Brazil

:::::::::::::::::::::::: Nevím. Já u toho nevydržel. Pro mne totální stupidnost o ničem. Některé scénky byly super. Je to sice originální, ale ..... ::::::::::::::::::::::::::: (20.03.2009)

Přijmout Terryho Gilliama jako mimopythonovského tvůrce mi občas dělá problémy, ale s Brazilem se mi do vkusu trefil přesně. Sice je chvílemi až příliš mimo jakákoli existující filmová schémata, ale v tomto případě je právě to jeho nejsilnější zbraní. Jonathan Pryce hraje perfektně ztotožnitelnou postavu, kladného a v jistém smyslu i tragického hrdinu, osamoceného v šíleném světě. Svět takovéto budoucnosti je rejdištěm zlých, vypočítavých nebo naopak příliš naivních postav a jeho pravidla jsou neúprosná. Nejvíc je nátlak systému znát na Jackovi v podání Michaela Palina. Kdo by to řekl, že tento věčně usměvavý Monty Python dokáže být takovým slizkým hadem. I díky jeho charakteru je všudypřítomná sociální kritika téměř až brutální. (24.09.2007)

„Čo ste urobili s jeho telom?“ Mrazivá kópia Orwellovej utopistickej klasiky 1984, ktorá sa štúdiu nepáčila svojho času do takej veľkej miery, že ju odmietlo distribuovať do kín a nakoniec zmenilo názor až keď režisér naznačil možnosť trestného oznámenia. Brazil uspokojí každého, kto má rád Orwella, ale je možné aj to, že práveže tým sa to bude páčiť najmenej, pretože budú zaskočení drzosťou, s akou Terry Gilliam Orwella na drzovku vykradol. Naopak, divákov, ktorí knihy nečítajú, snímka zaskočí tradičnou gilliamovskou netradičnosťou: cez svojské herecké výkony (keď som to videl prvý raz, až vďaka záverečným titulkom som zistil, že vo filme hral Robert De Niro, fakt) a zaujímavú vizuálnu stránku, až po nepredvídateľný žánrový mix komédie a surovej politickej satiry. Správne gilliamovsky uleteneé, šialené a trafené. Mám jeho filmy rád, ale pravdou je, že mi každý stačí vidieť raz za život a aj Brazil som nevidel už pár desaťročí a vôbec mi nechýba. Na jedno pozretie ale zanechá silný dojem. (07.08.2005)

Film, kterej je kultovni naprosto pravem, ale totalne me nerozsekal. Problem filmu je krapet delka. Sice je to cely originalni, kulisy jsou fakt pefektne atmosfericky, do toho jeste az na sem tam nakou humornou scenku vcelku beznadejnej pribeh a vsude samy kovovy zvuky. Jenze proste kdyz se to deje 140 minut aniz by se film nejak vyraznejc posouval dopredu, tak si na to clovek za chvily zvykne a nekdy kolem 80 minuty uz me to pomalu prestavalo fascinovat. Nicmene herecky obsazeni je fakt cool, Pryce mi sice nic nerika, ale v pohode, potesil Hoskins a Palin a jednoznacne nejlepsi je naprostej krutak De Niro. I kdyz celkove nemuzu rict, ze bych se bavil petihvezdickove, film si proste to maximalni hodnoceni zaslouzi, protoze tohle je neco tak divnyho, ze se to zkratka musi videt. (17.10.2007)

Někdy se tak jakoby šeptem a v ústraní říká, že Brazil vykrádá Orwellův román 1984. Ale tak to není. Veškerá podobnost začíná a končí totalitním budoucnem, kde se vlivem monitoringu každý stane mravenečkem, jehož je snadné rozmáznout. Ale Gilliam ten půdorys využívá k rozvinutí vlastní imaginace a Brazil má úplně jinou poetiku a náladu než Orwellův chmurný (a jednoznačně adresný) román. A je hezké, že do nejšťavnatější role obsadil Michaela Palina, třebaže si na ni brousil zuby DeNiro. A k tomu hudba - ta stařičká vlezlá samba, zahraná snad na sto způsobů... Stále ještě nedávám plné hodnocení, ale s každým dalším viděním mám ten film radši, takže to asi jednou přijde. 80% (30.11.2006)

