Pýcha a předsudek

Formálně naprosto skvělé, bohužel jsem však měl v každém druhém záběru/dialogu pocit, že jsem přesně tohle viděl již nespočetněkrát předtím a v lepším provedení. Pýcha a předsudek v žádném případě neurazí. Na obodobí ve kterém se odehrává má nezvykle bystré a vtipné dialogy. Stejně tak prostořekost a upřímnost Keiry je mi sympatická. Ovšem jakožto příběh o lásce/vztazích mě toto dílko nikterak hlouběji neoslovuje, což je vzhledem k mému vkusu/cítění vcelku záhada. Snad možná příliš vyumělkované - tak bych celek charakterizoval v jedné krátké všeříkající větě. Cit ano, emoce taky, ovšem vše se tak nějak táhne, plouží...zastřenost, pravá láska, umělá láska, zvyky aristokracie....vše už jsem viděl někde jinde...nic nového pod sluncem. (15.10.2006)

Ten samý den, kdy jsem viděla "Pride & Prejudice", jsem měla možnost shlédnout i "Sense & Sensibility" a pokud bych tyto dvě adaptace slavných románů Jane Austen měla srovnat, vyšel by z toho vítězně (byť o chloupek) druhý zmiňovaný film. Nelze popřít kvalitu obou, "Pride & Prejudice" má překrásnou výpravu, hlavní hrdinka (Keira Knightley aspiruje na post členky A týmu hollywoodských hereček) si okamžitě diváka získá, pozadu nezůstávají ani Donald Sutherland a moje mladičká oblíbenkyně Jena Malone, kamera výtečně pracuje na vytváření dobové atmosféry, romantika je dávkována s jistotou, takže přeslazenosti se divák bát nemusí...Přesto tu zůstává jedno ALE - romány Jane Austen jsem nečetla, takže v tomto směru nemůžu porovnávat, ale přijde mi, jako by "Sense & Sensibility" byl vyzrálejší a rámcově vyváženější. Snad proto dávám zde "jen" 4*. Ale i tak jsem tvůrcům povděčna za 127 minut blaženého diváckého zážitku. (04.02.2006)

Samotný pohled na tloušťku svazku knižní předlohy dává tušit, že úkol, jak přecpat rozvětvený děj do dvou hodin filmu, byl pro režiséra opravdu nesnadný. Wright zvolil dosti nešťastný způsob občasné zkratkovitosti, která vám hned na začátku vyrobí příšerný guláš ve jménech a rodinně-společenských vazbách. Škoda tohoto zaváhání, protože kdyby se stopáž protáhla o 20 minut, vynikly by ty nádherně naaranžované emoce zatraceně lépe. Takhle totiž zůstal pouze příslibný náznak toho, jak chytlavě dokáže režisér vyprávět: kamera čaruje, výprava usazuje, herci decentní, jak se jen na Angličany sluší a celková kompozice zavání tím nejsladším kýčem. Jenže celý tenhle kolotoč zásnub a svateb je natolik citlivě, vtipně, příjemně a hlavně upřímně natočený, až mu lze mnohé odpustit. V současnosti nelze v mantinelech daného žánru sáhnout lépe. (11.03.2007)

Pýcha a předsudek je z mála knih, které jsem vnímal tak intenzivně, že si dodnes po té spoustě let pamatuji, kdy a kde jsem je četl. Vlastně i Rozum a cit, i když ten mlhavěji, nemám před očima tak ostrou vizi potištěných stránek a ten červen, tři různá místa, kde jsem jej načal, nasál, a dokončil... Ehm... k filmu. Tolik silně mě nevtáhl, nicméně dovedně používá metodu Austenové... předvést někoho v extrému, názor pak zpochybnit a nakonec otočit. A znovu na druhou stranu. Ano, za mě režisér víceméně pochopil, o čem tato brilantní kniha je. A trochu jsem si spravil názor na Keiru, mám ji nějak raději jako člověka, vpodstatě jsem jí uvěřil, že je Elizabeth. (25.06.2012)

Rozhodl jsem se napsat komentář k tomuto filmu až po více jak dvanácti měsících od zhlédnutí a uvědomuji si, že není vůbec snadné se vyjádřit tak, aby komentář měl nějakou kvalitní úroveň! Jeden z největších kladů tohoto snímku je půvabná Keira Knightley. Příjemná podívaná na nějaký romantický večer s lahvinkou dobrého vína a nějakou spřízněnou duší vedle sebe! Rozhodně doporučuji všem romantikům a romantičkám. Mrzí mě, že dojmy z tohoto filmu již nemám natolik živé, abych se nějak více a smysluplněji rozepsal. [25.6.07 v kině] (25.06.2007)