Inženýrská odysea

Proč bych měl dávat odpad! když si to nemyslím. Tu dobu jsem zažil a můj stroj byl tenkrát také Perpetiz ale na dřevitou vlnu. Také bylo těžké cokoliv prosadit. Také byl veletrh v Brně debakl. Také se s každým hovnem jezdilo do Prahy ke generálovi a dnes se jezdí stejně..."Máš-li za sebou stranu, máš vše". " Pomož si a bůh ti-v tomto případě strana-pomůže". "Kdo by věřil, že člověk má duši, to zní z úst předsedy stranické organizace divně", " A přesto já v to věřím", říká ten komouš na obědě. Tomu seriálu bych vytkl pouze toto: Milenci se už už chystají si zašukat a stále se zdraví Dobrý den a Nashledanou-ten Sokolovský musel být blbec. Projektant Zbyněk si s Ivanou je schopen Vykat 200 let i když spolu dělají noční. Kokot Laufer hraje mafiána v oblasti obchodu tak blbě, že by se mu vysmáli i prvňáci z blbšuli. Adamíra, náš největší novodobý herec se tu bije za socialismus a to i v Americe-Karafiát byl ve svých Broučcích méně pohádkový. Odchovanci děcáku jsou zpravidla géniové a působí ve výzkumných ústavech a další a další úlety, nevěřím, že je tam nacpal Dietl, tak hloupý nebyl. (15.04.2007)

Poměrně výstižný obraz doby s několika stranickými úlety mimo a pár tehdy neodhalenými protistranickými podpásovkami. Chápu nenávist některých uživatelů ke komunistickému režimu, i když je to směšné u mladších ročníků z nedisidentských rodin, ale tenhle seriál je třeba brát pouze jako nepříliš zručné zachycení stavu tehdejší společnosti. (09.12.2008)

Spolu s tím nesmrtelným kusem o výrobě radiátorů pravděpodobně úplně nejblbější vážně míněný český seriál všech dob. Jinde mně vadí třeba ideologický balast nebo faktické a filmařské nedostatky, tady je ovšem otázkou, zda podobné nedostatky nebyly těmi jedinými silnými momenty tohoto... čehoto vlastně? (22.03.2010)

Příběh tří mladých inženýrů, kteří se postupně stávají zasloužilými kádry socialistického strojírenství, si v sobě bezesporu nese všechna stigmata doby, v níž byl napsán a v níž se koneckonců i odehrává. Na druhou stranu – nelze nijak očekávat, že by seriál, vyráběný na přímou zakázku obávaného generálního ředitele tehdejší Československé televize Jana Zelenky, mohl reflektovat události tak, jak se ve skutečnosti odehrávaly. Jenže nebýt geniálního Dietla, vznikl by pravděpodobně nesmyslný paskvil, zmetek, který by stěží přežil zítřek, natož dalších bezmála čtyřicet let. Dietl totiž všechna svá díla, horší i ta lepší, vybavil pevnou dějovou strukturou, v podstatě mistrovským, téměř dumasovským příběhem, který v načrtnutých postavách odrážel životy tehdejších lidí. Samozřejmě, že pokusy soudobých televizních architektů napodobit prostředí luxusních světových restaurací s použitím socialistického sektorového nábytku mohou současným divákům připadat poněkud úsměvné, stejně jako některé postavy. Tak např. bodrý předseda ZO KSČ v podání Aloise Švehlíka, který se neustále poflakuje po kancelářích, tváří se zasvěceně a pronáší příšerné věty jako fabrikou jde jeden hlas... Vaška, který to dotáhl na ředitele, představuje děsivě přehrávající Petr Kostka, Zbyňka, génia u rýsovacího prkna, ale jinak naprostého bulíka, hraje Jaroslav Satoranský. Inženýrská odysea bez problémů poslouží jako neocenitelný zdroj nechtěného humoru, zároveň patří k seriálům, které spolehlivě rozbíjejí odvěký mýtus, že nad Dietla, jehož mnozí považují za nekorunovaného krále českých seriálů, není. (19.11.2017)

Vylhané a s vyjímkou postavy projektantka Voženílka, v níž Jiří Císler skvěle vystihl charakteristické rysy čecháčkovství (a dostal se se tak do diváckého povědomí) také nezáživné - upovídané a z hlediska hereckých výkonů neslané, nemastné. Labutí píseň popularity Jaroslava Satoranského - poté už se dostával do televize či filmu ryze sporadicky. Pozdní budovatelská agitka reálného socialismu, která dnes už nemá co nabídnout. Celkový dojem 10 %. (15.07.2008)