Christiane F. - Wir Kinder vom Bahnhof Zoo
My deti zo stanice Zoo
We Children from Bahnhof Zoo
Režie:
Uli EdelScénář:
Herman WeigelHudba:
Jürgen KnieperHrají:
Natja Brunckhorst, Thomas Haustein, Jens Kuphal, Rainer Woelk, Jan Georg Effler, Christiane Reichelt, Daniela Jaeger, Kerstin Richter, David Bowie (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Třináctiletá Christiane objeví na konci 70. let minulého století v Berlíně diskotékovou scénu a její život se od základů změní. Její noví přátelé berou LSD a heroin. Brzy se i ona sama stane závislou. Ráno chodí do školy a odpoledne se živí jako dětská prostitutka. Místo svobody jí drogy přinášejí jen zkázu a smrt a berou jí některé z nejbližších přátel... V kultovním filmu hraje David Bowie a soundtrack je plný jeho největších hitů. (Cinemax)
(více)Recenze (551)
Knihu jsem četl jako děcko na základce a pamatuju si, že mnohem víc mě tenkrát oslovil z filmovaný Trainspoting a nějak sem se k tomuhle snímku nedostal.Bohužel když zemřel David Bowie, trošku jsem se porozhlédl co mi vše od tohoto geniálního člověka uniklo až jsem se dopracoval k tomuhle filmu.Hodně silný příběh, dokonale odehrané postavy skvělými neherci, famózní Bowieho hudba a hnusný industriál nechutného Berlína v prostředí narkomanů mě hodně chytnul u srdce.Na plný počet film není, jelikož se hodně stříhalo a bohužel kvůli stopáži se ve filmu hodně přeskakuje a z knihy chybí spousta důležitých aspektů a motivace postav k určitým činům, ale taková mírná vada by rozhodně neměla vadit až do takové míry...jakou je film neskutečně opomíjen a to hlavně u nás.Já být učitel, každou třídu od sedmičky na horu bych povinně s takovou literaturou a filmy seznamoval jak na běžícím páse.I když chodim denno denně kolem skupinek očepičkovaných zoufalců, kterým bych možná dal jen návod jak neztrácet čas na lavičce s partou podobných kreténů a brkem v hubě, aby ztráceli čas s partou kreténů s jehlou v žíle.To už asi pak záleží na tom jak si myslíme, že je tahle generace odepsaná, pro mě osobně je.Uli Edel dělal co mohl a z dokonalé knihy natočil téměř dokonalý film.80%. ()
Hodnota je vo varovaní, hodnota je v poukázaní na tiene konzumnej spoločnosti, ale že riadne tiene, v Norimberku na stanici som mal sám možnosť vidieť to isté, čo tu vo filme, samé striekačky a feťáky, A to 40 rokov po filme. Tá konzumná spoločnosť prináša tieto neduhy a nejak sa to nerieši. Hodnota je hlavne v tom, čo sa stalo po. Sú to deti a ako dopadli všetky. Nikdy sa už z toho nedostali hoci aj niektoré prežili. Že je Requiem za sen lepší? Filmársky áno, ale je to vymyslený príbeh. Tento dáva hnusný pocit skutočnosti. Na plný počet mu ale chýba trocha viac snaha šokovať. ()
Už 15 rokov pred Trainspottingom bol natočený dokonale nechutný "trip". S Davidom Bowiem a po nemecky. Len možno trošku civilne, ale na dobu a krajinu pôvodu stále obdivuhodne. ()
kniha byla výrazně působivější. ()
I, I will be king. And you, you will be queen. Though nothing will drive them away. We can be Heroes, just for one day. We can be us, just for one day. A já myslel, že to bude něco jako Děti z Bullerbynu... ;-) ()
Pokud divák četl knihu, srovnání s ní se film nevyhne. A v jejím stínu neobstojí. Pro svou zkratkovitost ve zvláštním spojení se zdlouhavostí. Svým způsobem je ten film hrozně moc pomalý, i proto nestíhá a vynechává spoustu důležitých a "zajímavých" věcí z Christianina života. Ve své době však svou sílů a důraz mít mohl, to je nepochybné. Dnes už však jen tiše šumí, zatímco kniha pořád dokáže pořádně nakopnout do koulí. V podstatě je pro ěm film zklamání a dál už se budu vracet zase jen a jen ke knize. ()
