Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (6 059)

plakát

Jan Žižka (2022) 

Jan Žižka z Hollywoodu. Mohlo by se zdát, že Petr Jákl zajde ve svém nákladném projektu tak daleko, až surrealisticky pitomý obraz z filmu Černí baroni, na němž středověký vojevůdce třímá v ruce kulomet, dostane reálné obrysy. A ačkoliv je film zmítán četnými fabulacemi, objeví se i smyšlená postava ztvárněná Michaelem Cainem, kostýmy český středověk nikterak neevokují a do toho si historici rvou varlata nad historickými nepřesnostmi, je film převážně pojat coby dobrodružný, v němž sám autor s existujícími postavami české historie nakládá velmi volně. Ostatně, jedná se o Žižkovo životní údobí, které historiky není stoprocentně zmapováno. Film je tak na míru ukován pro nároky současného publika, zvesela ignoruje tendenční manýry trilogie Jan Žižka od Otakara Vávry, navíc má vojevůdce sporně pásku přes pravé oko, a je dostatečně akční, napínavý i emočně vypjatý. Dvě hodiny jsou nabité brutálními sekvencemi, střídá se les, jeskyně a hrad a rozhovory na téma hradních intrik se vedou v urychlené formě, aby film nestačil nudit. Kupodivu jsem nezaznamenal nějaké větší dějové nepřehlednosti a chaos. Ben Foster je jako mladší verze Žižky dobře obsazen, odvádí kvalitní a spolehlivý herecký výkon. Nutno uznat, že kvalitních hereckých výkonů skýtá film nemálo. O pozornost si říká i německá posila Til Schweiger. britský parchant Matthew Goode nebo dánský záporák Roland Møller. Na české herce se tolik nedostalo. K vidění je Jan Budař, Marek Vašut, Ondřej Vetchý, Ben Cristovao a Karel Roden v roli panovníka. Ovšem jejich prostor je poměrně mizivý, takže na velké herecké koncerty opravdu nedošlo. Za všemi problémy hledej ženu. A skutečně, sličná lady Kateřina je hlavním předmětem všech nesvárů, takže ji patří bratrem Žižkou unést a následně se do ní zamilovat. A je hlavně velkou kandidátkou, aby ji kdejaký divoch ve hvozdech ohnul, což se kupodivu nestane. Britská hvězdička Sophie Lowe byla výrazným hybatelem celého dění. Dvojí jazyková verze filmu, ta první v anglickém znění s titulky, druhá s dabingem, je zřejmě největší vadou na kráse. Je totiž maximálně divné, když postavy českého dějepisu promlouvají k divákům anglicky. S kamerou, nasvícením i střihem u mě nevyvstal nejmenší problém. A nedostatek davových scén mě také nerozhodil. Na Jáklovi je sympatické, že ukázal Jana Žižku, na kterého se ve školních dějepisných hodinách pěla jen samá nekritická chvála, také trochu v temnějším světle. Nejdříve lapka i žoldák, posléze mistrný stratég a nikým neporažený vojevůdce, jak pravý závěrečný titulek filmu. Kvalitní dobrodružná podívaná. 9/10

plakát

Jedna rodina (2022) (seriál) odpad!

Když se sejdou tvůrci, co tvoří jen pro povrchní komerční účely, je z toho neskutečně ohavný výblitek. Být ve střižně, tak to normálně zničím, aby se to nedostalo za dveře. Jenže tvůrci to opravdu poslepují a pošlou to k očím a uším nebohých diváků. Doporučuji u každé  epizody dát si talíř s jídlem. Po snězení pokrmu pak neváhat s rozbitím talíře o hlavu. Vyhráno máte, pokud je ve vašem dosahu váza s vodou, která už zavání, ovšem smradlavá zálivka vás dokonale probere. Asi nejhorší případ je, když se v dálkovém ovladači vybijí baterky. Člověk přece jen zlenivěl, takže z gauče se mu vstávat nechce. Pak je ideálním pomocníkem prak. Sice televizi zlikvidujete, ale stále budete příčetní a sanitní vůz nebude třeba. Tento seriál je jen zmatené pitvoření, neobsahuje žádnou kvalitní a něčím zajímavou zápletku, režie už jen slouží k zastavení herců, co vůbec neodvádějí žádné líbivé herectví, kamera je půjčena z tv zpravodajství, celé to smrdí přestavěným studiem po obdobně pojatých seriálech a scénář je papír s rozmazaným exkrementem. Naprosto úděsné po všech stránkách. 0/10

plakát

Jeepers Creepers: Reborn (2022) 

