Walter Matthau v hlavních rolích americké komedie o zlatých časech novinářského řemesla. Divadelní hra Bena Hechta a Charlese MacArthura Na titulní straně (1929) je známá i z našich jevišť a už několikrát byla předmětem filmového zpracování (Titulní stránka – 1931; Jeho dívka Pátek – 1940; nepodařená modernizace Přeladit na život – 1987). Známý hollywoodský tvůrce Billy Wilder (1906–2003) se k prověřené předloze obrátil v roce 1974 a v duchu tehdejší vlny retrofilmů (Podraz aj.) její děj ponechal ve dvacátých letech, tedy v době, kdy sám byl ještě aktivním novinářem. Příběh je velmi dobře známý. Přední reportér chicagského Examineru Hildy Johnson (Jack Lemmon) hodlá pověsit své řemeslo na hřebík a vzít si svoji vyvolenou Peggy (Susan Sarandonová). Jeho nelítostný šéf Walter Burns (Walter Matthau) má však o Hildyho budoucnosti zcela jiné představy a nehodlá svého nejlepšího koně jen tak nechat odejít. A jako na zavolanou se objeví případ, který nemůže popsat nikdo jiný než Hildy, protože patří právě na titulní stranu. Tím případem je chystaná poprava odsouzence Earla Williamse (Austin Pendleton), jejíž protagonista však s nechtěnou pomocí úředních osob uniká oprátce. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I.A.L. Diamondem udělali drobné úpravy v textu (především vzhledem k hereckému obsazení – Lemmon byl přece jen o dost starší než má být postava Hildyho), ale zachovali jednotu místa, a tak se většina akce odehrává v místnosti pro novináře v chicagské soudní budově. Vedle ústřední herecké dvojice, již Wilder společně využil už podruhé (předtím ve Štístkovi – 1966), se ve filmu objevuje plejáda předních charakterních herců, Vincent Gardenia jako šerif, Harold Gould jako starosta, Carol Burnettová jako prostitutka Mollie a v rolích novinářů Charles Durning, Herb Edelman a další. Lemmon a Matthau byli za své výkony nominováni na Zlatý glóbus. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (173)

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Velice zdařilá komedie. Vtipná, hbitá, svěží, třaskající a obzvláště satirická na místní politické reálie, kdy se občané mohou stát obětním beránkem na oltáři jejich ambiciózních politických cílů. Odcházející vynikající novinář chicagského Examineru Hildy Johnson (skvělý Jack Lemmon) je shodou náhod, vytrvalosti a ponoukání svého šéfa a vlastní novinářské ctižádosti vtažen do své nejúspěšnější práce při věšení a nevěšení vězně, odsouzeného k trestu smrti. Krok po kroku se mu holá skutečnost vyjevuje sama a záleží jen na něm samotném, jak naloží se svou budoucností, kterou hodlal zasvětit své lásce a obyčejnému životu. Vydavatel Examineru Walter Burns (dobrý Walter Matthau) se snaží udržet svého nejlepšího spisovatele za každou cenu a neváhá k tomu využít a zneužít jakoukoliv příležitost. Svébytným smyslem pro humor se snaží navodit spravedlnost a nastolení rovnováhy podle svého mínění. Z dalších rolí: Hildyho čekající snoubenka Peggy Grant (půvabná Susan Sarandon), chtějící svého nastávající pro sebe a společnou budoucnost, neschopný šerif (dobrý Vincent Gardenia), který si svoji zákonnou moc vykládá po svém, novinářští kolegové a rivalové Bensinger (David Wayne), Kruger (Allen Garfield), Murphy (Charles Durning), či Schwartz (Herb Edelman), kteří nesmlouvavým způsobem následují sebemenší stopu vedoucí k velké slávě na titulních stranách, bláznivý snílek, smolař a odsouzenec Earl Williams (dobrý Austin Pendleton), ze kterého je udělán komunistický revolucionář a vrah, svérázný vídeňský doktor Eggelhofer (Martin Gabel), přivádějící sebe samotného do nemocnice, prohnaný starosta (Harold Gould), zneužívající svoji moc, novinářský novic Rudy Keppler (Jon Korkes), mající strach z nebezpečna, prostitutka Mollie Malloy (dobrá Carol Burnett), mající soucit s nespravedlivě odsouzeným, a guvernérův vyslanec Plunkett (Paul Benedict), přinášející odsouzenci milost. Novinářský hyenismus a vymýšlení v honbě za senzací a politická zlovůle a zneužití moci jsou mistrným způsobem ironizovány a zesměšňovány v této rozkošné satiře. Neboť všechna přehánění, i zneužití se dějí jen proto, že sami honiči a zneužívatelé nejsou příliš schopní lidé ve svých postech a pracovních pozicích, která zastávají. Jen se naučili chodit dokonale ve svém prostředí a zneužívají všechny nabídnuté okolnosti ve svůj prospěch. ()

castor 

všechny recenze uživatele

Sarkasmus, dvojsmysly a skvělé dialogy ve scénáři, o který tehdy musela být solidní mela. Kousek, který není a ani nemá být jen o netriviálním dráždění bránice, si uznání zaslouží i dnes. A to nejen proto, že mám k novinařině tak nějak hodně blízko a onu posedlost nenáviděnou a současně milovanou prací moc dobře znám. Ústřední duo Jack Lemmon a Walter Matthau je samozřejmě vynikající!! ()

