Prometheus

Známý dealer vizuálního nádherna Ridley Scott nám přichystal další lajničku štěstí a já jako správnej filmoman jsem si jí jel šlehnout do nezjnámějšího filmáckého doupěte, do Imaxu. Musím říct, že aplikace se trošku protahovala a účinek nebyl nějak světobornej a zorničky v mých očích se moc nezvětšily. Ano jistě zejména látka zvaná atmosféra prostoupila do každé molekuly mého vyjímečeného těla, ale abych se dostal do extáze to se říct nedá. Bylo příliš mnoho "proč" a málo "protože", abych nezdržoval, tak za všechny dám jeden příklad Proč mu vlastně umělák stříknul do sklenky ten sajrat? Co se povedlo, byla postava Charlize Theron, teda ona vůbec celá Charlize Theron se hodně povedla a kdyby mě někdy chtěla uvařit, nebránil bych se, ale tady měla v sobě takový správný punc tajemství kolem své postavy a to se mě moc líbilo. Co se týče Noomi, tak si myslím že svůj part zvládla, byť teda sešívání břicha a následné figthování se šmejdem z vesmíru prostě dohramady nejde, ani kdybych se díval přes použitý ponožky Hanzelky a Zikmunda a je to škoda, protože to ze Scottovy čisté lajničky udělalo málo učinné filmotikum. Myslím si, že kdyby byla aplikace Promethea jinde než v Imaxu účinek by se ještě snížil. (15.06.2012)

-"There is nothing in the desert and no man needs nothing." Původně jsem z toho byla hodně moc zklamaná, a i nyní platí, že z praktického hlediska tam nedává smysl vůbec nic a nikdo... kromě Fassbendera samozřejmě. Během minulých let jsem viděla Promethea asi milion pětkrát a během té doby mi přirostl k srdci. David je fascinující postava a mně docela stačí vymyslet si kolem něj zcela jiný, vhodnější film. Plus Noomi Rapace je božsky nasvalovaná. Soundtrack mám raději ten od Kurzela ke Covenant, ale i Prometheův ústřední motiv je pěkný. (21.09.2012)

Má to pár momentů, které jsou filmařsky silné, ale jako celek je Prometheus přinejlepším rozpolceným filmem – napůl velkolepou podívanou s mnoha postavami a motivy, napůl bezkrevný slasher horor. Nejprve se v nás film snaží vyvolat dojem, že jeho středobodem je hra s postupným odhalováním prostředí a tak i zápletky, leč ve zlomových chvílích se nám to jak scenáristicky, tak režijně značně drolí. Namísto toho, aby film plnohodnotně zpracoval, co si již stačil za hodinu naložit (každá z postav má vlastní důvody pro to, zde být, některé se nám tak neodkryjí vůbec, viz. David, jiné zas mají nedůstojný odchod ze scény), jsme nuceni sledovat nijak zvlášť vzrušivou hororovou řež. Jakoby se tvůrci vehementně snažili vyhnout jakýmkoli odpovědím, buď protože si je chtějí schovat do sequelu nebo je zkrátka nemají (ale do sequelu je stačí vymyslet, viďte, pane Damone „Lost“ Lindelofe?). V závěru tak má film malinko naspěch a některých odpovědí se přeci jen dočkáme, když je v tom shonu mimochodem vyřkne některá z postav, která by tuto informaci rozhodně mít neměla a neodpovídá jeho dosavadnímu naturelu (ignorantský kapitán Idris Elba odhalí, k čemu přesně planeta slouží apod.). Když už jsme u těch postav – členové posádky v prvním Vetřelci byli jasně definováni, z Cameronových Vetřelců vzpomeňme na Hickse, Hudsona, Vasquezovou, Gormana… V Prometheovi jsem si často ani nebyl jistý, kolik členů posádky se momentálně pohybuje kolem ústřední dvojice (Rapace/Fassbender), natož jim z paměti přiřadit jména a charaktery (nedisponují ani jedním). Celkově: první třetinu se film velmi pomalu rozjíždí, při druhé nahlodá zájem a v té závěrečné se raději vyhýbá zodpovědnosti za tuhle navařenou bramboračku. Zábava to po většinu stopáže je, smysl ale příliš nedává. (10.09.2012)

Dobre, nebudem tu filozofovať na trištvrte strany nad nejakou filozofickou, vizuálnou, epickou, bombastickou stránkou a ďalšími hovadinami, ale komentáre typu "záver je tuctová, béčková" a neviem aká vyvražďovačka ma pobavili ako už dlho nič. Nebyť záverečných 30 minút, tak tomu dám 1-2 hviezdy - maximálne, pretože keď sa v kine každú chvíľu pozerám na hodinky, kedy to už konečne skončí (alebo kedy sa už niečo začne diať), tak je asi niekde problém. Nádejný úvod, vzápätí zdĺhavá sci-fi nuda (áno, dokonale nakrútená, ale aj tak nuda), a konečne to pol hodinu pred koncom začne aspoň trochu pripomínať horor. Trochu neskoro, ale aspoň som sa toho dočkal, takže som nemusel odchádzať úplne nasratý. Očakávania sa však nenaplnili, miliardová "(ne)hororová" komercia očividne nie je nič pre mňa. (09.06.2012)

Když bílá s bílou černou zplodí, tak vznikne Vetřelec bez Vetřelce po vzoru cimrmaního Hamleta bez Hamleta. S vetřelčí mytologií je to sice neslučitelné, ale onou dnes již kultovní specifickou "vetřelčí" atmosférou to oplývá jako nic jiného po roce 1979, ne že ne. Škoda, že se to tváří chytřejší než to ve výsledku je (i když těžko říci, když jde vlastně jen o první polovinu) a dvojnásobná škoda nadbytku zbytečných postav. Vizuálně ovšem podmanivé, v jednotlivých scénách mnohdy bez přehánění i dokonalé (Davidova vesmírná rutina, porod potratem, pád z nebes), ale jako celek zatím (minimálně do režisérské verze či pokračování) pouze zatraceně dobré. (07.06.2012)