František Husák

František Husák se narodil 24. května 1936 v Praze. Rodiče z něho chtěli mít úředníka, tak se mladý František vzepřel a odešel na rok do hornického učiliště, poté přestoupil na vojenskou školu Jana Žižky z Trocnova v Moravské Třebové. Po maturitě se neúspěšně pokoušel dostat se na medicínu, během vojenské prezenční služby se hned začal věnovat divadlu a recitaci.

Na radu herce Františka Vnoučka se rozhodl věnovat herectví profesionálně – v roce 1959 absolvoval DAMU. Nejdříve prošel ostravským Divadlem Petra Bezruče (1959 – 1965) a pražským Činoherním klubem (1965 – 1974).

Následně se rozhodl věnovat práci, v které mohl být prospěšný celé společnosti, práci pro děti. V letech 1974 – 1976 byl v Českém Krumlově učitelem na literárně-dramatickém oddělení Lidové školy umění, metodikem Okresního kulturního střediska, iniciátorem a vedoucím zájmového kroužku pro romské děti Poforos.

Poté byl členem loutkového českobudějovického Malého divadla (1976 – 1979), Jihočeského divadla v Českých Budějovicích (1979 – 1982) a Západočeského divadla v Chebu (1982 – 1983). Opět se vrátil do Prahy, do Divadla Na zábradlí (1983 – 1991), kde vydržel až do svého náhlého úmrtí.

Husák se postupem času vyvinul v mnohostranného herce s realistickým a hlavně autentickým zjevem a projevem. I když hrál epizodní či malou roli, každý si zapamatoval vychrtlého vysokého blondýna s delšími vlasy, asketickou ostře řezanou tvář, velký nos a smutné oči.

Jeho doménou byly komické a tragikomické postavy („Revizor", „Don Juan", „Piknik", „Mandragora", „Višňový sad", „Večer tříkrálový", „Cyrano z Bergeracu", „Krysař", „Pension pro svobodné pány", „Romeo a Julie", „Zlatovláska", „Na koho to slovo padne", „Vlkodlak", „Macbeth", „Ifigenie v Aulidě", „Periferie", „Břeh" apod.

K filmové práci se František Husák dostal ještě za studií na DAMU jako svatebčan v povídkovém snímku režiséra Brynycha PĚT Z MILIONU (1959). A po sedmi letech v Ostravě se na stříbrném plátně začal objevovat častěji až po svém definitivním příchodu do Prahy.

Hrál číšníka (VRAŽDA PO NAŠEM), člena SS (OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY), manžela (HOTEL PRO CIZINCE), mnicha (ÚDOLÍ VČEL), ženicha (SVATBA JAKO ŘEMEN), houslistu (KONEC AGENTA W4C PROSTŘEDNICTVÍM PSA PANA FOUSTKY), Viktora (ZLOČIN V ŠANTÁNU), básníka (PŘÍPAD PRO ZAČÍNAJÍCÍHO KATA), komorníka („PANE, VY JSTE VDOVA!"), asistenta (LIDÉ Z METRA), Němce (KDO HLEDÁ ZLATÉ DNO), člena JZD (BRÁCHA ZA VŠECHNY PENÍZE), učitele (BOŽSKÁ EMA), Slimáčka (MATĚJI, PROČ TĚ HOLKY NECHTĚJÍ?), doktora (SESTŘIČKY), kočího (JÁRA CIMRMAN LEŽÍCÍ, SPÍCÍ), vyšetřovatele (POSLEDNÍ MOTÝL) i režiséra (O ZAPOMĚTLIVÉM ČERNOKNĚŽNÍKOVI). Do srdcí diváků se zapsal jako manžel a syn Ludva Homolka v Papouškově trilogii (ECCE HOMO HOMOLKA, HOGO FOGO HOMOLKA a HOMOLKA A TOBOLKA), s Josefem Hlinomazem jako svérázný zřízenec psychiatrie (JÁCHYME, HOĎ HO DO STROJE!) a jako titulní postava účetního Řehoře Maršíčka (VŠICHNI MUSÍ BÝT V PYŽAMU).

František Husák byl rovněž rozhlasovým („Strach a bída Třetí říše", „O vlaštovce Elišce", „Baron Blecha", „Zpívající Benátky", „Stan a chýše", „Slavnější než Kolumbus", „Smrt", „Poslední dialog"), dabingovým (CHOBOTNICE) a televizním (inscenace PODEZŘENÍ, HOSTINEC U LÉTAVÉHO DRAKA, PAN TAU..., SÍŤ NA BLUDIČKU, PROFÍCI, PŘÍPAD KOLMAN, VIKTOR VELIKÝ, ÚTĚK ZE SERIÁLU, LÉKAŘI, V TOMHLE ZÁMKU STRAŠÍ, ŠÉFE, PLIVNÍK, UZAVŘENÝ PAVILÓN či POFOUKEJ MI JAHODY; seriály SŇATKY Z ROZUMU, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, DYNASTIE NOVÁKŮ, BAMBINOT, LEKÁR UMIERAJÚCEHO ČASU, VLAK DĚTSTVÍ A NADĚJE, TŘETÍ PATRO, SLAVNÉ HISTORKY ZBOJNICKÉ, RODÁCI nebo DRUHÝ DECH) hercem.

Byl čtyřikrát ženatý, jeho ženami byla např. tanečnice Marcela Martiníková (*1940), výtvarnice Věra Boudníková – Špánová (1946 – 2012) a loutkoherečka Naděžda Herbstová – Husáková (*1952).

Za Jiříka v loutkové „Zlatovlásce" získal Skupovu cenu (1977). Herec František Husák zemřel 8. listopadu 1991 v pražské nemocnici ve věku pouhých padesáti pěti let na následky úrazu za dosud nevyjasněných okolností, na kterém se podepsala i jeho nestřídmá láska k alkoholu.

Jaroslav "krib" Lopour