Už teď mi chybíš

Catherine Hardwicke se přes neveselé téma drží úsměvné polohy vyprávění a citově nevydírá. Milly není sentimentální typ a nedojímá se ani nad sebou, umí spořádaně zápasit se svojí nemocí, a neobtěžuje ostatní svými problémy. Jess ji vystačí, pokud má potřebu se s někým podělit o zprávu, že právě teď jí není úplně lehko. Film rozhodně nenudí, trpí však jistou vyumělkovaností povahových charakteristik. Všichni jsou šablonovití a jednají podle typizovaných vzorců chování v dané situaci, ať už pozitivních nebo negativních. Divák není rušen nenadálými dějovými zvraty a má svoji jistotu, že příběh nevybočí ze schématu filmů tohoto typu. Hardwicke nepustí diváka do nitra postav a k jejich skutečným obavám a úzkostem. (31.12.2015)

Tyhle rakovinové filmy nějak už nemusím. Nabízí se srování s 50:50, kde máme mužskou dvojici zápasící s rakovinou. Hloubka, komičnost a romantika se dostávají na jinou úroveň oproti Už teď mi chybíš, kde naopak hlavní hrdinka je zobrazena takovým způsobem, že si k ní nelze vybudovat vztah, tedy nevzniká ani lítost...zvláštní stav. (21.06.2016)

Nemôžem sa zbaviť mierneho dojmu prvoplánovosti a sentimentality, ale našťastie to zase v tomto smere nebolo až tak prehnané. Úvod sa vydaril, pomerne reálne vystihol podstatu takejto smutnej udalosti (ťažká choroba) ako vo vzťahu k deťom a rodine tak i smerom ku kamarátke. Tu ma oslovil hlavne zdanlivý Millyin egoizmus, čo je u smrteľne chorých ľudí celkom bežná vec a reálna záležitosť. Žiaľ od mastektómie si už film nedokázal udržať takýto triezvy reálny prístup a skĺzol do už zmienenej účelovosti, aj keď na druhú stranu posledné fázy umierania boli dramaticky a herecky veľmi dobre zvládnuté. Na lepší priemer to stačí. 65/100 (04.06.2016)

Zaprvé, ten obsah psal nejspíš někdo kdo viděl jenom upoutávku. Zadruhé, ten film je slátanina prvoplánových dojákových scén a žánrových klišé, které v samotném závěru dotáhnou do naprosté absurdity aby z diváka vydojili poslední zbytek emocí. Zatřetí, lituju, že jsem si ho pustil a příště se raději kouknu třeba na Klepání na nebeskou bránu. (10.08.2016)

Díky těm hereckým výkonům je to hodně fajn a dají se snést i ty pasáže, které by byly jinde hodně přecitlivělé. To finále je z hlediska nafilmování velmi dobré a sama smrt velmi dobře zachycena, ale pořád si nejsem jistý, co se film snažil říct? Že umírání bolí? Že je to kruté? Ale že se s tím dá smířit? Anebo jen to, že tu jsou herci, co umí hrát? (16.12.2015)