Zas až taká pecka to nie je, ale Robert DeNiro a tých záverečných 15 minút stojí za to. (29.03.2004)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Celosvětově divácky úspěšný film. To byl tedy parádní nářez. Gilliamova skvěle natočená futuristická psychařina ze světa, kde 7% HDP jde na sledování, pardon - na zjišťování informací, ze světa, kterému vládnou všemocná ministerstva a jejich úředníci. Jen málokdo se odváží samostatného myšlení a samostatné akce, jako hlavní hrdina a pár dalších ("Můžete to opravit?" "Ne, ale můžu to obejít."). Navíc vše v nádherných vizuálně dokonalých a zcela osobitých interiérech i exteriérech, které potěší oko fotografa. Pro mne lepší než kultovní Gilliamův film "12 opic". Trailer: http://www.csfd.cz/film/3301-brazil/videa/ (22.05.2009)

"Mohlo by vám tu hořet a já bych nesměl pustit vodu, dokud bych nevyplnil formulář 27B/6." Tak je to správné. V papírech musí být pořádek. S tímto snímkem je to však poněkud složitější, neboť má oblíbená byrokracie tentokrát tvoří pouze malou část průniku filmové totality s výtvarným uměním, paranoiou, strachem z odpovědnosti, symbolismem, terorismem, futurismem a nejedním dalším -ismem. Pro mne to nebylo smyslově zcela jednoduše uchopitelné poselství, ale zachytil jsem při něm nejeden náznak geniality, kvůli kterým snímek rozhodně stojí za zhlédnutí. Mám na mysli třeba psací stroje propojené s monitorem, výborný fórek s nekrofilií či obžalobu obsahující i plýtvání časem a papírem ministerstva. Je-li zkrátka libo špetku totality, tak tuto mohu vřele doporučit. (25.01.2016)

Fascinující mix Kafky, Orwella a spousty černého humoru v originálním vizuálním pojetí Terryho Gilliama. Spolu s 12 opicemi asi jeho nejvydařenější dílo. (17.11.2002)

Začátek je poměrně rozpačitý, na diváka se vysype zprvu obtížně uchopitelný příběh ve složitém prostředí plného kovových trubek, gumových hadic a papundeklových rekvizit, ale časem člověk zjistí, že to má své kouzlo a že právě tyto (ne)efekty dokreslují Brazilu to správně ujeté a neuvěřitelně bizarní vzezření a atmosféru. Brazil nelze definovat jedním žánrem, někdy je komický, absurdní, romantický, snový, jindy paranoidní, mrazivý, úzkostný anebo prostě jen šílený. Příběh na konci nezaklapne tak dokonale jako u 12 Opic (nebo přesněji, jestli vůbec zaklapne), ale poslední minuty gradace nemají sebemenší chybu. Taktéž proto Brazil vytváří tak příjemnou katarzi... Bylo to skutečně až po skončení, kdy jsem film docenil a uvědomil si, jak je unikátní. 8/10 (05.04.2009)

Možná trochu moc (a v podstatě zbytečně) zmatené, ale přesto nezapomenutelný gilliamovský zážitek, který jsem napoprvé nedokázal ocenit. (11.12.2009)

