Katyň

Wajda měl k dispozici obrovské naleziště ropy a nabral si jenom do PETky, aby měl pro svojí nudnou babetu. Tolik vděčný a silný téma je skoro až trestuhodně zpracované do emocionálně hluché, ukecané a nekonzistentní fresky. Herci jsou nevýrazní až seriáloví, kamera a režie rutinní. Jediným kladem, co moje nasrané smysly zachytily, budiž hudba, která zvláště v "dramatických" pasážích není vůbec špatná. Film může být přínosný téměř a jenom pro nedostudovanýho středoškoláka, který místo hodin dějepisu kouřil na záchodech cigarety, spolužáky nebo byl kouřen spolužačkami a spolužáky. (18.04.2010)

Reziser Andrzej Wajda sa rozhodol sfilmovat udalosti Katynskeho Masakru roku 1940, ktory mala na svedomi sovietska NKVD /Narodnyj Komissariat Vnutrennych del/. Reziser si s filmom asi nedal vela prace, lebo prvych takmer 100 minut je film priserna nuda. Asponze poslednych 20 minut zabezpecilo filmu 72 % (20.03.2013)

Filmu chybí hlavní hrdina a hlavní linie děje. To však filmu neškodí, ale právě naopak. Je to příjemné osvěžení od řady dnešních válečných dramat. Wajda nám nechává pohled na samotný masakr až na závěr filmu a při tom vynikne emocionální odtažitost předešlé části. (24.09.2008)

Snímok poukazujúci na tragédiu, či zločin v Katynskom lese natočený poľskou rukou. Režišér sa nebál ukázať aj "katov" a priznám sa, chcel by som vidieť tento film v ruskom kine a vlastne by ma zaujímal aj postoj rusov, k tomuto, pre nich zahanbujúcemu dielu. Predstavoval som si príbeh trochu viac zameraný na hlavnú dejovú líniu, vedľajšie sú niekedy dosť nepodstatné a tak spomaľujú dej. Samotná záverečná poprava je ukážkov schopností tvorcov a dôkazom je i nominácia na Oscara. 75% (24.10.2009)

Osvětlující, nicméně strašně utahané. Zachraňuje to závěrečná půlhodina. (28.08.2016)

Obstojná poľská vojnová dráma, ktorá okrem výbornej formy (najmä kamery) oslovila prepracovaným a vynikajúcim scenárom. Príbeh sa postupom času zdá príliš košatý a rozvláčnený, avšak v závere všetky línie šikovne ústia do pôsobivého finále. 8/10 (23.09.2008)

Bolševik byl, je a bude zrůdný. Pravda, co se týká estetična, byl na tom lépe než Disney, ale to ho nijak nestaví do lepšíh světla. Disney vraždí jen duše, bolševik s dušemi i těla. (11.03.2009)

