Pán prstenů: Návrat krále

To bylo tak: Jestli se režiséru Jacksonovi podařilo pohřbít v předchozích dílech některé postavy, přetavit určité příběhové struktury do jiných a částečně pozměnit narativ celé té mytologie, tak zde vysloveně selhal. Pointa celého Pána prstenů spočívá nikoliv ve zničení prstenu nebo návratu krále na gondorský trůn, ale právě v té poslední bitvě, totiž v bitvě o Hobitín. V tom bylo kouzlo knihy. "Svedli jsme velkolepé bitvy za hranicemi naší země, zachránili jsme svět, ale poslední bitvu musíme vybojovat tam u nás doma. Teprve ale posilněni tím vším dobrodružstvím stáváme se pravými hrdiny - tam u nás doma." Takhle to mělo být. Nejde jen o vypuštění jedné scény pro nedostatek času, jde zcela o nepochopení všech těch šesti knih. No, takže nezbývá, než zase jen pochválit obrázky, poplácat rejžu po zádíčkách, jak mu hezky lítaj nazgůlové nad Mordorem, jak trhají vejpůl citadely Minas Tirith atd. Ale i v tomto zpracování cosi hapruje. Armáda nemrtvých, Legolas na olifantovi a neskutečně pitomá podoba Denethora s Bilbo Pytlíkem. Bitvy ale byly tak úžasné, že to vše můžeme hodit za hlavu a nechat se kochat jen jimi. (23.12.2013)

Bála jsem se, že tři a půl hodiny v kině nevydržím sedět, ale opak je pravdou. Co se týče fanoušků knihy (mezi které patřím) - jsou zde opět výrazné odchylky v ději, něco málo přibylo, hodně událostí chybí, ale není možné převést 300 stránkovou knihu na plátno otrocky tak, bez invence, slovo od slova (tedy lze, ale výsledek by byl tragický). Takže dějové rozdíly jsem se snažila nevnímat a soustředila se na zpracování, dojmy, prostě na film. Technická stránka je dokonalá - kamera, efekty (až na pár míst, které vypadají trochu uměle - podle mého třeba Minas Morgul a zelený sliz á la armáda Mrtvých), střih, zvuk i výprava. Fantastická výpravná hudba Howarda Shore "jenom" ještě víc umocňuje emoce a napětí. Navíc mě fascinuje, s jakou láskou a pečlivostí do všech detailů byly vyrobené všechny kostýmy, rekvizity, lokace a města. Pozadu ale v žádném případě nezůstává ani ta druhá stránka filmu - režie a herecké výkony. Peter Jackson dokázal, že je fantastický vypravěč plný svěžích nápadů a spousty invence. A herci jsou kapitolou sami pro sebe. Elijah Wood i Sean Astin jsou bezchybní, zdatně jim sekunduje Andy Serkis jako Glum, což je asi nejzajímavější postava celého filmu. Legolas je jako obvykle dostatečně vznešený (já vím, nehraje, jenom stojí rovně a hezky se tváří a pěkně vypadá, ale prostě... pěkně vypadá O:-)) a Gimli legrační, ale moc prostoru zde nedostávají. Ani s charismatem Vigga Mortensena to není tak zlé, jak většina kritiků psala. Je pravda, že v okamžiku, kdy se stane králem a má působit naprosto monumentálně, mu něco mu chybí, ale dá se to překousnout, předtím ale do své role padne skvěle. Ian McKellen je již tradičně hodně přesvědčivý a mě osobně překvapil Billy Boyd jako Pipin. Snoubící ve své postavě dětskou zlobivost a zvědavost a naopak moudrost získanou dlouhou nebezpečnou cestou a odvahu na hobita nevídanou (obzvláště v Minas Tirith) - prostě nemá chybu. Tenhle film je zřejmě nejlepší z trilogie, nejlepší fantasy, jaké kdy bylo natočeno a pro mě i jeden z nejkrásnějších filmů, jaký kdy vznikl. (26.01.2004)

(1001) Obří zklamání, které naznačovalo, že co dál bude Petříček vyrábět za filmy, už nebude pro mě. Bohužel se ho zmocnila touha být větší, ještě větší, lepší, dražší, delší, víc k pláči a víc brutální a tak dále. Nelíbí se mi hudba, hodně míst scénáře, milion konců a vůbec ten velký nafouknutý pocit sentimentality, patetičnosti, hadrapušnosti a vůbec všech těch zhrzených věcí, že film nedopadl tak, jak jsem si ho vysnila. Ale přesto je to pořád velmi dobrý film a když mám svoje záchvaty, tak dívat se na všechny tři prodloužené filmy po sobě je prostě povinnost. (22.08.2010)

Vyvrcholení celého děje a konečná cesta do srdce Mordoru, tak jak se od samotného mistra Petera Jacksona dalo čekat a již zde přetrhává domněnku, že i mistr tesař se někdy utne jelikož v případě jeho to není vůbec žádná pravda. Přesto, že se Dvě věže více zajímaly o Společenstvo je jasné a samozřejmé, že tato část se bude zaobírat hlavně Frodem a Samem. A už zde je vidět Jak je důležité míti Sama, když se Frodo dostane do opravdu závažných problémů a musím se přiznat, že scéna s pavoukem mi opravdu nahnala strach až pocit klaustrofobie. Stopáž filmu se zdá být opravdu dlouhá, ale věřte tomu, že na konci budete vcelku smutní a nadávat stejně jako já, že chcete víc a víc, ale toužebného nášupu ne a ne přijít. Bohůžel je to tak a i ta největší a nejgeniálnější výprava musí někdy skončit. --- Nezmiňuj se o Frodovi, ani o prstenu a taky nic o Aragornovi…vlastně bude lepší když vůbec nebudeš mluvit. (27.10.2006)

Jak napsat komentář k filmu, který je okomentován většinou uživatelů csfd? Zase tak vyjímečný určitě nejsem, abych napsal něco úplně nového. Raději to ani zkoušet nebudu. Mohlo by se stát, že začnu psát úplně o něčem jiném než jsem původně zamýšlel a to bych vážně nerad. Také bych mohl napsat něco, co je v každé druhé větě u každého druhého komentátora. Pak bych mohl být nařčen z opisování a být podmíněčně vyloučen z elity píšící komentáře. To bych přátelé vvážně nerad. Tak zkusím teda napsat něco, abych se takového nařčení obávat nemusel. Ale jak to napsat... No jednou jsem ve škole dostal úkol napsat úvahu. Vybral jsem si film a napsal jsem o syndromu druhých dílů. Byl jsem nařčen z podvodu, opisování, opakovaného zapírání jasné pravdy, plagiátorství, úplatkářství, cizoložství... No zase tak hrozné to nebylo... Ale já se ptám. Co když napíšu něco originálního, něěco úplně jiného, něco, co se vymyká zaběhnutým standardům. Nemůže mě i přes to všechno kdokoli nařknout? Proto raději o filmu nenapíšu nic a dávám pouze hodnocení. To jest 5* ;) (31.12.2005)