Mé druhé já

"Chodím teď po ulicích. Nacházím místa a věci, o kterých jsem vůbec nevěděla. Ale nacházím já je, nebo ony nacházejí mě?" Jodie po nějakých 31 letech převzala štafetu od de Nira a natočila svého vlastního Taxikáře zkříženého s Přáním smrti (ve stejném roce jako Wan natočil Rozsudek smrti). Otázka zní, nakolik je to téma dnes aktuální oproti 70. letům, kdy v New Yorku skutečně explodovala pouliční kriminalita a scénář se opírá o křečovité náhody (Jodie se krátce po vraždě svého přítele stane svědkyní jiné vraždy a musí se bránit, detektiv vyšetřující její řádění a shodou okolností ji poslouchající v rádiu) a naivní symboliku (závěr s tunelem). Naštěstí vigilantské téma v kombinaci s osobní ztrátou bylo, je a vždycky bude ohromně silné samo o sobě a řada drobností mě tu potěšila, takže za 80%. A ano, mám velmi rád jak Taxikáře, tak Přání smrti. (30.10.2007)

Jodie Foster umí vdechnout postavě charisma a odhodlání jako málo která jiná herečka dnešní doby. Nadprůměrně režírovaný příběh cesty odplaty a nelezení svého druhého já. Hodně emotivně na mě rovněž jako příběh a soucítění z hlavní postavou působil hudební podklad. Silné brutální scény a opět dobře zahraný detektiv s tváří Terrence Howarda, který se stává čím dál větší součástí příběhu. Konec byl docela dvousměrný, na jednu stranu jsem něco podobného uvítal, po předchozím dění, ale zase to nebylo reálné z mého vlastního pohledu. Nadprůměr ve svém žánru, jak po stránce režie tak po stránce herecké. 8/10* (30.03.2008)

Tak tohle jsem dokoukal, jen abych se ujistil, že to skončí tak, jak jsem si myslel. Takový hloupý a předvídatelný blábol s Jodie jsem už dlouho neviděl. A od odpadu to zachránila jen ona a relativně civilní kamera a způsob vyprávění. Jenže scénář opět posílá příběh do kytek a nemyslím tím jen logické kopance, ale i celkovou hloupost. Kolikrát se člověk dostane do nějaké obdobné nebezpečné situace, jako ona? Jednou, maximálně dvakrát? Pochybuju, že by je potkávala na každým kroku a to ještě úplnou náhodou. Ani jednání detektiva Mercera není moc reálný, k závěrům dochází spíše skokově bez nějakého důvodu a má až neuvěřitelně "dobrý" šestý smysl a policejní čuch, který mu říká, které verze spáchání zločinu se má držet. Ve výsledku se to tak stává jen nenápaditou slátaninou, kterou umocní jen finální nedůvěryhodná "katarze" hlavní hrdinky a trapné sympatizování od zákonem impotentního policejního detektiva, který chce, ale nemůže. (01.03.2012)

Slovenský, či český distribučný preklad sú rovnako primitívne ako originálny názov, kto sa nimi však nedá odradiť, nebude ľutovať! Skutočne. Ak by vás zaujímalo prečo, posnažím sa to vysvetliť. V traileri sa rysuje len ďalší rutinný, priamočiary a obohraný príbeh o pomste, ktorý diváka ničím neprekvapí a možno preto mnohí z vás jeho zhliadnutie len mechanicky odkladali na neskôr. Dej filmu a jeho kvality však na mňa tajomne vybehli spoza rohu ulice, prepadli ma v tú najneočakávanejšiu chvíľu, olúpili ma o všetky falošné dovtedajšie ilúzie, ktoré som si o ňom vytvaroval a následne mi uvalili takú ranu, že som bol z toho pár chvíľ v mimo. Psychologický prerod postavy od hlavnej obete po hlavnú hrdinku sa podaril na výbornú, pretože Jodie Foster to celé zatiahla silou niekoľko sto konských síl. Pozoruhodné je striedanie bezcitných, pomstychtivých, beštiálnych, surových a zverských scén s následnou jemnou psychologickou štúdiou, senzitívne prístupnou a vnímavou zo strany diváka. Pocit plánovanej odplaty a fandenia voči postave Ericy je silný a záver to celé zvládol s prehľadom. Množstvo scén možno nepôsobí originálne, ich originálny sled je však natoľko zaujímavý a svojský, aby tak film ako celok pôsobil. 85%. (12.04.2009)

Po dloůůůhé době pořádnej thriller... Událost, která se přihodila hlavní postavě, se může v dnešním světě stát komukoli z nás a myslím, že si to pořád dost lidí neuvědomuje. Dokáže člověk hnaný pomstou udělat věci, kterých by dříve nebyl schopen ? Na tu otázku Vám Jodie Foster odpoví v tomto napínavém příběhu.... 80 %. (23.04.2009)