Noc patří nám

Nekompromisní syrová oldschoolová pecka s tááákhle skvělou atmosférou a ještě lepším obsazením. Dějově překvapivě nepříliš předvídatelné + vymazlená honička + můj velký oblíbenec Wojciech Kilar. Naprostá spokojenost a jeden z nejzajímavějších filmů letošního roku. P.S. Plytká Skrytá identita se může jít definitivně zahrabat. (01.10.2008)

Dobře připravený pokrm, jehož hlavní ingrediencí jsou parádní herecké výkony (Phoenix, Duvall), a který je okořeněný nápaditou automobilovou honičkou a ozdobený Evou Mendes. Přímočarý, svým způsobem dynamický, občas pěkně napínavý, možná lehce předvídatelný film. 21 miliónů dolarů(rozpočet)/43 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (02.02.2008)

Výborná oldschoolová kriminálka, která i z nejklasičtější premisy vytahuje hodně zemitou podívanou. Skvěle zrežírovaná automobilová honička, sošné herecké výkony i teatrálně pojaté finále jsou ideálním lékem na policejní rychlokvašky, pod kterými se už prohýbá snad každý televizní program. Phoenix by měl dostávat víc takových příležitostí. (31.01.2008)

Jak vidno, docela rozporuplné názory padají na tenhle film. Pro mě je až s podivem, co se SVÝM scénářem, který místy překvapivě tahá za uši (aneb rodina je základem všeho), dokázal na plátně zatím nepříliš proklepnutý James Gray. Projevil se jeho cit nejen pro vedení herců a sugestivní navození atmosféry, ale i um vtáhnout nás do dob kriminálek ze „staré“ školy. Provozovatel proslulého newyorského klubu Bobby se vyzná v lidech a touhle prací žije, takže je logické, že si brzy získá sympatie ruských bossů. A zároveň chce věřit, že jeho šéfové jsou čistí jako koks, který občas se svojí portorikánskou přítelkyní rekreačně šňupe. Stýká se s vlivnými lidmi a jejich „jiné“ obchody nechce znát. Navíc ani on sám nemá právě čisté svědomí, protože jeho rodina kope za policejní sbor, který chce „noční život“ New Yorku vyčistit od obchodu s narkotiky. A jelikož jsme v končících letech osmdesátých, Bobbyho neutralita se v těchhle časem zrovna nevyplácí. Brooklynské drama bez překvapivých zvratů se tak zaměřuje právě na postavu rozkolísaného Bobbyho, přičemž i přes svojí přímočarost a (přiznejme si) jednoduchost neztrácí na lesku a napětí a alespoň já netrpělivě vyčkával na další a další scénu. Gray v tom prostě umí chodit, odpustíte mu i diskutabilní momenty (neuskutečněný převoz zločince; změna příjmení snad není dostatečná na to, aby si mafiánští hlavouni neověřili Bobbyho kořeny atp.) a necháte se kolébat osudy jednotlivých hrdinů. Právě oba bratři si musí zažít svoje, aby si k sobě našli cestu. Je to zásluha i samotných herců – takoví Joaquin Phoenix nebo Robert Duvall jsou letitou hereckou jistotou, kdo ale potěší – to byste nečekali – je Eva Mendes. Tahle podceňovaná kráska zdárně osciluje mezi koketkou z životem tepajícího baru a psychicky zdecimovanou ženou, která z lásky k Bobbymu riskuje ztrátu vlastní identity i života. 70%. (03.06.2008)

V urcite dobe se film pohupoval mezi "cervenou" a modrou", ale zatim se drzi dobre. Film opravdu jede ve stopach Skryte identity a dalsich krminalek tohoto typu. Tyhle oldschoolove zalezitosti mam rad, jsou velice pomale a neznalcum prijdou nudne, ale opak je pravdou! Tyhle pociny maji obrovsky potencial a kdyz se vyuzije, muze z toho byt i oceneni nejvyssi. We Own the Night na sve dva predchudce uplne nema, ale diky dobrym vykonum meho neoblibeneho Phoenixe, ktery byl pro me velkym prekvapenim a uz pomerne stareho R. Duvalla ktery nikdy nezklame. Velkym lakladme byla urcite i Eva Mendes, ktere to moc sluselo a film hezky osperkovala. James Gray natocil tvrdou kriminalni podivanou, ktera ma dost tabulkovy konec. ! 8/10 (21.02.2008)