Den nezávislosti

Tak si to shrňme: Je to sci-fi od Rolanda Emmericha. Ba co víc, je to sci-fi od Rolanda Emmericha, ve které hrají a to docela dobře - Will Smith, Jeff Goldblum a např. Bill Pullman. Je to sci-fi, kde stateční Američané zachraňují svět před mimozemskou invazí (dokonce i prezident tady přidá ruku ke stíhačce). Třepetající se vlajka plná pruhů a hvězd i vlastenecká klišé, tím se tady také opravdu nešetřilo, ale: je to neuvěřitelně zábavný kousek, který snad nemá jedinou hluchou vteřinu! Navíc v pěkném vizuálním zpracování. Postupem let jsem si ke Dni nezávislosti vybudoval silně pozitivní vztah a čas od času se na něj rád podívám. Povedený blockbuster z 90. let, který řadím výš, než například uslzený Armageddon. Ostatně, skvělé tržby a dodnes veliká obliba u fanoušků asi také nebudou zcela náhodné. (29.11.2020)

6 / 10 Hodiť tento filmu do odpadu by bolo príliš jednoduché a hlavne neprofesionálne, takže sa pripravte na moju vyčerpávajúcu etudu s názvom "Patriotizmus v priebehu vekov", pohodlne sa usaďte do kresla, zavrite oči a nechajte si predčítať : "Kde bolo tam bolo, za siedmimi horami a siedmimi dolami, bola raz jedna Amerika. Kedysi dávno ju založili kolonisti z Európy, ktorí tam prišli hľadať bohatstvo, náboženskú slobodu a plodinu, ktorá sa mala čoskoro stať základom rýchleho občerstvenia. Prvé roky neboli vôbec jednoduché - bola im zima, nemali čo jesť a do cesty sa im neustále plietli podivné červené tvory napádajúce ich rečami typu "Me Vinettou, me lovez you so much!", alebo "Me have food, me give you one!" - po takomto očividnom prejave agresie ich preto žiadny normálny človek nemôže súdiť za to, že všetkých príslušníkov tejto rasy pracne, jedného po druhom vystrieľali. Poriadok musí byť! Samozrejme, že to nebolo zo dňa na deň, ale trvalo to dlhé roky - za ten čas sa kedysi panenská príroda zmenila na nepoznanie : lesy spravili miesto pre prvé osady, prvé osady pre prvé mestečká, prvé mestečká pre prvé mestá a tie zas pre prvé veľkomestá; krištáľovo čisté rieky sa postupne zmenili na zmes zlatokopného odpadu, krvi a ohnivej whiskey a vzduch sa naplnil pušným prachom a telesným pachom. Po dobre odvedenej práci, tj. po pochovaní posledného červeného brata, sa ich zmocnili nepríjemné výčitky svedomia, no zároveň aj pocit hrdosti - hrdosti na všetko, čo vlastnými rukami dokázali. No a odvtedy ju manifestujú na každom kroku : americké vlajky, červeno-modro-biele tričká a čiapky, oslavné ódy, ohňostroje, sošky, plagáty, odznaky a filmy. A tu začína náš príbeh..." Už je vám to jasné? (04.01.2006)

"Jak je ten film blbej, tak je drahej!" nechal se slyšet Petr Čepek coby producent v Trháku a podal tím důkaz, že kromě těch hereckých oplýval i jasnovideckými schopnostmi, protože přesně vystihl můj pocit ze Dne nezávislosti. Hvězdičku uděluji za nechtěný, ale nepochybný komediální účinek, protože takhle jsem se nezasmála hodně dlouho. (06.11.2007)

Emmerichov "Deň nezávislosti" je priam ukážkovým príkladom komerčného, mainstreamového, popkornového, hollywoodskeho kinofilmu. Bohatá produkcia, štedrý rozpočet. Kvalitní herci, profesionálny štáb, skvelá kamera, triky a efekty na vysokej úrovni. Napínavý sci-fi scenár, v ktorom sa nájde miesto aj pre humor. Nezabudlo sa samozrejme ani na americký patriotizmus. V tomto prípade dokonaca sám šéf Bieleho domu nasadne do stíhačky a ide bojovať proti invázii agresívnych mimozemšťanov. Zábavný, nablískaný nezmysel, na ktorý sa výborne pozerá. Najlepšie s veľkou fľašou Coca Coly a dobre vypraženým popkornom. *** (09.01.2012)

Větší béčko s áčkovým rozpočtem jsem snad neviděl...ale je pravda, že mě ID4 v mých 12 letech hluboce zasáhl. Houby jsem věděl co to je psychologie postav, co to je předvídatelnost děje, prostě jsem zapadnul do sedačky a asi dvě hodiny uslintával nad tehdy úžasnými efekty. Ale zaplaťpánbůh jsem alespoň trochu dospěl, takže bych si při vzpomínce na některé věci, které jsem o tomhle "hlubokém" díle prohlašoval, musel dát pěstí. Dneska už bych ID4 nedoporučil ani jako popcornovou zábavu, ta má často alespoň nějaký nápad:) A navíc mám dojem, že každý druhý příšerně patriotický film o Americe stejně natočili Němci... Update 2013 - měl jsem tu původně 60%, ale nedávno jsem to znovu viděl a musel jsem uznat, že je to precizně zvládnutý mozkový výplach jako byli třeba první Transformeři (i když na těch výhradách vůči vlajkoslávě a patetickým patriotickým gestům stále trvám, protože prezident-fighter pilot je už hodně přes čáru). A jelikož funguje i o víc jak patnáct let později, zaslouží si červenou barvu. 70% (25.01.2003)