Today for the Last Time
Režie:
Martin FričKamera:
Jaroslav TuzarHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Zdeněk Štěpánek, František Smolík, Vladimír Ráž, Jaroslav Mareš, Vladimír Menšík, Jiří Sovák, Antonie Hegerlíková, Irena Kačírková, Běla Jurdová (více)Obsahy(1)
Koncertní mistr Karel Mašek je opilec, stejně jako inženýr Danda i další stálí hosté hospody U Kroců - Taupe a Rendl. Mašek se vrací ráno z hospody a slibuje ženě, že pít přestane. Na zkoušku orchestru ale přijde znovu opilý a ostatní hráči s ním odmítnou hrát. Danda se vrací domů bez tašky a ráno jde zase ke Krocům, i když má v práci důležité jednání. Je přeložen na podřadné místo, ale doma to nepřizná. Jeho dcera se chce vdávat, syn se opil a strávil noc na záchytce. Ani Mašek doma neřekne, že ztratil práci. Prodal Rendlovi housle, namluvil ženě, že jede na zájezd a odešel k bývalé lásce Magdě. Danda chce prodat svoji vilu, aby se zbavil dluhů. Taupe už propil celý majetek a zešílel. Rendl najde Maška v Magdině bytě a vydírá Magdu. Pohádá se s opilým Dandou a na posměch mu částečně ostříhá vlasy. Pak řekne paní Maškové, kde její muž je. Mašková se jde do bytu podívat. Mašek se schová do světlíku, ale spadne a zabije se. Dandovi pořádají zásnubní oběd. Přichází ostříhaný Danda. Atmosféra zásnub přispěje k jeho rozhodnutí řešit situaci dobrovolným odchodem na protialkoholní léčení. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (176)
Výjimečně podařený film. Je to veledílo tragického postupného prohrávání války s vlastním impulsivním chováním. Pouštěli jsme si ho s přáteli pravidelně, dokonce jsme si dvakrát zařídíli i soukromou projekci v kině. Časem jsem zjistil, že nejsme sami, kdo tento film uctívají. Je něco na tom filmu, co je strašně realistické: snad ta celková bezútěšnost, kde jde všechno od devíti k pěti a kde jako jediné světlo v temnotách vystupují ženské postavy, coby praví andělé. Impulsivní chování zde představuje alkoholismus, ale jiné podoby nerozvážných impulsů oslabují nás všechny; tím je "Dnes naposled" naléhavé. Herecké výkony jsou vynikající. Zmiňme p. Menšíka, v mladých letech vždy záporák (i zde), p. Brodského (velice mladý, přesto už hrál starého obchodníka), p. Sováka (rezignovaný záporák). Slovem "hláška" jsme všichni přesyceni. Přesto sem asi patří poznámka, že výroky z filmu používáme s přáteli obdobně jako zlidovělé sentence z Cimrmana, protože zachycují důležité životní průšvihy. Letos (2013) jsem měl to štěstí, že jsem shlédl i divadelní adaptaci tohoto filmu v Divadle Na zábradlí (s p. Čtvrtníčkem v roli p. Zemánka). ()
Hluboký zážitek -nezůstala jsem lhostejná .Osudy lidí,kteří nedokáží žít bez alkoholu, mnou otřásly. ()
Na svoji dobu jistě velice odvážné dílo. 4/5 ()
Vskutku dobře napsaný provazec životních pádů s "přítelem" alkoholem. Trošku jen zamrzí, že je to trochu zromantizované a s odstupem doby tíží i to, že ženy jsou tu jen pro to, aby mužským hrdinům trpěly jejich lži a nekonečné sliby. Ale to je jakási výpověď doby, která se nedá filmu příliš vytýkat. ()
Tragédie o tom, kam až může vést nepřiměřené a nadměrné chlastání. Postavy v tomto filmu jsou jeden tragéd vedle druhého - pan inženýr Danda, který se prochlastá z vedoucího oddělení až do suterénu, a který skončí naprosto ponížen. Houslista Mašek, který přijde na zkoušku ožralý a tak s ním nikdo nechce hrát. A navíc se vyhýbá vlastní ženě a najde si "bokovku" v podobě bývalé lásky. Podvodníček Rendl, který prodává věci, jež mu nepatří. A nejvíce mě dostal pan továrník Taupe, který jen tiše postává u baru, nasává a nechá si vždy natankovat do lahviček, aby měl také něco na pití domů. Nakonec mu z toho taky pěkně jebne. Prostě chlast je svinstvo a v tomto filmu vidíme celou plejádu možných alkoholických charakterů, až na ty násilné, ti tu naštěstí nejsou. Takže nepít, raději si zahulit a ono s vámi bude možná více k vydržení, i když vás budou někdy pokládat za smažku, tak furt je to pohoda oproti tomu být pořádný ochmelka, který nikdy neskončí jen u jedné láhve. ()
Toto bylo opravdu depresivní. Nikdy nezapomenu na scénky vnitřního boje Zdeňka Štěpánka před pultem v nálevně. Ten jeho minimalismus provedl s mou psychickou soustavou opakovaně děsné kusy. Škoda, že se tento Pan Herec (a opravdový válečný hrdina z 1. světové) nenarodil o dvacet, třicet let později. Mohl dostat opravdu skvělé role v době, kdy už o připuštění scénáře do výroby nerozhodovali nevzdělaní idioti. ()