Pozor, pozor! Lidožravé monstrum zvané Creeper, které má vražedné choutky vždy jednou za 23 let a pak jeho běsnění trvá 23 dní, hledá schopné tvůrce. Režisér Timo Vuorensola a spol. k nim až tak nepatří. Je to pět let, co hororový svět naposledy oživil značku Jeepers Creepers. Victor Salva, tvůrčí otec série, svým rutinním hororovým tažením se třetím pokračováním nikterak neoslnil. Po letech se sám vzdal jakéhokoliv návratu ke svému hororovému děťátku a restart následně dostal do rukou neprověřený finský režisér, který ke všemu pracoval s pramálo nápaditým scénářem. Z Creepera je mezitím tamní legenda, tak se zamilovaný pár, rasově smíšený, vypraví na hororový festival do vidlákova, kde mezi maškarními kostýmy pochopitelně nesmí chybět vražedné monstrum. Copak o to, tenhle nikterak originální nápad by mohl vypadat/fungovat poměrně svěže a hlavně zábavně, jenže tvůrci se rozhodli setkání s ním co nejvíce natahovat, tudíž většinu filmu se Creeper filmem jen míhá, vzácně někoho odkrouhne a jinak to celkově skomírá na nedynamické nudě. Mohlo by se zdát, že si režisér to nejlepší schoval až na konec. Tedy něco ve smyslu hororových jatek. Jenže zdání opravdu klame. V prvé řadě film evidentně bojoval s nedostatečným rozpočtem. Divák není ušetřen zjevné zadní projekce při jízdě autem, některé scenérie, zvláště ty noční, jsou graficky okatě upraveny a závěr nějakou přehršel gore festivalu rozhodně neskýtá. Dočkáme se sice nohy v pasti a vyhřezlého mozku, který monstru poskytne krmi, ovšem dalo se čekat jistě více krvavosti. Pokud jste ocenili tajemný až atmosférický ráz prvního dějství, které mělo k dispozici i herecké hvězdičky Ginu Philips a Justina Longa, čtvrté setkání s Creeperem hereckou kvalitou moc neoplývá. Britka Sydney Craven je poměrně pohledné děvče, ovšem zbytek už nestojí za řeč. Většina diváků si bude pochvalovat úvodní otvírací sekvenci: hororová veteránka Dee Wallace a Gary Graham si jedou v autě poklidně krajinou, když jejich kruhy náhle vyruší omšelá dodávka a následně se stanou svědky toho, jak se podivné individuum zbavuje čehosi, co z dálky tak nějak připomíná zabalenou mrtvolu. Vše je završeno potvrzujícím hrůzným nálezem mimo záběr kamery. Tak tahle sekvence slušně na začátku naladila a dala vzpomenout na tajemnou auru jedničky. Restart se ovšem neopomněl utápět v céčkových vodách směšnosti, kdy se mladá žena (ve svých vizích) stává obětí debilně zobrazeného kultu, který chce její nenarozené dítě. A vzápětí se dozvídáme, že na jejího budoucího potomka má spadeno i Creeper. Tak tohle zoufalé scenáristické likvidování potenciálu jsme fakt vidět nemuseli. Pokud se do budoucna nenajde schopná produkce, nemá cenu značku Jeepers Creepers vytahovat na hororové světlo. 5/10

plakát

Jetski (2022) 

Malta, to jest lokace natáčení, je teritoriem velkého bílého žraloka. A pětice přátel mu právě stoupla na jeho krvežíznivé zuby. Nevadí, že místní zde hovoří španělštinou, mnohem důležitější je, aby se pět lidí v ohrožení žralokovi i divákům zamlouvalo, a je poměrně z čeho vybírat. Své zastoupení má prsatá blondýna (Catherine Hannay), hodná a důvěřivá dívka (Holly Earl), kterou její přítel (Jack Trueman) s tou prsaticí podvádí, nebojácný černoušek (Malachi Pullar-Latchman), co uplave míle na otevřeném moři, a pátý (Thomas Flynn) do party vyniká nejvíce v tom, že mu vyhřezne holenní kost. A těchto pět lidiček se utká v nerovném boji s predátorem. Však to znáte z desítek obdobných béčkových filmů, jaký asi průběh bude jejich (povětšinou marný) boj mít. Počet ohrožené skupiny lidí se s každou minutou povážlivě tenčí, síly ubývají, nastupuje vyčerpání a obrovská žízeň. A maskéři vesele mažou krvavou marmeládu na tělíčka účinkujících. A velká škoda, že té marmelády nebylo víc. Žraločí hrdina totiž vůbec nevypadá špatně, dějiště je nasnímáno schopně a má to celkem spád. Novátorství ovšem v žádném případě nečekejte. James Nunn si to rozdal se žralokem osvědčenými režijními prostředky, rozpočet mu vystačil na nenáročné akční podívání, načež rozčeřená vodní hladina žraločí ploutví stále funguje velmi spolehlivě. 7/10

plakát

Ježek Sonic 2 (2022) 

