Marťan

Matt Damon potřebuje zachránit. Už zase… Tak se nám bestsellerová Příručka mladých marťanů sepsaná Bearem Gryllsem dočkala blockbusterové filmové adaptace. A to natolik zdařilé, že napravuje většinu neduhů předlohy (především onu kolovrátkovost první poloviny). Každopádně reklama na NASU prostřednictvím osudů botanického MacGyvera přicházejícího na chuť Abbě, písku, rudé barvě, chuti brambor a samotě jsou zábavné, stylové a sympaticky hrají na odlehčenou „feel good humanistickou“ notu, která je v rámci filmů o přežití (a tuplem pak u sci-fi blockbusterů) stejně tak nezvyklá jako osvěžující a až překvapivě sednoucí. (06.10.2015)

po předloňské Gravitaci a loňském Interstellaru jsem od největšího letošního adepta na hollywoodský pokus o "high-syfy" roku čekal hodně. a to byla chyba. dočkal jsem se filmu skvěle natočeného, který ze zdánlivě chabého námětu vytěžil daleko víc, než bych se kdy nadál. filmu chytrého, byť v mnoha detailech nedomyšleného, viz například ignorování faktu, že na Marsu je výrazně menší gravitace. filmu zručně napsaného, efektivně vyprávěného a vůbec po řemeslné stránce od prvního pohledu prvotřídního. /// Ridley Scott dokázal po celou tu relativně dlouhou dobu udržet pravidelný tep rytmu, s ním související vyváženost v poměru "humor vs drama" a konvenční střihové elipsy drží všechny ty rozmanité scény krásně pohromadě, přestože se v rychlém tempu stále dokola střídají lokality dvou vzdálených a velmi odlišných prostředí. nemohu si ale pomoci, to všechno je mi pořád málo. ve srovnání s o dva roky starším vědecko-fantastickým survival filmem Alfonsa Cuaróna, snímkem audio-vizuálně ohromujícím a tematicky nesmírně inspirativním, vypadá Marťan jako banalita stejně povrchní, stejně líbivá a skoro stejně nepříjemně vlezlá jako jsou disco hity z jeho soundtracku. /// jako hard scifista velice oceňuji krásu "mimozemských obrazů" z Marsu a ještě více nadšení ve mě vyvolávaly všechny záběry na kosmickou loď Hermes i pohledy do jejích útrob. i z hlediska významové struktury nacházím mnoho aspektů hodných ocenění. upřímná tematizace hluboké a ničím nezviklatelné úcty k hodnotě lidského života, i kdyby byl "jen" jediný, má univerzální platnost a jistě osloví řadu diváků filmu. i tak je to ovšem pravda svým způsobem "příliš" prostá a samozřejmá. každý lidský život je nedocenitelný. ano. abych plný význam těch slov pochopil a přijal, nepotřebuji sledovat přes dvě hodiny dlouhou "názornou ukázku" na příkladě jednoho ztroskotaného kosmonauta. /// a nemá-li film co víc nabídnout, pak nemá doopravdy co nabídnout. snad kromě hlášek (-), předvídatelných dějových zvratů (-), Damonova krajně nepřesvědčivého herectví (-), optimismu namísto střízlivosti (+/-?) a snah o extrémní zjednodušování, aby i ten nejhloupější divák všemu bez potíží rozuměl (obzvlášť velké mínus). dokonce i vlastní koncept založený na řetězci předkládaných problémů a vývoji jejich řešení - a to racionální vědeckou cestou, abych zdůraznil potěšující silně pro-vědeckou orientaci filmu - si Marťan ve svém, celkově spíše slabším závěru trapně podráží stupidním trikem "na způsob Iron Mana". kdo viděl, chápe. kdo neviděl, uvidí a zapláče. /// soudě z uvedeného výčtu je hodně co kritizovat i hodně co chválit. dočkal jsem se dobrého filmu. dokonce i dobrého sci-fi. nedosáhlo však uměleckých kvalit, a proto nedosáhlo ani kvalit Nolanova loňského předchůdce, a už vůbec ne Cuarónova předloňského. a i když nemám pochyb, že sklidí bohatou úrodu prestižních filmových cen, tohle sci-fi je "jen" dobré. (navštívena projekce 2D verze) (08.10.2015)

Spíš dobrodružné než sci-fi, spíš crowd-pleasure než survival, spíš feel-good než intelligent. Při překlopení těchto dichotomií bych šel na pětku, protože Ridley Scott sebral všechny své stařecké síly a natočil řemeslně bezchybný film, který poctivě šlape od začátku do konce, nenudí ani chvilku a v nejvypjatějších scénách dokáže spolehlivě strhnout. Jen je to prostě pro mě osobně příliš bezpečné a uživatelsky nekonfliktní. 85 % (18.10.2015)

Zdánlivě nezfilmovatelná sbírka technických detailů a sarkastických monologů se v Goddardových rukách stala adaptovatelnou až překvapivě snadno. Byť za cenu toho, že Markovy útrapy s výrobou vzduchu, vody či kamenných nápisů výrazně zjednoduší nebo klidně zcela vynechá a o Watneyho osud se tak v první polovině nejde ani moc bát. Zato v závěru, kde předloha po všech haváriích a krizích napínala jen ztuha, se snaha o záchranu hlavního hrdiny mění v silně gradovanou symbiózu všech zúčastněných. Hlavním plusem tak překvapivě není skvělý Damon, ale typově dokonale obsazený Sean Bean jako Mitch a zejména celá posádka Hermesu v čele s Jessicou Chastain. (15.10.2015)

Přesně tuhle přímočarost bez odboček a zbytečného nafukování, řešení a polemizování nad kravinami jsem chtěl od Interstellar. A nedostal jsem jí. Ač je Nolan bravurní tvůrce, od Scottovy protřelosti a zkušeností za ty všechny roky se má ještě hodně co učit. Takhle to má vypadat. Jedinou výtku mám k bagatelizování, či snad opomíjení dost zásadních věcí - razantní škrty napříč časovou osou - zřejmě nutné nůžky zabraňující bobtnání stopáže. S tím spojená nedostatečně dramatická osobnostní proměna, podezřele konzistentní psychický i fyzický stav hlavního hrdiny, velmi sporadicky vyobrazené klimatické peklo na planetě apod. Většinu pozornosti sežrala hlavní role od A do Z. Ale to charizma tam je, koneckonců osvědčená sky crew (Damon, Chastain). (03.10.2015)