Oliver Stone: Neznámé dějiny Spojených států

S postupujícími díly čím dál tím evidentněji doleva, ale to mě nepřekvapilo, co taky čekat od starýho lišáka Stonea. Překvapilo mě, že mi to vůbec nevadilo, naopak jsem obdivoval, jak sofistikovaně dokáže Stone selektovat předložené útržky z historie, aby nezainteresované diváctvo mohlo jasně rozlišit, kdo byl ten hodný a kdo zlý. Nejsou to žádné neznámé dějiny USA, nedozvíte se, že Kennedyho zabili mimozemšťani ani že Lewinská je panna. Není to víc než pohled jednoho bývalého vojáka z Vietnamu, co se po návratu začal sjíždět kokainem, aby si na stará kolena uvědomil, že USA je imperiální monstrum a ke spáse se lidstvo dostane jen skrze mír a lásku. (25.02.2014)

Tady na tomto dokumentu je legrační to, že lidi kteří nedávali v hodinách dějepisu pozor nebo třeba neměli buňky na to pochopit látku, která jim byla vykládána, tak to budou brát jako dokument a ne jako něco šokujícího natož neznámého. Je důležité si uvědomit, proč Oliver Stone natočil takovýto dokument, který podkopává domácí i zahraniční politiku nejmocnější země světa a už vůbec není vlastenecký. Tak zaprvé Oliver sloužil nedobrovolně jako voják v dodnes pro mnoha lidí nepochopené válce ve Vietnamu ze které si přinesl pár těžkých zranění a také trauma, které si nahrazoval pudrováním nosu kolumbijským kokolínem. Od té doby kritizoval skoro všechny vlády, protože byly pravicové a agresivní vůči mnoha rádoby nepřátelům a to zejména kvůli nerostnému bohatství a dalšímu bohatství, které chtěla tato velmoc s pomocí svých spojenců získat. Byl velký odpůrce likvidování diktatur v Latinské Americe, které USA provozovala v 70. a 80. letech. Tento desetidílný dokument nám ukazuje, že vše není tak růžové a jasné, jak nás to učí v našich školách a že by o tom, co se studenti dnes učí ve školách měli trochu přemýšlet a občas se kouknout na tento nebo podobnej dokument a né si nechat vymejvat mozky občas i nelogickými fantasmagoriemi, který nás na těch našich skvělých školách učí. Ha, ha. Za objektivnost, nenucenost, poznání mnoha nových faktů, která byla předtím nevyvratitelnou pravdou a za sympatie k Oliveru Stoneovi dávám jasnejch 100%. (11.05.2021)

Pohled na historii USA kritickýma očima bez vlastenecké ideologie. Vlastně poslední dobrý americký prezident byl Roosevelt a to je příliš dávno. Válka, zbrojení, politikaření, drancovaní, lhaní. Smutné a bez výhledu na změnu. Oliver Stone měl velkou odvahu, že tento dokument natočil. V 50. letech by byl za to zatčen jako zrádný komunista. (14.11.2021)

Dovolím si ohodnotiť po jednej časti. Prekvapivo informačne bohaté, výstižne doplnené zábermi z filmov a najmä plné dobových záznamov rokovaní politikov. Uvidíme ďalej, snáď informačná strohosť nepodľahne demagógii ako Nemci spojencom. Videná druhá časť. Nevedel som, že Rooswelt bol taký sympaťák. Kam sa hrabú slovenskí a českí politici. (16.07.2014)

Dle očekávání – velký třesk... Stoneova verze dějin USA je patřičně zdramatizovaná, překotná a podivně netrpělivá. Viděl jsem epizodu tři a deset (dějiny atomové bomby, dějiny boje proti terorismu od nástupu prezidenta Bushe ml.) a musím říct, že hodina času pro jednu problematiku nestačí. Minimálně pro zvolený koncept – Stone a jeho tým historiků obdivuhodně pracují s archivními materiály, uvážlivě je začleňují a nechávají vzájemně střetávat. Když pominu jejich občasné duplicitní užití napříč kapitolami, nemám v tomto ohledu žádný problém. Horší je hlas vypravěče (Stone), vršícího údaj na údaj, možná i záměrně nedovolující zpracovat množství údajů. Aby toho nebylo málo, zapsané citáty osobností čtou různí herci, čili napodobují jejich hlas i dikci. Tato poměrně agresivní strategie byla užívána v krizových obdobích studené války a působí velmi lacině a neprofesionálně. Stone si při svém výkladu libuje ve slově „kdyby“ a rozpracovává vize alternativních (lepších) dějin. Liberální historici si při té příležitosti rádi idealizují jednu osobnost, která nedostala důvěru (např. demokratický kandidát na prezidenta v padesátých letech Adlai Stevenson). Stone si vybral Rooseveltova víceprezidenta a levicového kandidáta na prezidenta v roce 1948 Henryho Wallace. Tento muž byl ve své době zdiskreditován za údajné napojení na komunisty, což Stone ostře odmítne (Wallace přitom opravdu byl financován komunisty, ač ho tato podpora nikterak netěšila). Tvůrci opakovaně „vylepšují“ historii, pokud mají ideál. Stone realizoval ambiciózní a působivou sérii, není však možné opomenout jeho silné levicové smýšlení. Na druhou stranu laciné odsouzení Stonea coby demagogického salónního levičáka by jen prokázalo neschopnost argumentovat. Tento projekt možná hodlá sdělit informace neobeznámeným, jenže věnovat mu pozornost by měli právě ti obeznámení. Procvičí se v argumentech, zážitek zaručen. (MFFKV 2013) (01.12.2013)