Brazil
Brazil
Režie:
Terry GilliamKamera:
Roger PrattHudba:
Michael KamenHrají:
Jonathan Pryce, Robert De Niro, Katherine Helmond, Ian Holm, Bob Hoskins, Michael Palin, Ian Richardson, Peter Vaughan, Kim Greist, Jim Broadbent (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Jak snadné je stát se nepřítelem státu! Blízká budoucnost blíže neurčené země. Už třináct let pokračují teroristické pumové útoky. Lidé si už na ně zvykli, stejně tak jako na život v paranoiou prolezlém světě, vyznačujícím se depresivní architekturou, zdevastovanou krajinou a všudypřítomnými vykonavateli státní moci. Možná že si každý člověk našel nějaký svůj osobní únik. Tak jako nesmělý úředník Sam Lowry, který se ve svých snech pohybuje v idylické zemi, létá oblohou v andělském brnění a líbá nádhernou vílu. Probuzení je ovšem vždycky víc než tvrdé, návrat do reality přetěžký. Ale i v ní, byť je to neuvěřitelné, může člověka potkat kousíček naděje. Pro Sama je jí zjištění, že jeho vysněná víla skutečně existuje. Teď už jde jen o to ji znovu najít. Jenže to v hyperbyrokratizované společnosti nebude tak snadné... Černá komedie Brazil je po Žvahlavovi (1977) a Lupičích času (1981) třetím samostatným celovečerním filmem osobitého amerického výtvarníka a režiséra Terryho Gilliama. Deprimující a rafinovaně krutá podívaná se kvůli producentské opatrnosti společnosti Universal Pictures dočkala veřejné premiéry až téměř rok po svém dokončení. Snímek, inspirovaný Orwellovým románem "1984" (pracovní titul byl „1984 a 1/2"), v sobě kloubí satiru, parodii, fantaskní motivy i dadaisticky roztodivné citace, to vše dohromady je ovšem nesmírně působivým a bohužel až děsivě aktuálním zobrazením světa, kontrolovaného monolitickou organizací, a odlidštěné společnosti, žijící v permanentním strachu na pokraji apokalypsy. Film získal řadu mezinárodních cen, nominován byl i na dva Oscary (za nejlepší původní scénář, a nejlepší výpravu a dekorace). (Česká televize)
(více)Recenze (558)
Opravdu hodně těžký film, ale nepostrádá ani špetky humoru. ()
Znie to ako irónia, že 12 opíc bol prvý dokonalý sci-fi trhák, ktorý som zhliadla od Gilliama a vďaka tomu som si ho zaškatuľkovala ako vynikajúceho režiséra. Tešila som sa na ďalšie sci-fi, na nejaké to emocionálne spielbergovské sústo s krásnym dejom, ale jasné, Spielberg je génius, zatiaľ čo Gilliam absolútny magor zamilovaný do nezmyselných groteskných útvarov bez chuti a tvaru. Užívateľ Falko si myslí, že Pythonov Svätý grál je najväčšia blbosť, aká kedy bola natočená, ale to treba najskôr vidieť Brazil-a. Pozerala som na hodiny snáď každú minútu, čo scéna, to neuveriteľne nudné dialógy, nudná kamera, nudné prostredie, nijaké emócie, nijaký dej, nijaké zamilovania hodné postavy. Gilliam asi nemá poňatie, o čom je sci-fi, ale to mu krivdím, lebo to by v tom prípade nenatočil 12 opíc. Radšej si po stý raz pozriem hollywoodsky vyparádenú inváziu mimozemšťanov - to je sci-fi, než dívať sa na bezcenných úradníčkov s úchylnými predstavami. ()
Konečně jsem si splnil povinnost filmového fanouška...(Anglie)....a jak jsem se těšil !!!!....Film skončil a nic.... Zřejmě jsem si v očekání něčeho, postavil laťku hodně vysoko. Nebo byl problém ve zbytečné složitosti a přeskakování rovin. Určitě jako memento odsouzení systému pro mladou generaci zabere. Umělecký počin jakbysmet, bohužel já celou dobu vše sledoval opodál a nemohl se dostat do děje. Malinko to naznačil Tsunami_X, ale podle svého. Především píseň Brazil, která mi byla vždy příjemná, mě tím věčným pouštěním jak na flašinetu pěkně zprotivili. Bylo toho všeho jaksi hodně a krkolomné. Stále mě Gilliam připomínal pejska a kočičku, jak pekli dort..Anebo, ne??..Abych vás moc netrápil, zřemě se na to mrknu ještě jednou....znova a lépe..... ()