Jim Carrey se ve své rozlučce s kariérou vrací v roli padoucha Robotnika. Hnán myšlenkami na pomstu pase po vzácném drahokamu, který představuje neomezený zdroj energie pro ovládnutí světa. A aby jednou provždy zatočil s nenáviděným ježkem Sonicem, spojí své síly s novým a mocným nepřítelem, červeným ježurou, který vládne unikátními schopnostmi. I dvojka je pořádná a profesionálně natočená kravina a v podstatě se nikterak neliší od svého dva roky starého předchůdce. Přiznávám, že v některých fázích byl film k nevydržení. Tvůrčí tým se nezměnil, jen scenáristé se rozšířili na tři. A moc složitého dějství tedy nevymysleli. Hlavní slovo mají trikoví specialisté, kteří se postarali o pořádnou nálož. Animace je kvalitní, interakce animovaných postaviček, k nimž ještě přibyl lišák, je vyvedena nadprůměrně. O dost horší je, že svůj prostor dostaly i lidské postavy, takže jsme nuceni sledovat Jamese Marsdena, kamarádí s ježkem od minula, jak ve zcela nesouvisející dějové linii se svojí filmovou partnerkou Tikou Sumpter se oddávají chvílím oddechu na rodinném pobytu. Nejvíce se filmu daří, když je na scéné Carrey. Můžeme sice polemizovat o jeho vyčpělém komediálním herectví, ovšem funkce padoucha se ujal zábavným způsobem. V akčních sekvencích se to hemží bláznivými nápady. Aby rodiny s dětmi nebyly u filmu jen pasivní, tedy otylé ratolesti jistě nemálo zatleskají svými masitými horními končetinami povedeným ježkovým kouskům, načež spálí i nějakou tu kalorii, připravili si pro ně tvůrci několik pop kulturních odkazů. Sice to asi zabere v malém měřítku, ovšem kdo bude chtít být za chytrého, najde si i v tomto směru zábavu. Jeff Fowler režijně debutoval prvním filmovým dobrodružstvím ježka Sonica. Zůstal věrný modrému vysokorychlostnímu hrdinovi i napodruhé. Dvě hodiny vyhrazené pro druhé setkání se ukázaly při jednoduchosti a předvídatelnosti děje jako naprosto neadekvátní. Vizuál hýří pestrými barvičkami a je to technicky vyvážené. Sonic a jeho přátelé i nepřátelé jsou mnohdy na zabití, na čemž má právě podíl ta neuvážená délka filmu. Takže nejste-li už v dětském věku, hrozí, že už se tolik bavit nebudete. 6/10

plakát

Jiří Procházka: Cesta bojovníka (2022) odpad!

Hop - a je tu vypatlanec. S vizáží lidoopa. Nyní docházím na kurzy posunkové řeči. Je to hezká Procházka. Mám také svoji víru. Pravda, nemohu ještě lidi aktivně zabíjet, ale mám dovoleno mlátit podobně postižené jedince. V mládí jsem byl dušen trenýrkami, místo sladkostí jsem pojídal toaletní papír a v patnácti se mně podařilo dostat se ze suterénu, kde jsem měl pokojíček s výhledem na nedaleký hřbitov, na dětské hřiště, kde jsem pěstí, kolenem a čelem rozmetal bábovičky. Po dosažení zletilosti jsem se přihlásil do klubu šachistů, v němž jsem aktivně pojídal soupeřům pěšce, až do doby, kdy jsem uviděl na plakátu Arnošta Pátka. Opájen jeho hřívou jsem si vyčesal vlasy do ohonu, což mně schválil i můj mentor Maxipes Fík, kterého jsem za jeho doporučení ohledně změny vizáže preventivně zmlátil. Po absolutoriu zvláštní školy pekařství a kurzů žehlení obličejů jsem další roky strávil tréninkem s mravkolvem, načež jsem si vyžádal pohovor u Brouka Pytlíka, který mně poprvé vzal na exhibici bitkařů MMA (Mazlení Mravenčích Análů). Pochopil jsem, že tudy vede Cesta. Cesta z liány do klínu Hermíny Týrlové. Za vydatné podpory vyvolávání ducha umlácené ženy jménem Deniska, jejíž jméno jsem posléze pojal za svoji přezdívku, jsem následně začal vyhrávat první tituly. Nejdříve jsem rozkopal hadrového panáka, rok nato mě vyzval devadesátiletý důchodce na kapačkách, kterého jsem po hodinovém boji v oploceném nemocničním pokoji udolal svým silně nalakovaným vrkočem. Další tituly na sebe nenechají dlouho čekat. Dopomůže mně k nim moje víra v zakládání kompostových stanovišť, protože tak voní můj úspěch. 0/10

plakát

Jurský svět: Nadvláda (2022) 