Jak jistě všichni ví, příběh je natáčen podle skutečné události, kdy hlavní hrdinka vypovídala o svém životě a formou reportáží. Vše vycházelo nejprve v časopise Stern, později i v knižní podobě. Toto je zfilmovaná verze, a je pěkně drsná a reálná. Přidáme-li v jaké době byl film natočen, pak klobouk dolů před odvahou tvůrců. S knihou filmovou verzi srovnávat nelze, neboť literatura má nespornou výhodu barvitějšího vylíčení. Slovy jde spousta věcí vyjádřit lépe. Proto jsou vždy filmy v tomto ohledu většinou jednodušší. Vysoké hodnocení filmu patří hlavně za autenticitu. Ani v dnešní době si nevybavuji film, který realisticky vykresluje pohled na vývoj závislosti, změnu osobnosti nebo žebříčku hodnot. Herecké výkony jsou dost odstrašující, v dobrém slova smyslu. A za co dávám velké plus je za účinkování Davida Bowieho. ()
Tento film už skutečně nikdy nechci vidět. Na ulicích každý druhý zfetovaný, podél silnic prostitutky, kolem jen šeď, úzkost a spousty zničených životů. My děti se stanice Zoo je kvalitní dílo, ukazuje život takový, jaký opravdu byl a člověk dostane husí kůži a je rád, že nežil v hlavním městě Německa 70. let. ()
Snad nejlépe zpracovaný film, který je zaměřený na negativní důsledky užívání drog, život narkomanů celkově - na to, jak ovlivňují své okolí a jaké vztahy jsou vlastně mezi nimi samotnými. Z počátku se film jeví jako hodně amatérský, až je z něj cítit blížící se nuda, která ale nepřijde a místo toho jste vtaženi do depresivního světa narkomanů. Tento svět je tu zobrazen opravdu reálně. Jako člověku, který nemá s drogami žádné zkušenosti a nemá kolem sebe ani lidi, kteří je mají (a jsem opravdu rád) mi přijde podoba filmu naprosto skutečná, žádné přibarvování atd. Vše ještě umocňuje věk hlavních dvou postav. Film přesně ukázal náchylnost dětí k stinné straně společnosti a o to víc v době a v místě, kde byly drogy zřejmě běžnou záležitostí. Spolu s drogovou závislostí přichází nutně problém s penězi a následný nejjednodušší způsob, jak si je opatřit - okrádání rodiny a prostituce. Natja Brunckhorst byla perfektní a její výkon neměl chybu, ač byl odrazem zoufalství a deprese. Uli Edel dokázal natočit přesně takový film, jehož příběh by měl být varováním pro všechny. Těm, kteří nečetli knihu jako já, bych určitě doporučil alespoň film. Sice se ponoříte do špinavých vod lidského života, ale to co vám příběh dá, lze jen těžko popsat pouhými slovy (nutno vidět nebo zažít – to druhé rozhodně nedoporučuju, naopak, výslovně zakazuju!!!!). ()
Literární předlohu jsem spolu s českým Mementem četl kdysi dávno v tak šerém náctiletém dávnověku, že si z ní už nepamatuju zhola nic. Takže hodnotím jen film, ne knihu. A jediná vážná námitka, kterou k jeho ději mám je ta, že v něm nebylo vůbec zobrazeno/vysvětleno, jak mohla nezletilá holka tak radikálně propadnout drogám, prostituovat se, vypadat ve čtrnácti patnácti jako stará vyžilá courovitá fetka, aniž by s tím její matka případně otec něco nedělali. Žádná matka snad nemůže být natolik pracovně vytížená, aby si nevšimla, že se její dítě mění v rozklepaný zfetovaný přízrak. V knize to vše určitě nějak okomentováno i vysvětleno bylo, ale divák knihy neznalý by absenci téhle dějové roviny mohl vnímat jako prvek, který filmu ubírá na důvěryhodnosti, ačkoliv je natočený podle skutečných událostí a vypráví o skutečných osobách. A i když herectví "dětských" herců a hereček je hodně prkenné, jsou postavy (i jejich představitelé) určitě realističtější i věrohodnější, než třeba ve značně stylizovaném Trainspottingu. ()
Kvalit knižní předlohy film pochopitelně nedosahuje, ale přesto ve mě částečně vzbudil tytéž pocity, jaké jsem měl při četbě knihy. Děs, vztek, ale i lítost. To sugestivní podání je i tady místy dechberoucí a kupříkladu při scéně s abstinenčními příznaky jsem zezelenal. Nadstandardní výkon podává i Natja Brunckhost, která stárnula díky herinu před očima. Film, který je aktuální i dnes a bude jím i za 20 let. Povinně puštět dětem ve školách. 80% ()
