Prometheus

Jo, jo! Postavy se chovaly ploše bez špetky vnitřní psychologie, scénář stál za vyližprdel, protože konverzace s plechovou hubou trvala jen půl hodiny místo Tarkovského tří, jak jsme zvyklí, herci hráli hovno, poněvadž von Sidol nebo Natálka tímhle pohrdli, neboť jsou karakterní, režisér jen plagiátořil místo režírování, hudba nebyla vůbec hudební, výprava výpravná, kamera nečuměla dvacet minut do jednoho bodu a střihač to přestříhal. Prostě sračka bez hlubšího filosofického poselství! Je to všechno, nebo jsem na něco zapomněl, vy přechytřelé mimozemské entity? (15.09.2012)

Choďte na to ako na Alien vs. Predator 3 bez Predátorov, a budete nadšení. Obaja scenáristi ostatne pochádzajú z tých vôd... Prvá tretina absolútny sci-fi orgazmus – vzrušujúci, epický, atmosfericky podmanivý, vizuálne odzbroujúci, herecky oku lahodiaci, s prísľubom veľkých vecí. Všetko je tu každým milimetrom dokonalé až sa chce človeku šťastím plakať, nechýbajú ani pekné myšlienky v dialógoch (a monológoch). Druhá tretina spomalenie, komornejší tón, medzičas so snahou predstaviť nám postavy. Posledná tretina prasácky zostrihaný akčný horor, uponáhľaný a skratovitý, bez potreby dávať zmysel pôvodne načrtnutým témam, a navyše s rúškou žánrového klišé či emmerichovského heroizmu. Záverečný mostík do pokračovania našťastie rozčarovanie trochu utlmí. ___ Po druhom zhliadnutí znižujem na tri hviezdy. Je to fantasticky nakrútené scenáristické lajno. A od Scotta podraz. (01.06.2012)

-"There is nothing in the desert and no man needs nothing." Původně jsem z toho byla hodně moc zklamaná, a i nyní platí, že z praktického hlediska tam nedává smysl vůbec nic a nikdo... kromě Fassbendera samozřejmě. Během minulých let jsem viděla Promethea asi milion pětkrát a během té doby mi přirostl k srdci. David je fascinující postava a mně docela stačí vymyslet si kolem něj zcela jiný, vhodnější film. Plus Noomi Rapace je božsky nasvalovaná. Soundtrack mám raději ten od Kurzela ke Covenant, ale i Prometheův ústřední motiv je pěkný. (21.09.2012)

Má to pár momentů, které jsou filmařsky silné, ale jako celek je Prometheus přinejlepším rozpolceným filmem – napůl velkolepou podívanou s mnoha postavami a motivy, napůl bezkrevný slasher horor. Nejprve se v nás film snaží vyvolat dojem, že jeho středobodem je hra s postupným odhalováním prostředí a tak i zápletky, leč ve zlomových chvílích se nám to jak scenáristicky, tak režijně značně drolí. Namísto toho, aby film plnohodnotně zpracoval, co si již stačil za hodinu naložit (každá z postav má vlastní důvody pro to, zde být, některé se nám tak neodkryjí vůbec, viz. David, jiné zas mají nedůstojný odchod ze scény), jsme nuceni sledovat nijak zvlášť vzrušivou hororovou řež. Jakoby se tvůrci vehementně snažili vyhnout jakýmkoli odpovědím, buď protože si je chtějí schovat do sequelu nebo je zkrátka nemají (ale do sequelu je stačí vymyslet, viďte, pane Damone „Lost“ Lindelofe?). V závěru tak má film malinko naspěch a některých odpovědí se přeci jen dočkáme, když je v tom shonu mimochodem vyřkne některá z postav, která by tuto informaci rozhodně mít neměla a neodpovídá jeho dosavadnímu naturelu (ignorantský kapitán Idris Elba odhalí, k čemu přesně planeta slouží apod.). Když už jsme u těch postav – členové posádky v prvním Vetřelci byli jasně definováni, z Cameronových Vetřelců vzpomeňme na Hickse, Hudsona, Vasquezovou, Gormana… V Prometheovi jsem si často ani nebyl jistý, kolik členů posádky se momentálně pohybuje kolem ústřední dvojice (Rapace/Fassbender), natož jim z paměti přiřadit jména a charaktery (nedisponují ani jedním). Celkově: první třetinu se film velmi pomalu rozjíždí, při druhé nahlodá zájem a v té závěrečné se raději vyhýbá zodpovědnosti za tuhle navařenou bramboračku. Zábava to po většinu stopáže je, smysl ale příliš nedává. (10.09.2012)

Napřed bych s dovolením ocitovala teplákového kokota: "Ridley Scott stále bravurně zvládá filmařské řemeslo. Dokáže budovat napětí. Dokáže vyděsit. Dokáže správně měnit tempo a rytmus filmu." Dost možná dokáže, ale v případě úplně jiného filmu a pokud chtěl natočit béčkovou vyvražďovačku (spoiler: oproti zvyklostem nafoukaná blondýna nezařve první), tak to měl říct rovnou a ušetřený prachy přesunout na Kajmanské ostrovy, místo aby s partou vymaštěnců převlečených za vědce rozehrál prastarou hororovou hru "dement tady, dement tam, všude, kam se podívám." Nevznikla by tak nesoudržná směska, která mi játra sice nevyklovala, ale žlučí mi hnula pořádně. A tak zatímco Alyssa smutnila nad tím, že ona se po akutním císařském řezu nemohla ani obrátit na bok, zatímco dr. Shawová poslala do věčných lovišť strůjce i krakatici, já jsem se omezovala na syčení, že nápad sundávat helmy na neznámé planetě je hodný génia, drbat mimozemské formy života pod bradičkou hodný zkušeného biologa, kamikadze let je součást výcviku každého vesmírného kapitána hodného toho jména, takže tento ani nemrkne a celá tahle kosočtvercovina je hodna jména nějakého začínajícího blouda, který omylem vyfásl obří rozpočet, ne jména prvorozeného rodu Scottů. A to jsem jeho fanda nikdy nebyla. To, že árijský HAL je jediná zajímavá a aspoň trochu propracovaná postava, konečně mluví samo za sebe. (18.06.2012)