Atentát v Ambassadoru

Při konečném proslovu RFK, kdy jsou ošetřování zranění a Bobby je odvazen do nemocnice mi bezel uplne mraz po zadech a pocitoval jsem neprijemny pocit bezmoci a smutku. Tohle myslim mluvi za vse, Emilio Estevez natocil nadherny film o muzi, ktery mohl vladnout svoji dobe, ale bohuzel mu to nebylo doprano stejne tak, jako jeho bratrovi. Opravdu uzasne a strhujici drama, kde exeluji opravdu hvezdy, ktere perfektne zpestruji mozaiku lidi, ktere spojil hotel Ambassador! (28.06.2007)

Žádnej z Estevezovo filmů jsem neviděl, takže jsem si říkal, buď to bude blbost nebo překvapení roku. Naštěstí to druhé u mě platí na 100%. Výborně napsané lidské osudy, herci, kteří hrajou na jedničku a do toho skvěle přidané autentický záběry Kennedyho. Ano, Atentát má svoje chyby, vyskytují se tam hodně obehraný scény, naštěstí to vynahrazují už zmiňovaná plejáda herců. Třeba Laurence Fishburne (i když tam byl jenom pár minut), přinesl do filmu svěží vítr z hor:))) Dokonce i Lindsay Lohan s vychlastanym hlasem mi moc navadila ( a přišel jsem na to, že umí docela dobře hrát). A nesmím zapomenout na ty dva zhulený týpky, kteří vyhazujou věci z okna za účelem totálního výprodeje. Při finální scéně budete civět na plátno s otevřenou hubou a možná vám bude smutno tak jako mě. (24.02.2007)

Estevezova režie kupodivu není špatná. Zajímavě pracuje s herci, sem tam se mu povede natočit slušně vypjatou scénu. K tomu mu dopomáhá i velmi dobrá kamera Michaela Barretta, která jako by v některých scénách (např.rozhovor Sharon a Demi před zrcadlem) upadala (doslova!) do podobné deprese jako hrdinové. Estevez ale zklamává coby scénárista. Příběhy postav jsou přeci jen moc schematické, točí se kolem rasových problémů, LSD, války ve Vietnamu… Asi nejnezvyklejší je způsob jakým Estevez zachází se svými hlavními ženskými hvězdami, Sharon Stoneovou, Demi Mooreovou a Helen Huntovou. Všechny tu mají společné jedno – jsou neskrývaně zestárlé, unavené životem. Jsou ošklivé. Jejich tváře jsou rozryty vráskami, zakryty tunami make-upu nebo naopak jeho absence odkrývá četná nehvězdná místa. A není to jen věc make-upu, ony záměrně zdůrazňují všechny své nedostatky. Jako by se rozhodly využít své každodenní poznatky, ke kterým se zděšením přicházejí ráno před zrcadlem. Tahle stránka filmu se mi moc líbila, protože Estevez ukazuje únavu celé Ameriky na fyzickém rozkladu několika konkrétních jedinců, a ne pouze na jejich nefunkčních vztazích. Současná Amerika postrádá vůdce hlásajícího humanističtější myšlenky. USA by si nejprve mělo vyřešit vlastní problémy (mj.rasové), než bude zasahovat do politiky jiných států, a pokud se pro to rozhodne, tak jinak než válečnou cestou. I Estevez coby režisér často abdikuje na plynulý děj, a neváhá do příběhu vsazovat Kennedyho projevy z šedesátých let, které jsou natolik universální, že platí i v dnešní době. To je někdy na úkor tempa, ale dodává to filmu na mnohem větší naléhavosti. Je to také jeden z důvodů, proč na mě Bobby působil spíš jako vysoce nadprůměrný televizní film, než film určený přímo do kin. Bobby se nesnaží být „filmový“, vyprávět divákovi zajímavý příběh, ale přetlumočit mu 40 let staré myšlenky, které jsou stále platné, a v současnosti citelně chybí. (17.02.2007)

Emilio Estevez se po dlouhé době vrací před i za kameru v tomto na jeho poměry velmi ambiciózním projektu. I když by se mohlo podle názvu zdát, že hlavní téma je atentát na Roberta F. Kennedyho jedná se spíše o drama lidí, kteří byli u toho. Režisér odehrává několik příběhů a po pravdě mi přišlo, že jich je zbytečně moc. Možná kdyby se zaměřil na události, které k atentátu vedly byl by snímek o něco zajímavější. Takhle je celá událost jen kulisou než hlavním příběhem. Estevez se do filmu snažil nacpat co se dalo, avšak pokusy o vytvoření atmosféry konce 60. let vyznívají trochu naprázdno a film se tváří spíše televizním dojmem než "výpravným" dramatem. Co se však musí režisérovi nechat je hutné obsazení ať už hlavních nebo i těch nejmenších rolí. Nejen, že získal takovou legendu jako Anthony Hopkins ale i zbylé osazenstvo se skládá s herců jako Laurence Fishburne, Sharon Stone nebo William H. Macy, vycházejících hvězd Shia LaBeouf, Elijah Wood a dokonce oprášil i Christiana Slatera nebo Demi Moore. Pokud by snímek neobývala taková jména šel by rovnou do videopůjčoven a moc lidí by ho neznalo ale známí herci také nejsou vše Emilio. (29.04.2009)

Sny, iluze, naděje. O to všechno během pár vteřin připravil Američany v kuchyni hotelu Ambassador Palestinec Sirhan Bishara Sirhan a pro neznalé historie podotýkám, že to nebyl kuchař.. Patriotismus je jako krev. V každém by měl proudit, ale když jej chce člověk ukázat, je vždycky lepší když kape, než stříká. V tomto ohledu Estevezův vysněný projekt nezklamal, nicméně jeho spleť osudů zrcadlící v osobních touhách obyčejných lidí politicko-sociální problémy (dobové i současné) neměla dostatek dechu k nějakému hlubšímu ponoru či plavbě v proudu nestrojených emocí. Bobbyho bych zařadil mezi Redfordovy kousky o křehkých liberálních ideálech, které vždycky hodlá pošlapat nějaký fundamentalista či pravičák z Texasu a jeho přilehlého okolí.. (15.01.2016)