Uzavřený případ

"The Closer" je seriál, na kterej se prostě musíte naladit a zvyknout si na něj. Na hlavní postavu, na její povahu, vyšetřovací postupy, kameru a především na Los Angeles, který je v tomto seriálu vyobrazeno naprosto odlišně než na co jsme v televizi zvyklí. Nečekejte žádný blýskavý záběry překypující přepychem, ale spíš rozpálené betonové ulice, co nemají konce, prázdné a syrové prostředí, co zavání depresí, strachem a surovostí (realita??). Původně jsem si myslel, že se "The Closer" odehrává někde v Arizoně či Novém Mexiku, to až při řádném sledování mi došlo, že to je L.A. - moje drahé oblíbené město. Kdybych o něm nic nevěděl, tak z tohoto seriálu bych rozhodně nedostal impuls, že je to místo, co by mě nějákým způsobem lákalo. Ale k seriálu. První tři série jsou docela zajímavý svým konceptem jižanky, která se přestěhuje do města, o kterým neví ani tuk a rovnou se stává šéfkou oddělení, kde musí krotit x chlapů, kteří nejsou na nějákou ženskou vůbec zvědaví. Její přízvuk a nevkus jí na serioznosti taky moc nepřidávají. Čtvrtá série se trochu hledá, nabírá trochu jiný tempo, případ na pokračování, rozmělněnej i do dalších sérií. Nefunguje to úplně na sto procent, ale funguje to určitě aspon částečně a snaha se taky cení. Pátá, šestá a sedmá série konečně nabírá tempo, který si zaslouží jak seriál, tak i věrný divák a poslední díly jsou velice kvalitně zpracovány, kdy je do nich natřískáno co se dá a přitom to nevyznívá něják křečovitě, jak by se od seriálu, kterej se zabývá pomalým vyšetřováním a odkrýváním pachatele, mohlo zdát. Postava Brendy asi nebude lámat rekordy v oblíbenosti. Je nepříjemná, děsivá, někdy dětinská, panovačná a záludná. Vždycky dosáhne svýho a nezajímá ji jak, to jí tím pádem vytváří nepřátele jak za mřížema, tak na straně zákona samotnýho. Líbí se mi, jak je v poslední sérii poukázáno na fakt, že když vezme člověk zákon do vlastních rukou, je linie mezi zločinem a spravedlností dost tenká.. (23.08.2015)

Celá tíha úspěchu a zábavnosti seriálu stojí na hlavní hrdnice a logicky s ní i padá. Nová šéfka vyšetřovacího týmu je naprostý "freak" , je totálně roztěkaná, pracuje, kdy se jí zachce, neuklízí, bloudí po městě autem, cpe se sladkostmi, telefonuje se svými rodiči, ale mezi tím vším bezprostřední manipulací řeší zapeklité případy. Proč manipulací, protože svým konáním obvykle podezřelé a svědky došoupne do nějakého závěru. Jo a nikdo jí samozřejmě nemá rád, protože je to semetrika, takže ji klacky pod nohy hází občas i její vlastní tým. Closer je docela vtipné dílko, jenže druh takových seriálů by měl nejspíš skončit po první sérii, jejich originalita bývá zpočátku velmi sympatická, ale po 20-ti dílech se může proměnit v nezábavnou rutinu. Má však jednu výhodu, každý díl je o něčem jiném, tudíž ho může ocenit občasný až náhodný divák, třeba se při tom i zasměje (teda já se smála). (10.01.2007)

Ačkoliv je hlavní hrdince seriálu dle propočtů asi něco kolem čtyřicítky, vypadá tak na šedesát, nepříjemná je jak autonehoda, ošklivá jak nakopaná prdel a vtipná jak sádlem pomazané zábradlí. Naštěstí je tu pár zajímavých případů, u kterých divák opravdu chce vědět, jak to dopadne, a to i za předpokladu, že se musí dívat na ten pokrčený xicht Kájry Sendvič, která se nejspíš narodila prdelí napřed a srovnávali jí to lopatou. Jinak je to bohapustá cypina nejtěžšího kalibru, prošpikovaná třeskutým vtipem, u kterého se vám rolují prsty u nohou. Na druhou stranu je tu i česká scéna kriminálních kokotin, která je ještě o pár pater pod úrovní vozovky, takže bych považoval za nespravedlivé hodnotit níž, než dvěma hvězdami. 35% (30.03.2020)

Kvalitní vizuál, rozmanité případy, na krimi neobvyklá hudba, kterou mám za hlavní a snadno identifikovatelný trademark (ano, my rádi blues;)), vynikající interpersonální dramata a vývoj postav, no a hlavně samozřejmě Kyra Sedgwick, žena mnoha tváří, z nichž se jich vám mnoho nebude líbit. Jenže je tu i pár jejích tváří, které mít rádi budete - zatím mám za to, že je to vynikající herečka a když chce, tak i sakra fešná baba. Ale zpátky k jádru věci - Closer se u mě zařadil (nebo zařadila?) po bok Law & Order: Special Victims Unit a Criminal Intent, kterým narozdíl od všech těch Bruckheimerovek i ostatních současných kousků opravdu fandím a nepovažuju je jen za místy zábavnou podívanou, která mě nijak extra nezajímá, ale jen u ní zabíjím čas před usnutím. Prostě 80%. (28.02.2009)

Trochu trvá najít si cestu, Rozhodně to nejsou sympatie na první pohled. O to lepší je zjištění, že o to tady jde. A stejně nekompromisní je velitelka Brenda Leigh Johnson ve svých, naprosto skvěle připravených výsleších, kdy si jde rafinovaně a často hodně lstivě za pachatelovým přiznámím. Brendin rodinný a citový život je jednou z mála věcí, která by zasloužila (obzvlášť 4. série) trochu upozadit. Na druhou stranu, je protiváhou k tomu, že Brenda využije čehokoli, aby pachatele donutila se přiznat a neunikl co nejpřísnějšímu trestu. Dohody neuznává. Zaměření na výslechové finále Closer odlišuje od "Kriminálky Miami, NY, SCSI, LA... . ...PS: Zajímavá sestava vyšetřovatelského týmu a spol, kdy vše nejprve pěkně drhne a o nějaký ten klacek pod nohama není nouze ani později. Mnohé epizody jsou (příběhově i herecky) klenoty, které lze vidět i opakovaně. (21.06.2015)