Až na jeden zmatený skok v ději (a nedostatečně vykreslený vztah hlavní hrdinky s rodiči) vcelku strhující drama, které by sice potřebovalo být delší, ale i tak se do něj podařilo vtěsnit vše potřebné. Velmi sugestivně působí obzvlášť záběry na obří panelová monstra. Představa budoucnosti (s)trávené právě na tomto místě plně koresponduje s pohledem na dívku zvracejíce na zdi svého pokojíčku ve snaze o alespoň trochu naděje. Při hlubším zauvažování je to skoro na sebevraždu. Film, ve kterém štěstí nabývá směšného rozměru a přežití je jen dalším přísunem strachu. ()
Zatímco kniha patří dnes už ke kultům, film nebyl ztvárněný dobře... Ano, může to být jako varování, abysme se drog ani nedotkli, ale to je přeci každý film s tímto tématem. Já ke knížkám nemám nijak extra velkej vztah, ale kniha je opravdu úplně něco jinýho, jak už to tu zaznělo - kdybych ji nečetl, ani nevím o čem ten film pomalu byl... Film byl vážně o ničem, hodně věcí tam vyloženě chybělo... ()
"Dám si jenom trošku.. Proti bolesti.." ;) ()
Knižní předloha filmu je v zásadě „zbeletrizovaný“ publicistický výstup. Autoři (novináři, mimochodem) jej tímto způsobem nezpracovali proto, aby měl uměleckou hodnotu, ale aby byl čtenářsky stravitelnější. Jeho smyslem je podat svědectví drogově závislé dívky, vynést na světlo (tehdy) tabuizované téma a přimět čtenáře/společnost k zamyšlení. Nic víc, nic míň. A obávám se, že autoři filmu tohle absolutně nepochopili – původní naléhavost tématu se topí v samoúčelné expresi, patosu a kýči. Myslím, že tato látka by si zasloužila formu alespoň filmového dokumentu. Protože natočit pár záběrů, na kterých mladá holka s partou kamarádů bere drogy, a do podkresu pustit hudbu od Bowieho je po chvíli jednoduše laciné. A nedůstojné. ()
CITÁT - Chce se jim srát, když čekají na výtah........... Příběh jehož téma je celkem jednoduché. Znuděná mládež, drogy, nešťastné lásky a hledání východiska. Rozdíl od ostatních snímků je jen v hudbě. Někdy je to disco, někdy hip-hop, zde je to rock a David Bowie. Mládež je však ve všech filmech stejná a vždy si na něco stěžuje, něco nesnáší a nebo naopak miluje. CITÁT - Je tu někdo, kdo si nepíchá?...,....... Tak že, když vám kdejaký feťák říká, že brát grogy je špatné, chuť k tomuto činu je větší. CITÁT - Jaký to bylo?.......... Později se přibalují další neřesti jako je prostituce nebo krádeže, grogy jsou drahé a peněz málo. A už to jede, děti ze stanice Zoo vás vítají. Později příběh trochu ztrácel logiku. Rodiče vědí, že jejich dítě bere drogy a stejně jí neohlídaj, dokonce udělají to co ve filmu udělali - prostě divné. Místo doktora pozvou feťáka. CITÁT - Jasně, můžu přestat příští týden, teď však potřebuju dávku........... ()
Vizuálně poutavé dílo, obsahově pokulhávající. Film propadá klasickému prokletí filmů snažících se jít po vypravěčské, obsahové linii knihy - snaha obsáhnout důležité momenty knihy - která končí u vypichování důležitých scén a dějové rozpolcenosti. Nicméně obraz je vykreslen poutavě, mrazivě realisticky a s citem pro detail zásadních scén - což je devízou filmu. ()
Deprese jak sviňa, Bowie všude kam se člověk podívá a ta holka dobře hrála. ()
Námet, resp. téma, ktorá neopúšťa žiadne desaťročie v ľudských dejinách. Závislosť vo svojej najtemnejšej stránke a podobe. Toto nieje TRAINSPOTTING, ktorý sa k tomuto problému priblížil štýlovou atmosférou a pomerným humorom. Toto je západonemecký REQUIEM ZA SEN, v ktorom sa pohľad na vec rovnala realističnosti a sugestívnemu podaniu. Toto je snímok, ktorý má rovnakú silu od drog odrádzať, ale aj v slabých jedincoch prebúdzať pocity - ´´chcem to skúsiť´´. Temné, stále aktuálne dielo...už záleží len na individualite tej ktorej osobnosti. ()
Naprosto přesně vyjádřená heroinová deprese, podpořená odporným Berlínem 70 let. A tak tu žijem... ()