Člověk bez osudu

Na začátku, ještě než propukla válka, jsem si říkal, kde Maďaři splašili tolik přehrávajících herců. Koncentrák jakoby nakroutil někdo úplně jinej; střižně / stylově / vizuálně je to až psychedelickej zážitek, jenom za to hnisem a shnilým masem nateklý koleno napadený larvama nedík. Tenhle koncentrák mi přišel rozhodně koncentrovanější než ten v SCHINDLEROVĚ SEZNAMU. No a na konci jsem si říkal, jak dokázali Maďaři ukecat Morriconeho a Craiga. Napište sem prosím někdo něco v tom smyslu, že ten kluk měl na place po ruce kvalitního psychologa, nebo tak. Jinak spíš dlouhý sled cool momentek, než film. (25.08.2010)

Za pět, nemůžu jinak. Téma, herecké výkony (Otík János Bán), kamera, hudba a zase to téma. Film na který nikdy nezapomenu. Jsem ráda, že jsem ho viděla, ale už ho vidět nechci. Hrozně tyhle filmy prožívám, protože vím, že skutečnost byla ještě stokrát horší. Dívám se na ně, protože to považuji za svou povinnost, člověk před tou hrůzou nemůže utéct. Vydržela jsem i Šoa, ale někdy se nedodívám (Sofiina volba, Život je krásný). To vědomí, že k něčemu takovému mohlo v civilizované Evropě ve dvacátém století a po zkušenostech s 1. světovou válkou dojít, je strašné. Na to nemá žádný sebemorbidnější horror....Obdivuji všechny, kdo se do tématiky koncentráků pustí. Novelu si určitě přečtu. Teď čtu, lépe řečeno trpím, knížku Laskavé bohyně od Jonathana Littella, francouzsky píšícího Američana. Získal za ni Goncourtovu cenu. Je to fiktivní zpověď fiktivního důstojníka SS, nyní ctihodného francouzského občana, psaná, jak sám říká pro pořádek, ne na omluvu. Suchá, téměř bez emocí, občasná slabost tváří v tvář brutálnímu střílení nevinných lidí včetně dětí je stírána cynismem. "Hrdina" popisuje svou kariéru, zatím už asi na sto stránkách vraždí židy na Ukrajině, popisuje to se všemi technickými detaily. Z přebalu a recenze vím, že "nás provede...na frontu, do okupovaných oblastí i zázemí". Autor se inspiroval právě filmem Šoa, kde kolečka v soukolí typu vyhýbkář popisují svou práci a nikdo necítí vinu. (25.03.2010)

Každý člověk má osud. A může hrát jen hru, která je v mezích lidské existence. A přece ví, že to není nic moc, ví to, ale stejně s tím nic nenadělá. Nic proti tomuto spisovateli, ale pokud nedostane Nobelovu cenu Milan Kundera, a jiní jako třeba i tenhle autor, tak je Nobelova cena ne o kvalitě, ale něco jako OSKAR. (25.08.2010)

Je mi líto, ale tentokrát nesdílím názor většiny. Literární předlohu tohoto filmu neznám. Film rozhodně nebyl špatný, přesto mě však neokouzlil. Čekal jsem od něho, možná pod vlivem ostatních hodnocení, mnohem víc. Nevím, jestli se mi podaří několika větami vyjádřit, co mi na filmu připadalo jako nedokonalé. Při jeho sledování jsem se nemohl zbavit dojmu, že to celé je tak nějak jako za málo peněz hodně muziky. Nejvíce mi to tak připadalo při záběrech z koncentračních táborů. Povětšinou byly hrůzy tábora doprovázeny deštivým a jinak ponurým a nevlídným počasím. Asi to tvůrce vyšlo levněji než záběry na něco jiného. (15.09.2009)

To, že je Lajos Koltai kamerový veterán, je nepřehlédnutelné. Kdo dnes ještě používá zatmívačky? Ze začátku jsem vítal, že se k tomu ještě někdo dokáže vrátit, ale postupem času to začínalo být čím dál tím více rušivé. Příběh je velice zajímavý, i výběr herců je uspokojivý. Sice jsem dal pouze 3*, ale to by vás nemělo od zkouknutí tohoto filmu odradit, neboť nezáleží jak ho ohodnotíte, ale co si z něj odnesete. (28.06.2006)