Přiznám se, že Brazil moc nechápu. Nějak jsem nepřišel na to, co na tom kdo vidí. Zkoušel jsem se začíst do zdejších komentářů v naději, že mi snad některý z nich pomůže ten film lépe pochopit... Nepomohl. Zdá se mi, že komentáře, v nichž se jako refrén vracejí Kafka s Orwellem (jak předvídatelné!), kloužou po povrchu věcí stejně, jako samotný film. Brazil mě prostě neoslovil snad ničím, co nabízí. Nejsilnější emocí, kterou ze mě vykřesal, byla nuda. Jde to úplně mimo. Takováhle vize totality mě nechává zcela chladným a bez emocí. Přesto dám tři hvězdičky Gilliamovi, jako uznání celkové jinakosti filmu a odvahy jít do takového komerčně neatraktivního projektu. Nižší hodnocení by možná lépe vyjádřilo, jak si u mě Brazil opravdu stojí, ale jakkoliv mi ten film nesedí, nemůžu říct, že by byl vyloženě špatný. (11.06.2006)

Tohle je přesně prototyp kultovního snímku, ale abych pravdu řek, tak mě to zas tak neoslnilo, sice ta temná futuristická vize světa ala Blade Runner je fakt totálně dokonalá, stejnětak jako několik genálních nápadu v příběhu, ale celkově to je takový trochu zdlouhavý a hlavně chílema trošku psycho. Ale kultovní status tomu fakt ubrat nemůžu, protože to je film, kterej se jen tak nevidí, ať už co se týče zpracování a nebo příběhově. btw De Nira sem fakt nepoznal (29.09.2007)

Slovo, které budete hledat, je haluz. Geniální záležitost, která sice ještě nedosahuje dokonalosti 12 opic, ale i tady je budoucnost vykreslená dost depresivně a navíc proložená několika zábavnými vložkami. Jízda po silnici, kterou rámují billboardy, je nezapomenutelná. (23.10.2010)

"Ale teroristické útoky pokračují již 13. rokem. - Štěstí začátečníka." Vidět tenhle film v kině je zážitek. Humor i krutost, fantazie i naprostá šeď. Vše v jednom. Racionalita ad absurdum, kdy vyslýchaní si od mučitelů půjčují na proces vůči sobě. "Pokud se přiznáte k sedmi až osmi obviněním, náklady bychom měli udržet v míře, kterou byste si mohl dovolit." Je to gejzír fantazie a právě proto, že se neuzavírá do čistě do dramatu nebo čistě do satiry, mě film tolik oslovil. S Orwellem to nejvíc pojí poslední věta: "Unikl nám." ("Zemřít a přitom je nenávidět, to je svoboda."). (03.10.2005)

(1001) Ach, to je složité. Už víc než týden se snažím vymyslet, jak popsat, co ve mě Brazil vyvolává. Před sedmi lety jsem napsala, že je to asi nejlepší Gilliam, že chci, aby trubky v mém bytě dýchaly a naříkaly, a že patří do kategorie mých srdíčkových filmů. Dnes už neplatí ani jedno. Za nejlepšího Gilliama bych označila Dvanáct opic, v bytě mám ráda ticho, protože na šílenství není nic romantického, a i z toho důvodu už do mého srdce patří jiné věci. Ale jak tak přemýšlím nad těmi Opicemi, bylo by celkem zajímavé ty filmy porovnat. Oba jsou o neutěšené budoucnosti, do které lidstvo samo sebe nažene, oba vkládají naději na vysvobození na bedra idealizované osudové ženy a oba nakonec podtrhnou samotné ideji vykoupení stoličku pod nohama. A taky jsou oba více či méně přiznanými a více či méně věrnými adaptacemi jiných děl, která jsou ve svých kategoriích perfektní (1984 v případě Brazil a Rampa v případě Opic). Oba odbíhají od vzoru a přinášejí nové a vlastní myšlenky a posouvají význam trochu jinam. Ale zatímco Opice jsou pro mě s každým dalším sledováním pokaždé inspirativní a tím pádem nadčasové, tak Brazil zůstává při každém novém promítání stejná a tím pádem se jí myšlenkově a souzněním vzdaluji. Třeba se víc dívám na to, jak je Jill neživotná a potlačovaná postava. Ta scéna, kde je vyloženě redukovaná na dlouhé vlasy a prosvítající bradavku, je úplně šílená, ale možná jsem jenom úchyl, co to tam chce vidět. Ale zase velká spousta různých detailů je skvělá, takže opravdickou síru rozhodně nedštím. A rozhodně se mi zdá zajímavé, jak je ten film vizuálně krásný a fantazijně bohatý a zároveň úplně přesně zprostředkovává omšelost a nevalnost světa, ze kterého si Gilliam dělá husí kůži nahánějící srandu. (27.09.2017)

