Gran Torino

Staronový Clint se s ničím nepáře a zde to platí dvojnásob. Drsné hlášky, sarkastický humor, zbraně, gang(y), rasizmus, dva domy, jeden starší labrador (ten náš je hezčí, zato divoký jako Walt Kowalski) a nakonec jedno Gran Torino z roku 1972. Toto oldschool drama o válečném veteránovi s pošramocenou duší, který zprvu odmítá asijské spolubydlící a nazývá je často označením "gooks", které se používalo americkými vojáky za války, po Changeling opět dokazuje, jakým je Clint kvalitním hercem a stále lepším režisérem. Jeho nevraživost ke všemu živému kolem něj je podána vtipnou formou a tak sice Clint prská na všechny strany, ale divák se spíše dobře pobaví a zároveň film nenudí. Změna je život, Walt se ale postupně mění a film si v sobě nese podtext, který nám říká pomož druhým a dojdeš tak k vykoupení. Postupně přituhuje a Walt, který má již mír v duši se musí rozhodnout, jak naložit se svým životem. Film je ze začátku konverzační přestřelkou vtípků a narážek, ale nakonec se z něj vyklube drsné drama, které je precizně natočené, skvěle zahrané a jako bonus si Clint i zazpíval. Poctivý kus odvedené práce a na starého pardála je to úchvatný výkon. (9/10) (01.01.2009)

Zřejmě nejzáhadnější dílo roku 2008 – vypovídá o minulosti Clinta Eastwooda, nebo o současné Americe? První variantu bych se do filmu projektovat zdráhal. Sledovat Gran Torino s vědomím leoneovské a callahanovské série a omamovat se sebereflexivními prožitky z žánrově a historicky rekontextualizovaného hrdiny narazí přesně ve chvíli, kdy si člověk uvědomí, že scénář nebyl psán Eastwoodovi na tělo a že se ho mohl chopit kdokoliv jiný. Třebaže tedy Eastwood postavou Kowalského prorostl, až ji vymazal a nahradil sama sebou, chápu Gran Torinu jako obraz Ameriky, nikoliv Clinta Eastwooda. Nabízí se ovšem ještě jedno, mnohem elegantnější řešení: Totiž že Clint Eastwood je Amerika. Korelace jednotlivých rovin (minulost Eastwooda a současnost Ameriky) má především funkci metaforickou – jak obsahem, tak vzájemnými vztahy, které ukazují, že žádný problém moderního světa nelze vytrhnout z kontextu doby a společnosti. (09.03.2009)

Další nespěchající výlet k neduhům stáří a touhám mládí a po Million Dollar Baby i další ukázka Eastwoodova mistrovství. Získat u zdánlivě jasné dějové linie několik výtečných popření klišé a přitom se ukázat jako frajer roku, to už si Clint zase jednou převrací kinematografii podle sebe. 90% a nezastavitelný dojezd po nich. (03.03.2009)

Amerika se mění a nelze si toho nevšimnout (stejně tak, jako se mění současný západní svět - viz univerzální postřehy o nic nerespektující materialisticky orientované mládeži atd.). Tenhle nepostřehnutelný civilizační pohyb zachycuje celá řada konceptuálně znalých filmů a zobrazuje ho z různých hledisek. Gran Torino chce na status quo Ameriky nahlížet paradigmatem složité rasové a etnické problematiky, což je rámec relevatní a v jeho intencích lze spatřit hlavní gró složitého multikulturního etnického kotle. Tak se podle scénáře setkávají starý, dávno naturalizovaný Polák, reprezentující ten nejlepší (dnes už spíše mýtický) odkaz pionýrů - prvních bílých osadníků jdoucích směrem od východního pobřeží k západnímu (příznačná Eastwoodovská aluze na jeho oblíbený westernový žánr, ze kterého umělecky vzešel), prostě tvrdý chlap - podobnou anotaci si nesou vlastně všechny bělošské postavy jeho generace (italský holič, irský stavbyvedoucí...). V opozici k nim je bílá generace jejich dětí a vnuků, již dělí pozměněný žebříček hodnot a možný nedostatek patriotismu. A proti nim stojí zástupci nové Ameriky, kteří si již nenesou skoro nic, co by je identifikovalo s americkým národem (neznají jazyk, neboť si stále drží svou mateřštinu, nenesou si společné zvyky a tradice, jelikož stále lpějí na svých původních, a nehlásí se ani ke své nové státnosti, neboť jsou stále ještě více cizinci než Američany). Clint Eastwood vytváří svou postavu z jakéhosi sociálního konstruktu výše zmíněného a jakoby varioval vyzkoušené modelové schéma ze své někdejší postavy Drsného Harryho (od které ovšem ušel notný kus cesty), pokouší se na příběhu ,,drsného" Walta Kowalského iniciovat prvoplánovou sociologickou sondáž. Jaká je současná Amerika? Xenofóbní či stále ještě otevřená? Jsou ,,staré dobré časy" mýtem nebo skutečností? Reflektuje scénář cosi konkrétního nebo jenom fabuluje? Ať je to tak či tak, za svou osobu konstatuji jedno - Clint Eastwood (hlavně poslední dobou) hraje a točí jako bůh! Podobné filmy: Tahle země není pro starý, Taxikář, Crash, Jednej správně (29.01.2009)