Stalag 17

Koukam, ze v koncentracnich taborech to byla docela slusna party. Od filmu odehravajici se na par metrech v chatce uprostred bahniveho tabora s bandou cernobilych smudlu jsem toho moc necekal, ale Billy Wilder v osvedcene Sunset kombinaci s Williamem Holdenem nezklamali a skvele jsem se bavil. 7/10 (01.09.2010)

Většina lidí to neví, já jsem do jen tušil, ale pan Wilder si tím byl jistý - v zajateckém táboře za války může být sranda. A proč by nemohla být? Vždyť na práci toho moc není a trocha lumpáren vždy lépe ukrátí čas než sledování hnilobného procesu rozkládajícího se postelového dřeva. Tohle svižné kličkování mezi dramatickými okamžiky a humornými historkami z lágru zkrátka je podle mého gusta. (09.10.2015)

Film z prostředí zajateckého tábora za druhé světové války. Film který se řekl bych až příliš snaží dělat z Američanů ty nejinteligentnější, nevyzrálejší, nejzkušenější a nejodvážnější na úkor Němců, z kterých dělá na druhou stranu naprosté idioty neschopné ničeho, toto mi prostě hodně vadilo. Těžko říct jak tento film brát, pokud ale jako komedii, no moc do smíchu mi nebylo. William Holden je asi jediný který mě tam opravdu zaujal, jinak ve všech směrech docela zklamání. 60%. (01.09.2008)

7/10 Videl jsem to bez titulku, takze mi nektere veci mozna unikly, ale podrtzeno secteno to nebyla az takova bezchybna zalezitost, jak by clovek podle hodnoceni zde mohl mit mylny dojem. Oproti Great Escape je to preci jenom slabsi odvar i kdyz charaktery jsou zajimave a humoru je tam mozna az presprilis... Film zacina tam, kde ostatni obycejne konci - utekem z nemeckeho lagru. Prestoze neni utek uspesnym, veseli a volna zabava na adresu tupych nemeckych strycu pokracuje... Holden je super, ale jinak je to banda americkych komiku s frckami serzanta. (15.01.2008)

Groteska popisující život amerických vojáků už dlouho držených v německém zajateckém táboře. Zpracovat takový motiv jako grotesku, která diváka dokáže i rozesmát, chce odvahu, zkušenost a sebejistotu. Tohle všechno Billy Wilder měl a dokázal ze sebe vydat maximum. S odstupem let od války, ale stále s patrnou touhou zúčtovat s nácky, mísí absurdní komedii s psychologickým dramatem i tragédií a dělá to mistrovsky. Příběh je vyprávěný s nadsázkou – i když zajatecké tábory pro Američany měly v reálu úplně jiný režim než koncentráky, přece jen by se k nim Němci nechovali až tak familiárně. Tahle hra je ale přípustná, protože psychika dlouhodobě vězněných vojáků nutně musela hledat aspoň vnitřní cesty úniku a pohlížet na celou situaci jako na grotesku je docela dobrá terapie. To ale nebrání tomu, aby se mezi scénami pojatými jako skeče neobjevovaly i takové, které zamrazí. _____ Zdánlivě neatraktivní námět o sedmdesáti mužích zavřených v jednom baráku uprostřed rozbahněného lágru se pomalu rozjíždí přes seznamování se s charaktery, aby získal náboj ve chvíli, kdy začne pátrání po udavači z jejich vlastních řad. Snímek je stále údernější a překvapivý obrat v závěru mu ještě dodá na síle. Závěrečná hláška Zvířete (skvělý Robert Strauss – toho Oscara, na kterého byl nominovaný, měl dostat) má údernost dobře vedeného pravého háku. ____ Mám pocit, jakoby každý zúčastněný bral film jako osobní záležitost, a proto odevzdal svůj nejlepší výkon. Vtipné dialogy, pohybová komika, jednoduchý a přesto působivý příběh. Hudební stránka, která si pohrává s motivem lidové písničky a dokáže ji vypointovat od majestátní podkresové hudby, přes řachandu, na kterou se tančí při oslavách Vánoc, až k závěrečnému vítěznému hvízdání. A samozřejmě, famózní William Holden v roli kšeftaře-solitéra, jehož charakter je dlouho nečitelný, a který svým záměrným odstupem a uzavřeností způsobí, že si spolu s jeho spoluvězni i diváci až teprve po závěrečných titulcích začínají uvědomovat, jaký typ chlapa to byl. (17.07.2015)