Příběh tohohle snímku je dnes už ve filmové branži bezmála legendou. Producenty filmu výsledná podoba tak znechutila a vyděsila, že ho vůbec nechtěli pustit do širší distribuce a když, tak v silně sestříhané verzi. Spočítali si, že půjde o propadák (což se koneckonců potvrdilo ) a nechtěli vyhazovat peníze za reklamu. Gilliam začal za jeho uvedení bojovat a získal na svou stranu publicisty a odbornou kritiku. Ta i s odstupem času více méně pravidelně zařazuje Brazil do desítky nejlepších filmů všech dob. John Cleese z Monty Pythonů označoval Gilliama za vášnivého megalomana, který snadno podléhá svým tvůrčím vizím a je nutné ho mít pod kontrolou. V Brazilu se to producentům očividně nepovedlo a tak vzniklo nanejvýš osobité a výtvarně přinejmenším pozoruhodné, leč z hlediska diváků ne zcela stravitelné dílo. Osobně mám radši Dvanáct opic -jsou přímočařejší a lépe konzumovatelné. V Brazilu Gilliam místy podléhá manýře a pohrává si s výtvarnými detaily a s atmosférou na úkor celku. Herecké výkony a už zmíněná výtvarná stránka jsou na špičkové úrovni, takže 90 % hodnocení je na místě. Zajímavý je casting, který nadělil hereckým hvězdám jako je De Niro či Palin pro ně velmi netypické role. Brazil je každopádně film, který stojí za to vidět, ať už si o Gilliamově nekompromisnosti myslíme cokoliv. (11.10.2007)

4,5* Je to výborný, ale to tempo je zezačátku dost pozvolný a film vyžaduje hodně pozornosti - kdo ale vydrží do konce, tak bude jistě nadšenej. Gilliam předvádí geniální vizi utopický budoucnosti. V roce 1985 se mu podařilo navodit takovou atmosféru, kterou už žádnej dnešní film nemá. Žádný počítačový animace hi-tech technologií, ale kvanta drátů a hadic, kompy vyrobený z psacích strojů a obřích zvětšovacích skel, kvalitní triková práce, který se žádný posraný 3D nevyrovná.. prostě do detailu dobře odvedená práce! (02.03.2010)

Projekt 100 mi umožnil shlédnout tento snímek aniž bych měl potucy o čem to je a kdo tam hraje. Prostě jsem šel na slepo. A z čehosi se z toho vyklubal film, který překonal mé představy. Zvláštní humor, který se mi začal líbit. A oblíbenou postavou se stal opravář, kterou hraje Robert De Niro. Úžasný moderní svět, který jsem si ani takhle sám nepředstavoval a ten režim co tam je. Od toho všeho vás odtáhnou Samovy sny, které vás nechají snad na chvíli odpočinout. A hlášky jako jsou např. "Což takhle dát si trochu nekrofilie." jsou nezapomenutelné. Čekal jsem rok, než jsem měl další možnost se na to kouknout a už je to navždy mým filmem, který zůstane v mé paměti, jako Božský Brazil. (21.01.2004)

|| Scenár: Terry Gilliam, Tom Stoppard, Charles McKeown | Hudba: Michael Kamen | Produkcia: Arnon Milchan | Distribúcia: Universal Studios (US), 20th Century Fox (EU) | Štúdio: Embassy International Pictures N.V. | Rozpočet: 15 miliónov $ | Tržby: 9,929,135 $ || (25.07.2011)