Režisér zatraceně dobře věděl o čem točí a herci zatraceně dobře věděli, co hrají. Deprese, pocit zmaru. Geniální herecké výkony, střídmá a proto skvělá režie. Je to možná schématické, ale ve skutečnosti to bývá ještě horší. A ten název!!! ()
Geniálny protialkoholický film s ešte geniálnejšími hereckými výkonmi. ()
Fenomenální herecký um Františka Smolíka mě dostal do kolen. Osudy alkoholiků jsem sledoval s napětím „jak to s nimi jen dopadne?“ A Sovák a Menšík jak jsem je neznal. Fričova dramatická perla. ()
Tento film nebyl moc napínavý. Asi bych ho časově zkrátila. Ale scénárista krásně zachytil, jak je alkohol silný a lidé jsou příliš slabí na to, aby mu řekli ne. Ikdyž mě mrzelo, že se z toho Zdeněk Štěpánek s Vladimírem Rážem nedostali, tak si zase říkám že filmy o různých lidských závislostech, nemusí vždy končit tak, že se toho všichni zbaví. Ať se jednou za čas natočí také takový, kde alkohol zvítězí. Přesto však oceňuji že tady nebylo veselo ani na konci a proto je to kvalitní drama jak má být. ()
Najkrajšia časť tohto filmu pre mňa bola keď Holíč povedal že už nemôže piť lebo mu začína tvrdnut nos. ()
Výtečně vykreslená sebedestrukce několika lidí, jejichž nejlepším přítelem (a taky zabijákem) je alkohol. ()
Jako pobídka pro alkoholika k návštěvě protialkoholní léčebny je tahle čiročirá depka asi dobrá. Ale mě to nic nedalo. Děj se stereotypně nezáživně vlekl a o hlavních postavách se jsem se prakticky nic nedozvěděl. Viděl jsem je tu jen coby odepsané anonymní zoufalce a jejich osud mi tak byl lhostejný. Když už tedy film s touto tematikou, raději například Úsměvy smutných mužů. ()
Nejlepší film o problematice alkoholismu, který jsem viděl. Herecký koncert hlavních protagonistů. ()
Jeden z mála filmů, kde herci zahráli opilce skutečně věrohodně a ne jak je tomu v jiných, podobných snímcích. Občas je zde trošku hlucho, ale není toho moc. Někdy se najdou i legrační scény, ovšem jak pro koho. Film zcela jistě patří k těm kvalitnějším a rozhodně ho doporučuji ke zhlédnutí. ()
Alkohol je lidstva metla a kapka špiritusu po bradě ji stekla. ()
Dlho som netušil, o čom to vlastne je, aj keď názov filmu mi to vlastne celé prezrádzal. Ale ono sa to v druhej polovici zvrtne do smutnej a odvážnej drámy o nevere, strate vlastného rozumu a i vlastnej dôstojnosti, zapríčinených metlou ľudstva - alkoholom. Jeden z tých slabších českých filmov, ale to na kvalite nič nemení, pretože tému spracúva viac než dobre. Silné 3*. ()
Právě v padesátých letech začalo v Československu rapidně přibývat alkoholiků a tak různorodé pořady a filmy se tomuto tématu věnovaly stále víc. Tento film popisuje osudy hned několika alkoholiků a přidává důkazy, že se nevyhýbá žádné společenské či sociální vrstvě, nezáleží na věku či charakteru. A problémem alkoholu se může potýkat každý a důvody mohou být jak komplikované tak téměř banální a ani bezproblémové rodinné prostředí a zázemí nemusí znamenat, že se v rodině alkoholik neobjeví. A právě tyto různorodosti nám tvůrci nabízí. Mě samotného překvapilo například to, že Menšíkův zaměstnanec si v práci vychlastával se štamgasty. Nejednoznačná byla též úloha manželky inženýra Dandy. Dlouho není jasné, zda o alkoholismu svého manžela ví, pouze tuší nebo nemá ani ponětí. Škoda jen toho, že při snesitelné stopáži došlo k takové roztříštěnosti filmu jako celku větším množstvím epizod. Často střihem skáčeme od jedné scény k druhé. Před jedním ale musím smeknout klobouk. Herecké výkony prakticky všech byly prakticky geniální. A vidět Františka Smolíka jako alkoholika na úplném dně či skvostný výkon Zdeňka Štěpánka bylo dokonalé. ()
Tento malý klenot neoplývá zrovna pozitivní atmosférou, můj krátký komentář tedy úplně také nebude. Ta šedivá doba je nenávratně v propadlišti, to ano, ale ti páni herci jsou už v pánu, i Frič je dávno pryč, a s nimi také tyhle české neobyčejně obyčejné člověčinky. Chlast je ovšem pořád tady v plné síle, což činí tenhle film neustále aktuálním, nesmrtelným, a úplně z toho mrazí. ()
Komoušské filmy sú presýtené propagandou, ale tento kúsok bol nadmieru podarený. Vskutku reálny pohľad do života alkoholikov bez príkras, či svetlejších začiatkov. Herecky naozaj na vysokej úrovni. ()