Osvěžující přehlídka prehistorických kreatur to jistí. Mistr Steven Spielberg před třiceti lety vdechl život dinosaurům. A ti se v nepravidelných intervalech vrací stále. A tentokrát jsou na scéně i účinkující z právě jeho úplně první prohlídky dávno zaniklého světa, jmenovitě Sam Neill, Laura Dern a Jeff Goldblum. Chybí jen ty dvě děti z jedničky, které nejspíše dospěly, případně se nevyhnuly filmovému úhynu. Nástup hlásí hvězdy Bryce Dallas Howard, která od prvního sexuálního dobrodružství s dinosaury v prvním Jurském světě mírně nakynula, a Chris Pratt, který je v kvalitní dobrodružné formě. Tomuto páru to dohromady opětně svědčí a je solidním držákem trilogie. Po trikové stránce se film nikterak nepřekonává. Je zarážející, že animatronické zhůvěřilosti se vyskytují ve zvýšeném měřítku i v novodobém blockbusteru, co nemá důvod šetřit. A z kvalitativního hlediska to vypadá naprosto příšerně. CGI má přijatelnou kvalitu, nejedná se ale o nic revolučního. Je naprosto zřejmé, že po tematické stránce je jurský vesmír celkem vyčerpaný. Tak se sáhlo k nápadu, že prehistoričtí tvorové budou koexistovat s lidmi, jsou tedy součástí našeho ekosystému. Pochopitelně nesmí chybět záludná korporace, v jejímž čele je šéf, co je zodpovědný za vyvinutí obřích kobylek, které svou neskutečnou nenasytností mohutně ohrožují ekosystém. A nechybí naklonovaná holčička, kterou má v opatrovnictví výše zmíněná dvojice. K režírování tohoto filmu se vrátil Colin Trevorrow, kterému se film dynamicky rozběhne od akce na Maltě. Od té doby diváka čeká příjemný příval napínavých sekvencí, které jsou zdatně a zdařile natočené. A aby byly i emočně výplachové, chybí jim jen koření v podobě úmrtí některého z hrdinů. Dinosauři a spol. se loučí a vydali ze sebe dost. Je obdivuhodné, že za třicet let své filmové existence stále mají ještě co nabídnout a není s nimi nuda. 8/10

plakát

Karanténa smrti (2022) 

Kdo by si byl pomyslel, že se Kevin Williamson, proslulý scenárista slasher série Vřískot (1, 2, 4), se po letech odříkání vrátí k hororové filmové tvorbě, a vyplodí horor na téma covid epidemie, která donutí dvě kamarádky uchýlit se do odlehlé chaty u jezera. A tam je s noži v ruce vydatně terorizuje maskované duo zabijáků. Williamson v podstatě udělal dobře, že po letech oprášil, naleštil a nabrousil čepel svého oblíbeného vražedného nástroje. Nůž už sice s léty postupně ztratil na své působivosti, stále je ale znát, že napětí a dynamiku si umí zjednat. Slabiny se neodbouraly. Určitě by nezaškodilo zalovit mezi pohlednějšími herečkami mladé generace. Gideon Adlon má rozteklou postavu už v 26 letech, její kamarádka Bethlehem Million potěší jen příznivce čokoládové kůže. Nevybral jsem si ani jednu. Poněkud pitomě může vyznít rozuzlení, respektive důvody, proč vrazi tolik chtěli zabít ta děvčata. Mně to přišlo, že do parodického vyznění nebylo moc daleko. Pokud ovšem budu hodnotit průběh a natočení filmu, je to celkově na optimistické známky. John Hyams, syn slavnějšího Petera Hyamse, umí navodit znepokojivou atmosféru. Film poměrně záhy nabere na obrátkách, hned poté, co se žárlivě a romanticky vykecá třetí do party, kamarád děvčat Dylan Sprayberry. Film pak pádí bez ustání kupředu, najde se i nějaká kvalitně podaná drastická scéna či skon a má to švih a spád. Prostředí odlehlé chaty také sehrává svoji roli a noční scenérie nejsou natolik tmavé, aby to celé mělo nějaký rušivý divácký prožitek. Nezapracovalo se nikterak na maskách útočníků. Klidně bych uvítal něco mnohem originálnějšího a děsivějšího přes ksicht, než jen čapky a šátky a mezi tím otvor pro bulvy. Nůž v akci už pomalu bere za své. Nedokážu si představit, že v dalším pokračování Vřískotu (když už jsme u toho Williamsona) bude zase vzduchem svištět čepel. Pokud ovšem známý scenárista potřeboval tvůrčí regeneraci, pak mu může být jen přáno, aby se od hororů nedistancoval. 7/10