2oo3 mi ještě za studií o Brazilu vyšel text ve filosofické revue Aluze, taková svébytná reflexe vrytá do jazyka, "Obrazy svobody Brazil". Na překopírování sem to je dlouhé i na mě, ale tady se to dá najít zveřejněné i online, kdybyste měl někdo chuť, čas a dobrou vůli se s tím popasovat, neb je to text skoro stejně nepoddajný jako ten film sám: https://www.pismak.cz/index.php?data=read&id=78136 *~ ()
"Je to neodolatelný muzikál", "Je to o nočním nakupování a teroristech", "Je to ......?.......??..?.....". Odpovědi některých tvůrců na otázku: "Co je Brazil?" ()
Zmatek v hlavě, husí kůži z hudby a chuť pustit si to ještě jednou. To vše mám těsně po skončení filmu. U tohohle filmu se nedivím žádnému hodnocení. ()
Velice zvláštní sci-fi snímek od Terryho Gilliama, který má svou neopakovatelnou atmosféru a uhrančivý závěr. Jedna z biblí sci-fi žánru, která zůstává dodnes kvalitní podívanou, jednou z nejpodivnějších, co znám. V jedné z rolí Robert De Niro, který je výborný, ale moc si ho neužijeme a tak veškerou smetánku slízne Jonathan Pryce, který zde podává vskutku (ne)uvěřitelný výkon. ()
Moc.....moc absurdní. I když závěr všechno vysvětlí, zvláště konec je i na mě moc. Konečně si dovedu představit, jaký film by se dal zařadit do žánru "Phantasmagorie". Jinak ale v podstatě geniální titul plný gagů i výborných nápadů. Už jenom ty všelijaké vynálezy. A ta skvělá brazilská hudba - mno mám pocit, že tenhle počin má ode mě ještě velkou šanci dostat 5 hvězd až se mi to pořádně usadí. ()
Druhá půlka filmu mne již dokázala vcucnout natolik, že jsem chvílemi kroutil hlavou úžasem, co všechno si ten Terry Gilliam dokáže vymyslet. Závěr navíc parádně graduje, takže u záverečných titulků jsem byl k přistižení s výrazem spokojeného diváka. Zajímavá věc, neboť při sledování první půle se můj obličej střídavě křivil do výrazů nechápavosti, nemilého překvapení a především nudy. Nepopírám, že je ta chyba patrně na mé straně, ale z oné první polovičky jsem si pranic neodnesl. Nesedí mi totiž příliš Gilliamův vyprávěcí styl ani jeho smysl pro humor. Ten mi ve filmu víceméně vadil a jsem si jistý, že pokud by Brazil vypadal po celou dobu jako některé mrazivé scény z Ministerstva informací, byl bych nadšený. Takto jde pro mne o tříhvězdičkový zážitek, kterému rád přihodím půlhvězdičku za vychytané kulisy a vizuální pestrost a nápaditost. ()
V Brazil je budoucnost postavena na zchátralých kusech minulosti. Vše je tak výstřední a zároveň naprosto všední. Ten, kdo zde dělá, co mu přináleží, se svou prácí stává podvratným živlem. A “vzájemné podezírání“ prý vede „k větší důvěře“. Nikdo se vám ani nesnaží nabízet lepší zítřky. Brazil není film a vlastně to ani tak docela není ani anti-utopie. Brazil je váš včerejší sen. Je podivný a jen obtížně proniknutelný. – A proč se mi Brazil líbí? Právě proto, že je nepochopitelný. Chápu, proč je na téhle databázi tak oblíbený Shawshank a o poznání méně oblíbený Brazil, který je při tom, troufnu si to drze říci, mnohem lepší. Je to jednoduché. V Shawshanku je vše přehledně jasné, zatímco Brazil znepokojuje svou neuchopitelností. Jenže právě proto Shawshank je a provždy zůstane sice velmi hezkým humanistickým, ale také trochu kýčovitým, dílem. Nikdy nebude uměním. K tomu mu chybí odvaha jít za vyježděné koleje. Gilliam tu odvahu má. Stojí si za vlastní vizí, i když riskuje nepřízeň producentů, kritiky i diváků, i když riskuje i umělecký debakl, protože kráčet po nevyzkoušených cestách je nesnadné a ne vždy je taková cesta zakončena úspěchem. ()