Upraveno v červenci 2022. Katyň je politickým akordem, monumentálně patetickou pietou a rozmáchlým filmovým dílem bez skutečné poezie nitra, ať se kdo chce zaříkává slovy o mnohovrstevnatosti. Ať si má Wajda ty nejosobnější důvody, místo rozervané duše odhalil jen formu, gesta, monumentalitu a emoční zkratkovitost, působivou jen pro konzumní pojídače a korektní přitakávače. Wajdovo umění již, jak se zde nepochybně jeví, odvál neúprosný čas minulosti. Odhalení pravdy je sice chvályhodný počin a právě Katyň bude mít v souvislostech vždy politickou příchuť, přesto je však film víceméně jen rafinovaněji a halasněji odhaleným pomníkem zločinů politické zuřivosti, než uměleckým dílem. Niterný prožitek zůstává skicou a pečlivě naaranžovanou formací figur, katarze jsou ploché, zápletky působí uměle a křečovitě, scházející poezie je nahrazena pompou a velkolepým smutečním maršem. Hlavním emblémem pomníku je Andrzej (Artur Żmijewski), kapitán 8. jízdního pluku dbající na vojenskou čest a povinnost. Hlavním truchlícím je Anna (Maja Ostaszewska), Andrzejova manželka. Hlavní obětí prachbídné katarze polské národní duše je Jerzy (Andrzej Chyra), poručík, později major a Andrzejův kamarád. Z dalších rolí: malá dcerka Andrzeje a Anny Weronika (Wiktoria Gąsiewska), nešťastná Andrzejova matka (Maja Komorowska), nešťastná žena Andrzejova velitele Róża (Danuta Stenka), nešťastná sestra pilota-konstruktéra Agnieszka Baszkowska (Magdalena Cielecka), Andrzejův otec a potrestaný rektor krakovské Jagellonské univerzity (Władysław Kowalski), Różiin manžel a polský generál (Jan Englert), Różiina dcera Ewa (Agnieszka Kawiorska), politicky přizpůsobivější sestra Agnieszky a ředitelka gymnázia Irena (Agnieszka Glińska), Annin synovec v "jisté" vzpomínce na Popel a démant Tadeusz (Antoni Pawlicki), nebo "hodný" sovětský kapitán Popov (Sergej Garmaš). Katyň, to je můj smutek nad uměleckým ztvárněním pomníku jako okázalé piety bez skutečného uměleckého nitra. Efekt bez poezie je snad až marněním času. (25.01.2010)

Já mám Wajdu ráda, ale toto bylo pro mne nepřehledné, zmatené a moc tlačené. Pardon! (27.08.2016)

Bylo to překvapivě hodně natahané a místy nicneříkající, ale posledních patnáct minut a především závěrečná scéna to vrátily zpátky na nadprůměr, protože to bylo to, na co jsem celou dobu čekal. Že už jsem ve filmu viděl kdeco, ale tahle šílenost mě chytila hodně a budu na ni vzpomínat ještě dlouho. 70% (16.07.2017)

43. MFFKV, Krutá doba, zfilmovaná důstojně a zajímavě. Poslední scéna musí nutně zasáhnout každého, kdo není lhostejný k polské bezradnosti. Český divák se musí zamyslet... (13.07.2008)

Zprvu predevsim snaha o zachyceni co nejsirsi skaly pohledu na dany tema, dulezity rozhodne vic nez jen v lokalnim meritku, pusobi prinejmensim rusive respektive otravne. A jeste vic do oci bije ten neprehlednutelnej nacionalne - klerikalni patos. Presto podle me nejde o zdaleka takovou samoucelnost a nedostatek rezisersky sebereflexe, jak si vetsina ze zde pritomnych mysli. Spis se jedna o neprilis stastne zvolenou, presto funkcni formu uslapani si cesticky k naprosto odzbrojujicimu a strhujicimu temnymu finale, kde Wajda behem par vterin opousti vsechny predchozi hrdiny a voli si vlastne jen jednoho - Katynskej les a obsah jeho hliny. Pravda cekat na neco podobnyho 120 minut vazne bere sily, ale rekl bych ze konec korunovanej mlcenlivejma titulkama za vsechny ty videny nesvary a zjednoduseni stoji. Cimz ale rozhodne nepopiram, ze slo v Katyni mnohe udelat lip - prinejmensim by stalo za to zminit, ze Polaci skutecne nebyli jen vojaci s neotresitelnym smyslem pro cest a viru. A bez toho nedobrovolny lekce katechysmu by bylo taky asi lip. Kazdopadne jako vzdy Rusko sucks, a to je fer :o). P.S.- A nerikejte mi, ze se o masakru v Katyni normalne neuci, vzdyt ja se k nemu dostal uz na zakladce, a to jsem rocnik 80. (12.09.2008)