plakát

Kdyby radši hořelo (2022) 

Pro hasiče je nejhorší, když nemá co hasit. V obci jsou velikonoční svátky a jejich dosavadní standardní ráz naruší dodávka, která nabourá do kašny. Po nehodě řidič z místa činu zmizel. Okamžitě se vyrojí spekulace o teroristickém činu arabských příslušníků, které mohutně ve své rasisticky orientované kampani přiživuje velitel místních hasičů. A on jako jediný ví, že celý akt má na svědomí místní opilec. A s touhle pravdou se svěří svému hodnému zástupci. Ve filmu se neurodil humor lidového kalibru. A to může pro diváky představovat problém, neboť venkovské prostředí k tomu svádí. On ten humor je poněkud specifický, je skrytý, ovšem příliš v ničem nevyniká. Satirický podtext rychle vyprchal. Divák má v podstatě před sebou film s příchutí nezávislé tvorby, kdy se cílí na rozličné charaktery postav. Miroslav Krobot jako velitel hasičů a Michal Isteník jako zástupce velitele do filmu dostali svým ztvárněním originální rozměr. Třetí zapamatovatelnou postavou je těhotná Anna Polívková, její masturbační umění praktikované na jejím manželovi alespoň film ozvláštnilo. V globálu se ovšem jedná o promarněnou šanci. Vždyť ten film ani pořádně neví, čím by chtěl být. Humor z větší míry zanikl, satirické hledisko je dost slabé. A navíc to má celé dost statickou podobu. Debutující Adam Koloman Rybanský si ostudu se svým dílem netrhl. Nedokázal ale protlačit zamýšlenou provokaci a myšlenkové hodnoty takovým způsobem, aby se eliminovala plíživá nuda. A hlavně nuda a unylost v tomhle filmu dominují nad vším ostatním. 5/10

plakát

Kód 355 (2022) 

Holky (po čtyřicítce) v akci! Jessica Chastain coby producentka filmu kontaktovala Diane Kruger, Penélope Cruz, Lupitu Nyong´o a Bingbing Fan, jestli by si nechtěly zahrát v něčem akčním. A holky nejprve zkontrolovaly svoji váhovou hmotnost a před zrcadlem vypnutí pokožky a tvorbu vrásek, načež uznaly, že je to výtečné. A tedy směle můžou prezentovat svůj zralý sexappeal. A honbu za diskem s potenciálně škodlivým obsahem pro lidstvo mohou absolvovat po rozličných kontinentech bez drastických diet. Každý divák si vybere na herečkách svoji přednost. Diana má úchvatné poprsí, Jessica má lepou postavu, Penélope oslnivou hřívu, s Lupitou a Bingbing zažije v posteli exotiku. Když se v jednom filmu sešlo takové oslnivé ženské obsazení, není divu, že mužské herecké protějšky proti nim nemají velkou šanci zaujmout. Nějaké známky diváckého zaujetí sice vykazoval Sebastian Stan, který nejdříve zmizel ze scény, aby pak předvídatelně vstal z mrtvých, ale ani on nedokázal naplno překonat přítomné dámy. A Jason Flemyng se také příliš nezmohl na větší odpor proti ženské přesile. Dirigování dam si vzal režijně na starost Simon Kinberg, který nevsadil na spektakulární akci. Dal větší přednost kontaktním bitkám, přestřelkám a honičkám. Chtěl si zřejmě hlavně odpočinout od svého produkčního kolotoče, kdy produkuje jeden film za druhým, přičemž mu na režírování nezbývá už čas. Dvě hodiny utekly svižně. Ovšem s návratem agentek a jedné psycholožky zpět do akce už moc nelze počítat. Je ale hlavní, že se taková pěkná ženská elita sešla v jednom filmu, akčně si zařádila a pak se zase rozešla do jiných filmů. 10/10