absolútna haluz z nezabudnuteľnou atmosférou ()
80% - Tady mi asi něco uniklo… Tak skvělá výtvarná stránka, tak hezké Kamenovy hudební variace na píseň Brazil, tak skvělí herci… Chtěl bych hodnotit výš, ale nejde to. Možná, až se podívám na Brazil podruhé, budu moci své hodnocení upravit. Teď jsou mé dojmy takové, že jde o nádherný fantaskní film, který se ale zejména v druhé půlce stane podivně roztahaný, a divák marně čeká na nový impuls ve vyprávění. Pořád se sice něco děje, člověk stále má co obdivovat, ale nemohu se zbavit dojmu, že je celý film svým napětím tak trochu na jedno brdo. Samotný závěr je sice třešničkou na dortu, ale když ten dort jíte přes dvě hodiny, třešnička vás jen těžko dojme. ()
Můj další zoufalý boj s Terry Gilliamem. Já toho chlápka prostě nechápu a pomalu si začínám myslet, že kromě Pythonů byly jen Opice jeho jediným snesitelným filmem. Zpočátku to vypadalo jako jasně daný Montyho humor na téma byrokracie, kdy na každou sebevětší pytlovinku je třeba se papírově vyzbrojit. Mé zklamání dostoupilo vrcholu při zjištění že srandy si tady moc neužiju, protože zde jde hlavně o motiv lásky. Ten je ovšem tak zvláštně reprodukovaný, že mě přešla chuť na jakéhokoliv Terry Gilliama na hodně dlouho. Ten člověk je šíleně vynalézavý, o tom žádná. Ale ani přesto bych tento film rozhodně neoznačil za nějak mimořádný. Jonathan Pryce není zrovna můj oblíbenec a Robert De Niro se zde mihne ve třech scénách. 30% ()
Taková malá, bizarní a především byrokratická záležitost ve stylu 1984, fraškovitá parafráze a především vtipná záležitost (alespoň po většinu stopáže) s dechberoucím a vypiplaným vizuálem, který vypadá jako něco mezi noirovou představou sci-fi distopického světa a představou podnapilého opraváře mopů o praktikách a životu úředníkově. Jen škoda, že závěr samotný je trošku moc přehnaný (závěrečné nepřekvapivé vypointování ani skvělá postava De Nirova na tom nic nemění) a nemající v sobě dávku humoru, která se vyskytovala především z počátku. Hodnocena režiserská verze ()
Dechberouci a genialni mix G.Orwella a F.Kafky - opravdu nevim, jak jinak tento podivny a pritom strhujici film popsat. Nejvice me asi nadchl R.DeNiro ve sve uzasne miniroli, z ktere dokazal vytezit maximum. ()
* za De Nira, který je tam celkového času deset minut. ()
Tenhle film doslova miluju. Ty dvě hodiny jsou absolutním gejzírem skvělých nápadů. A taky obsahuje kvanta různých zajímavých detailů, jako například pes se zalepenou řití, nebo plakáty zaručující bezpečnou dovolenou. Přijde mi to jako takový zfilmovaný mišmaš Kafkova Procesu a Orwellovo 1984. Sny o létání jsou opravdu působivé a navíc k tomu přihrává skvostná hudba. Gilliam je génius. Tohle je jeho nej. ()
..opět "gilliamovské" a své.. ()
Čím dál tím víc mě mrazí hrůzou z poznání, že sci-fi to nikdy nebylo ()
1984 na halucinogenní satirický způsob meets největší poplivání vánočního ducha v dějinách filmu. A je to zábava, které navíc nechybí interpretační výzvy, především pak v depresivním závěru. Tolik nápadů na jediný film, ať už mluvíme o čistě vizuálních nebo těch inscenačních (sci-fi jak v Metropolis × groteskní ironie po vzoru Monty Python) a tematických, to se fakt vidí málokdy. Měl bych dát 5*, ale občas mi ten zběsilý pohyb nepřišel stoprocentně organizovaný a smysluplný. 85% ()
Související novinky
Ridley Scott se vrací ke kořenům
Tedy ke sci-fi. Vetřelec a Blade Runner Ridleyho proslavili. A teď by se k rodnému žánru rád vrátil. Prý to plánoval už dobrých 20 let, ale nedařilo se mu získat práva na předlohu, kterou už dlouho… (více)