Mam rad filmy a knihy s tematikou druhej svetovej vojny a pokial sa k druhej svetovej vojne pripoji potencialne extremne silny material katynskeho masakru, moje oci su na stopkach. Nie len v ocakavani velkolepej prehliadky historickych realii, ale najma pre silny pribeh, ktory by mal byt vyrozpravany, aby historicka strohost neprebila ludskost negovanu rozpravanymi dejinami. Film Katyn vsak moje predstavy nenaplnil. Historicka strohost, postavova plochost, remeselna rutinnost, pribehovy chlad a jeho akasi umelost, ktora mi pocas celeho filmu bila do oci, to su dovody, preco hodnotim Katyn len ako dobry film (ono to totiz naozaj je dobry film), ale toto konstatovanie je pre mna v tomto pripade sklamanim. Potencial tu totiz bol obrovsky. (07.04.2009)

Hodně velké zklamání u mě převládalo po celou dobu sledování filmu, či dokumentu? Stále jsem čekal, že film dostane pořádnou akci, že se vzmůže nějaký odpor, nebo nějaký zvrat, alespoň částečný. Bohužel to bylo podáno celé nemilosrdně, s minimální snahou o odpor a když už, tak docela hloupou. Zkrátka, bylo to poučné, ale zároveň nic co bych chtěl vidět znovu. 42%. (06.08.2009)

Ty tři * jsou snad jen za téma, které je podobně jako jiné z období 2. světové války velmi silné. Filmové zpracování je ovšem, bohužel to tak musím říci, poměrně nudné a zdlouhavé, plné hollywoodských dialogů a prohlášení (manželka vojenského důstojníka se diví, že její muž nemůže být během války doma s ní a s dcerou, ale v armádě) a jednání jednotlivých postav bez sebemenšího pudu sebezáchovy. Ale co považuji za hlavní problém, je podle mě absence jakékoliv autentičnosti a to ani na konci, kdy film vrcholí scénami z masakrování. Je to škoda, protože tato událost vzbuzuje emoce sama o sobě. Přesto všechno jsem ráda, že tento film vznikl a to z důvodu, že předtím jsem o tomto tématu moc nevěděla a hned jdu listovat encyklopediemi a doplnit si informace, abych se dozvěděla něco víc. (03.09.2009)

Chlad ... roztříštěnost příběhu ... přehnaná pieta ??? To si nemyslím. TENHLE příběh hlavní hrdinku NEPOTŘEBUJE. Vystačí si s tísnivou, napjatou válečnou i poválečnou atmosférou a s postupným odkrýváním pravdy až k syrovému závěru, který už žádný deník nemohl zachytit. A tak jako jednotlivec tápe při hledání blízkého člověka, ztrácí a znovu nachází naději - tak i snímek těká z místa na místo a přeskakuje z jednoho pohnutého osudu na druhý. I v tom je možné vidět určitou symboliku, kromě toho - je zfilmovaný úmyslně decentně, ale rozhodně ne chladně. Velice výstižný komentář: Niktorius (03.09.2009)

Tohle je prostě přesně film, který mě semele svým příběhem, který je strašný a co je horší, je pravdivý. Nemůžu dát jinak, než za pět. Jak už jsem psala u Člověka bez osudu, na filmy z temných údobí historie se nedívám pro potěšení, ale z povinnosti a vždycky mě tak seberou, že nestačím sledovat parametry filmu, maximálně si tak všimnu dobré kamery. "Kvalitní" scénář bohužel napíše historie a pokud film natočí někdo, kdo má s věcí osobní zkušenost, nemůže ho prostě natočit špatně, nemůže nechat štáb ani herce špatně pracovat, nemůže to odfláknout. Může to maximálně natočit tak, že se to někomu nemusí "líbit", může mu to třeba připadat málo akční (no pak bych znuděnému divákovi nepřála tu málo akční skutečnost). Nesnáším drastické záběry, ale v takových filmech je beru (závěr Katyně byl teda něco), beru i patos (což není případ Katyně, ta není vůbec patetická), protože vím, že to jsou filmy natočené od srdce a ne pro peníze, to asi jen Cameron by se mohl snažit udělat třeba z love story z koncentráku kasovní trhák. Musím napsat, že mě ani ve snu nenapadlo, že Katyň uvidím až po letecké katastrofě prezidentského letadla. Žili jsme v Polsku v době, kdy se o Katyni začalo opět oficiálně mluvit, vím, jak to prožívali a co pro ně Katyň znamená. Poláci u mě opravdu teď stoupli hodně v ceně, když vidím, jak důstojně se chovají, nešťourají, jsou smutní, modlí se a o prezidentovi, kterého zdaleka neměli všichni rádi, mluví jen dobře. To není pokrytectví, to je slušnost a úcta k mrtvému. Když jsem slyšela ty idioty v našich televizích (kromě pana Karase, ten je perfektní), jak řeší, kdo co proč a kdo nepřijel na pohřeb a proč a ještě se na to ptají zkroušených Poláků (kteří je elegantně pošlou do háje), říkám si, jak by to asi bylo u nás, kdyby nás nedejbože postihlo něco takového. (18.04.2010)

