Prometheus

Je to cool sci-fi. Působí to velkým dojmem, i když vlastně jen choděj z lodě do jeskyně a naopak. Omlouvám se za spoiler, ale vůbec jsem nepochopil, co měl znamenat ten sebevražedný začátek a pak taky proč ten robot dal vědátorovi do pití ufonskej shit. Vždyť z toho nic neměl... No každopádně jsem z kina odešel spokojený. (05.07.2012)

S odstupem se Prometheus jeví jako další (s Konzultantem) z nedoceněných pozdních filmů Ridleyho Scotta, které se svojsky odmítají podřizovat diváckým požadavkům spojeným s (vysokorozpočtovou) hollywoodskou produkcí. Scott například zatvrzele znemožňuje publiku prožívat uspokojení ze splněného cíle. Jeho hrdinové jsou často naivní, trochu přihlouplí snílci, ne nepodobní samotným fanouškům alieního univerza, kteří jako správní geekové očekávají jasné, do kánonu zapadající odpovědi na předestřené, ve Vetřelcích nezodpovězené otázky - když už tedy jde o něco jako prequel. Jenže tato očekávání jsou nakonec brutálně smetena ze stolu, a to jak ve vztahu k fikčním postavám, tak ve vztahu k fanouškům. K tomu chci jenom dodat, že Prometheus přitom nepostrádá sofistikovaný černý smysl pro humor, když řadu důležitých postav nechá ironicky zabít tím, po čem samy toužily (spoilers ahoy). Zhulenec Fifield s tím druhým pseudovědcem zažívá jasný homoerotický pnutí (Janek je napomene, aby tam spolu v tunýlku moc nelaškovali) a pak to dostane vaginopenisem přímo do pusy. Podobně Vickersová, která si to rozdá s Janekem, nakonec zahyne pod obřím tmavým ptákem (Engineerova loď). Weyland, kterej chce nesmrtelnost, to v nejvtipnější scéně filmu schytá od utržený Davidovy hlavy (sám nesmrtelnej android a jeho vlastní výtvor). A tak dál. Abyste si tyhle subverzivní hrátky užili, je potřeba přijmout určitou iracionalitu scénáře, která je ale opodstatněná výše uvedeným, a navíc - sami nemůžete tušit, co je v takové situaci "pravděpodobné", protože jste se v ní nikdy neoctli a nevíte, jak byste reagovali (paradoxně zastánci tohoto přístupu zhusta Prometheovi vytýkají právě nelogičnost). (01.06.2012)

3D verze ,,CHTĚLI JSME SE SETKAT SE SVÝMI STVOŘITELI. A ZÍSKAT NĚJAKÉ ODPOVĚDI....“ /// To jsem se takhle vydal s mladým na dětskej film (no co jé... šak přístupnost od 12ti let a na Madagaskar už je moc starej...). A předem říkám – byl zklamanej (nechcu tu pitvat proč, ale prostě pár věcí nepochopil, nebo ho sraly nelogičnosti - pak se ho zeptejte...). Takže děcka – jděte jinam (třeba do řiti!). Zato já...já si vrněl. Nádhernější serepetičky jsem od Avatara neviděl (ještě vodbočím - 3D... překvapení, spíš jedno z těch nemnoha povedenejch a solidně dotváří atmošku). Celý to dejchá tak zvláštně – jinak, než jsem zvyklej. Dejchá to Scottovou Vetřelčí duší. Jestli tam straší? Maličko, spíš nějakej ten fujtabl a ,,zlý“ scény asi 3(?). (sem psal, že je to film pro děcka!) Výbornej je android, (androidní) Ch.Theron to v sexy sci-fi oblečku sluší a dobře se kouká i na Naomi. To ostatní....třeba, že ten scénář není 2x geniální...sračky na to. Mám tyhle věci rád! A tak zatím co Ridley koketuje s Darwinovou teorií vzniku člověka, tu o dobře natočený sci-fi sám velmi hezky přepisuje. I když je to vobčas trochu věřte / nevěřte. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem autorem teorie, že člověk vznikl z opice a že R. Scott není dobrej filmař. 2.) Chodím jen na filmy, kde herečka sama zvládne ,,císaře“. (řez vole, řez). 3.) Parchant chce robota a nevím, jak mu vysvětlit, že se nám to může vymknout z ruky! 4.) Na vítězství formy nad obsahem jsem si už zvykl. A smířil se s tím. (Jsem totiž ženatej). /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ * (16.06.2012)

Jo, jo! Postavy se chovaly ploše bez špetky vnitřní psychologie, scénář stál za vyližprdel, protože konverzace s plechovou hubou trvala jen půl hodiny místo Tarkovského tří, jak jsme zvyklí, herci hráli hovno, poněvadž von Sidol nebo Natálka tímhle pohrdli, neboť jsou karakterní, režisér jen plagiátořil místo režírování, hudba nebyla vůbec hudební, výprava výpravná, kamera nečuměla dvacet minut do jednoho bodu a střihač to přestříhal. Prostě sračka bez hlubšího filosofického poselství! Je to všechno, nebo jsem na něco zapomněl, vy přechytřelé mimozemské entity? (15.09.2012)

Ridley už neví, co by vymyslel. Intenzivně opisuje z Aliena, nenápaditě cituje jiné mistry velkých filmových pláten (Kubrick, Lean), ale propracovanou mytologii ze spousty tajuplných náznaků dohromady dát nedokáže. Konzistentnější je přímočará, méně namachrovaná závěrečná třetina, kdy namísto nikam nesměřujících tautologií nastupují zlámané kosti, plamenomety a hrdinská gesta a pokus o filozofické sci-fi prodělává urychlenou transformaci v intergalaktickou variaci rape revenge movie (čím se Scott opět projevuje jako tvůrce schopný nezvyklé feminní empatie a velmi chytrého využívání genderových stereotypů). Proměna přístupu k látce je tak náhlá a nečekaná, že nutí plodit hypotézy, zda ze strany režiséra nešlo o krutý vtípek na účet natěšených diváků: chtěli něco velkolepého, fajn, tak je na to úvodu skutečně připravím, abych je pak ale tím surověji mohl vrátit do reality guilty pleasure žánrovkou. Spíše než v ironii bych ale opodstatnění hledal v nutnosti krátit – čili nám nezbude, než si na plnohodnotného Prométhea počkat do podzimu, kdy by mohl vyjít režisérský sestřih (po Království nebeském a Robinu Hoodovi začínám nabývat podezření, nejde-li tak trochu o součást promyšleného marketingu – vyvolat v divácích pocit, že bylo svébytné autorské dílo zprzněno zlými studiovými bossy a chtějí-li vidět původně zamýšlené film, musí utratit další peníze za digitální nosič...). Prométheus je úchvatně nedesignovaný produkt s nejasným účelem. V prodlužování - reklamní kampaní spuštěné - nejistoty, s čím na nás vyrukuje, spočívá jeho napínavost i kámen úrazu, neboť nedokáže nabídnout uspokojivou odpověď. Svým způsobem velmi vtipná „pointa“ už totiž, obávám se, napodruhé nikoho nenaštve ani nepřiměje k potutelnému úsměvu. Jestli bylo cílem filmu vyvolat rozpaky, svou misi splnil, uspokojivou letní zábavu však nenabízí. Čím netvrdím, že jsem se nebavil. Bavil, jenomže podobným způsobem jako například u Černočerné tmy, v jejímž případě byl poměr cena-výkon značně odlišný. 75% (02.06.2012)