Reklama

bloom 

všechny recenze uživatele

Tak poté, co jsem viděl konečně viděl všechny filmy s dvojkou Lemmon - Matthau, prohlašuji, že Na titulní straně je přeci jen nejlepší. Wilder totiž udělal pravý opak toho, co předchozí dvě filmové verze stejnojmenné divadelní hry. V nich se totiž Hildy Johnson proměnil v Hildy Johnsonovou a bylo zaděláno na milostný románek s šéfredaktorem Walterem Burnsem. Wilder si ovšem uvědomil, že původní hra je přesně látka právě pro jeho oblíbence Jacka a Waltera (i když Jack Lemmon tu poněkud omezil své neurotické manýry), scénář naplnili s Diamondem precizními dialogy a satirický tón byl v době, kdy lži politiků vycházely na veřejnost, opět aktuální. Geniální. 100% ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Ve snímku Na titulní straně se sešli dva kvalitní komediální herci, kteří, ať už z rozhodnutí producentů nebo na základě vlastního směřování vytvořili úspěšnou komediální dvojici v řadě dalších snímků. V tomto případě šlo o jeden z jejich nejlepších počinů, protože Wilderův film se opíral o chytrý scénář s vybroušenými dialogy a dobře vypointovanými scénami. Příběh nás zavádí do zlatého období nezávislé novinařiny, kterou ještě neválcoval internet a bláboly blogerů. Soupeření party novinářů a jejich konfrontace se zkorumpovaným světem politiků a státních úředníků spolu se snahou jednoho nešťastníka uniknout oprátce vytváří nekonečnou řadu kvalitních gagů a bláznivých situací. Celkový dojem: 90 %. ()

Mol 

všechny recenze uživatele

WHAT'S THERE TO MIND? THE NIGHT IS YOUNG, THE ORCHIDS ARE SMELLING, THE METER IS RUNNING! (CLINK) JUST MADE ANOTHER NICKEL!!! Nesmrtelná dvojka Jack a Walter ve filmu skvělého námětu. Viděl jsem již před tím verzi s Carym a pamatuji si, že jsem se u ní neskutečně bavil. Tady mi to chvilkami připadalo slabší, ale naštěstí tam kde Jack nestíhal to naprosto s velkou grácií zachraňoval právě Walter. Co věta to totální nářez. Myslím, že lepšího vydavatele již nikdy neuvidím. Přesně ten typ, který říká co se mu hodí a zatím má za zády zkřížené prsty. ()

Galerie (76)

Zajímavosti (10)

  • Jedná se o třetí filmové setkání Jacka Lemmona a Waltera Matthaua, kteří si společně zahráli v celkem 10 filmech. (mi-ib)
  • Nápad Waltera Burnse (Walter Matthau), aby Hildy Johnson (Jack Lemmon) vyfotografoval oběšeného Earla Williamse (Austin Pendleton) pomocí fotoaparátu připevněného na kotníku své nohy, se v minulosti skutečně odehrál. 12. ledna 1928 - 18 měsíců před premiérou divadelní hry Bena Hechta a Charlese MacArthura „The Front Page“ – byli vražedkyně Ruth Brown Snyderová a její milenec Henry Judd Gray popraveni na elektrickém křesle za rok starou vraždu Ruthiina manžela Alberta Snydera. V momentě, kdy byla popravována Ruth Snyderová, pořídil reportér novin Chicago Tribune Tom Howard pomocí fotoaparátu připevněného na noze dnes již notoricky známý snímek "Ruth v křesle". Tento fotoaparát je dnes součástí sbírky Smithsonian's National Museum of American History. Ironií je, že případem Ruth Snyderové a Henryho Graye byla inspirovaná novela spisovatele Jamese M. Caina, která se stala základem pro film Pojistka smrti (1944), který režíroval také Billy Wilder. (mi-ib)
  • Ve scéně, kdy jde Walter Burns (Walter Matthau) za Hildyho (Jack Lemmon) novou přítelkyní Mollie (Susan Sarandon) do zákulisí, aby jí přesvěčil, že se s Hildym nemá zaplétat, jde kolem plakátu filmu Na západní frontě klid z roku 1930 (film byl v té době dělán) a právě z něj si utrhne jednu ze čtyř hvězd, aby dodal svému příběhu věrohodnosti. Aby měl jakoby odznak. (PlayEasy)

Reklama

Reklama