Východní přísliby

Cronenbergovy filmy jsem nikdy předtím nevyhledával, ale po skvělých Dějinách násilí jsem se jeho dalšímu podobnému dílku nemohl vyhnout. I tentokrát se celkem zadařilo a sonda do zákulisí ruské mafie, kde není největší svině ten nejhlasitější, ale právě naopak, je od začátku do nějakých patnácti minut před koncem naprosto vynikající. Dojde i na jednu absolutně nezapomenutelnou scénu, která vás utvrdí v tom, že časy Aragorna jsou dávno zapomenuty a Mortensen by mohl pomýšlet i na oscarovou nominaci. Ale jak už jsem řekl, kšefty s mafiány v potemnělém Londýně nejsou to jediné, co se může podělat... Nebudu tady specificky nadávat, abych nespoileroval. Uvidíte sami. 8/10 (25.11.2007)

Naprosto zásadní "překladové" dílo Davida Cronenberga, které zrcadlí předchozí morální thriller Dějiny násilí a tématizuje celou tvorbu nejznámějšiho Kanaďana, je zároveň jeho narativně nejkomplexnějšim. (Všem lidem vyčitajícím filmu poslední patnáctiminutovku a konkrétně dva poslední zábéry: pamatujete na Dějiny násilí, na jídlo, které se tam servírovalo, a zkoušeli jste si přiradit narátora - onen předčítaný deník mladou 14letou zavraždénou prostitutkou - konkrétní osobě v jednotlivých scénách?) Malá restaurace s rodinnou atmosférou je zde vyměněna za velkou rodinnou, konfrontace s podraďnými padouchy ve třech čtvrtinách filmu a následné "kdo ve skutečnosti jsi?" v nemocnici, závěrečná scéna večeře... - Východní přisliby jsou jsou filmem, v němž se postava Tomma Stala/Joeyho z Dějin násilí nezbavila své násilné a i homosexuální minulosti. Zasazení do období Vánoc, upomínající na Rabid, dovoluje Cronenbergovi po rodinném filmu Dějiny násilí natočit ten nejlepši vánoční film, v němž jsou přebrány jednotlivé náboženské motivy se subverzivností Cronenbergovi vlastní a se sociální výpovědí o Východňářích na Západu scénáristy Stevea Knighta (Špína Londýna). _____ Zatímco v Dějinäch násilí se tvůrce až úzkostlivě vyhýbal všem cronenbergovštinám a jednu jedinou natočenou, upomínající na Videodrome, vystřihnul, Východní přisliby jsou cronenbergovské celé od první poklesle béčkové minuty do poslední zvrácené variace na happy-end, která je asi tím nejsprostšim, co si kdy jaký tvůrce dovolil provést divákovi._____ Iniciačním procesem, kdy se na jeho konci z člověka stane něco jiného a jemu se to možná zalíbí, zde neprochází jedna postava, ale dvě - muž a žena, přičemž nejdou spolu, jako tomu bylo v v existenZ, ale navzájem se tak nějak míjejí a ženský prvek představuje cronenbergovskou grindhouseovou tvorbu a ten mužský tu artovou._____ Stylizace Vigga do Cronenberga, mafiánské rodiny vory v zakone do filmového štábu, který je pro Cronenberga už jako rodina, protože s ním spoluprace dlouhé desítky let, je pak včetně závěrečného obrazu upřimným vyznáním tvůrce, z nějž se, aniž by dosáhnul statutu "prince", stal "král", který je ve skutečnosti dvojitým agentem, jenž rozvrací systém zevnitř._____ Je to geniální a sral jsem blahem každou pikosendu. (09.12.2007)

Pokud se na nás budou i nadále řítit filmy jako Americký gangster nebo Východní přísliby, čekají nás letos pořádné filmové žně. Stejně, jako stařík Ridley, i David Cronenberg dospěl do bodu, kdy si natočil osobitý majstrštyk. Zatímco předchozí filmy z jeho portmonky mě nechávaly s výjimkou Mouchy vesměs chladným, přísliby mi dokonale sedly. Jednoduchý scénář by dle mého názoru málokterý filmař dokázal uchopit s takovou grácií a citem jako právě pan "divný". Cronenbergovi usedlejší a normálnější styl sedí a ačkoliv stále spoléhá na otevřené chvíle násilí a sexuality, nepůsobí tyto momenty pod jeho vedením nepatřičně, naopak jsou sugestivní a prakticky nezbytnou součástí odvrácené strany světa v londýnských ulicích. Mortensen si konečně vybírá role, v nichž má co říct a Naomi Watts samozřejmě nic nezkazí. Kdyby mi dal někdo na výběr mezi gangsterem a přísliby, váhal bych hodně dlouho a popravdě nejsem schopný říct, ke komu by mě to nakonec zatáhlo. Jak západní, tak východní mafie mají totiž své osobité kouzlo. 9/10 (02.01.2008)

,,Všichni jme tam pohřbeni pod půdou Ruska. Proto jsem odešla. Najít lepší život“…. Na pozadí tajemství ukrytého v zápisníku z cesty za lepším životem, proříznutých hrdel a stříhání prstů, sledujeme příběh o jiné mafii než je ta italská. Ta z východu funguje na stejných principech, ale zase tolik filmů o ní neznám. A to jsem ze staré školy! ,,Normální“ D.Cronenberg ukazuje, že ,,oni“ jsou všude kolem nás a setkat s ,,nimi“ je jednodušší, než by se mohlo zdát. Výborní V.Mortensen a V.Cassel ve filmu, který má o čem vyprávět! PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ *** Co uvidíme (možná) příště? Myslím, že takový film o kosovsko – albánské mafii by mohl být ještě ostřejší, než předvedl v 96 hodinách L.Neeson. A klidně by se mohl odehrávat v Praze! (29.03.2009)

Cronenberg ve šlépjejích Dějin násilí opět konfrontuje postavy s násilím a buduje vnitřně vypjaté, působivé a plynule gradující drama. Je sympatické sledovat, jak můj oblíbený režisérský velikán vytváří precizní a de facto mainstreamový film, do kterého dokáže nenásilnou formou propašovat několik svých poznávacích znamení (pár krátkých scén s otevřenou brutalitou, které jsou natočeny stejně jako v jeho starších béčkových filmech)... PS: Fantastický výkon Vigga představuje sladkou třešničku na dortu. 9/10 (07.08.2009)