Katyň je otřesným svědectvím, úhlem pohledu, položeným otazníkem, otevřenou zpovědí. Někdy mi sice z obrazovky vyloženě čouhaly papírové fráze a práce štábu, protože Wajda je sice jistě mistr, ale jeho práce na mě místy působila hůře než divadelně, až uměle a prkenně. Nicméně, historii je třeba stále oživovat, proto ne čtyři, ale pět hvězdiček, za přínos kultuře a k rozšíření povědomí diváků o historickém kontextu doby, ve které nežili a která má přitom se současností tolik společného. (24.08.2009)

V srdci vojáka jsou ženy - na prvním místě vlast, pak manželka a matka. Muži tedy v prvních dvaceti minutách filmu volí vlast (voják i profesor), abychom pak sledovali ženy trpící, ženy bojující, ženy rezignované. Vrcholem této linie je pak aktualizace Antigony (dvě sestry - jedna aktivní, druhá pasivní). Jenže právně ta divadelnost filmu tahá za uši. Mimo závěru stojí celý film na neživotných dialozích vyjadřujících různé postoje. Co je fascinující na jevišti v antické hře, či v Čapkově Matce, vypadá v realistickém historickém filmu o nedávné události strojeně a nepatřičně. A přitom ta látka nabízela tolik dramatičnosti a mohl vzniknout OPRAVDOVÝ film, a nikoliv výpravná divadelní hra. (22.05.2010)

Natočit film o Katyňské masakru není vůbec špatný nápad. Ani to, že se film rozhodli natočit Poláci, kterým tato krutá událost nejvíce bere za srdce. Koho by to také nervalo za srdce, když se soudruzi ze SSSR rozhodnou spáchat takový zločin a to hromadně popravit 22 500 polských zajatců. A aby toho nebylo málo, 50 let padesát let házejí vinu na ,,nevinné" Němce a zavírají a popravují ty odvážlivce, kterým se to nelíbí. V tom jsou komunisti nejlepší. V upravování historie podle sebe a tajných popravách. Takže jak říkám, dobrý námět na film. Ale povedlo se to Wajdovi natočit do dokonalosti? Já říkám ne. Jednak mi vadilo to, že film neměl hlavní postavu, která by procházela dějem. Neříkám, že je to vždy u filmů nutnost, ale tady, jak bylo více hlavních postav, tak každá různá část příběhu, nebyla tak zajímavá, jako některé jiné. A tak byl film poměrně nudný. Dále mě film ani tolik emocionálně nezasáhl, jak by měl. Nejsem cynik, já si tuhle hrůzu uvědomuji, ale prostě krom drsného a zároveň nejlepšího z celého filmu konce, jsem moc neviděl důvod brečet.Ty ,,dramatické" scény na mě působili úplně vydřeně a zbytečně. Rusové byli svině, to jo. To dokazuje tenhle snímek perfektně. Ale trochu mi přišlo, že Němce ukázali v tom dobrém světle. A to je taky špatně. Katyňský masakr mohl mít určitě mnohem lepší zpracování. Možná že kdybych byl Polák, tak to beru taky jinak. Ale takhle to beru tak - 65% (07.09.2014)