The Joke
Režie:
Jaromil JirešKamera:
Jan ČuříkHudba:
Zdeněk PololáníkHrají:
Josef Somr, Jana Dítětová, Luděk Munzar, Jaroslava Obermaierová, Milan Švrčina, Miloš Rejchrt, Evald Schorm, Věra Křesadlová, Jaromír Hanzlík (více)Obsahy(1)
Tragikomedii podle románu Milana Kundery natočil režisér Jaromil Jireš v roce 1968. Mottem filmu je výrok Jirešův: „Škody spáchané na člověku nelze odstranit jako třeba rozbitou dlažbu, protože lidská srdce mají svou paměť.“ V čase vzniku šlo o jeden z mála filmů, který otevřeně hovořil o deformacích 50. let, jež měly vliv na pokřivení lidských charakterů... Hlavní hrdina Ludvík Jahn představuje oběť, která se ani po letech nedokáže vyrovnat s utrpěnou křivdou. Chce se za ni pomstít, ale nakonec se všechno obrátí proti němu. Po letech se vrací do rodného jihomoravského města. Rozhodne se svést manželku Pavla Zemánka, který mu zničil život. Ve vzpomínkách se vrací do minulosti, kdy ho za pohlednici se žertovným textem vyhodili ze školy, přišel o svoji lásku, léta strávil ve vojenském vězení a v dolech. Když svede Helenu Zemánkovou, zjistí, že její muž už má jinou mladou atraktivní ženu a svoji bývalou manželku ochotně přenechává muži, ke kterému se chová, jako by se nic nestalo. Ludvík nakonec pochopí trapnost situace a nesmyslnost své pomsty. (Česká televize)
(více)Recenze (285)
"Byl jsem definitivně zbaven starostí o svou budoucnost. Dva a půl roku téhle vojny, rok vojenského kriminálu, tři roky v dolech. Šest let." Ludvík Jahn, semletý režimem, bezbranný a cynický. Kunderou odvážně a dobře napsáno, (nejen, ale především) Somrovým hereckým výkonem přesně vystiženo. ()
Skvělé a originální zpracování jednoho z mála záživných a zajímavých literárních děl o 50. letech u nás. Ironický až sarkastický Josef Somr v hlavní roli je nepřekonatelný, stejně tak, jako komediální stránka celkové kritiky komunismu. Hold filmové adaptace knih pod dohledem autora předlohy vždy dopadnou v mnohých směrech lépe a Žert je právě tento případ, jen by jich tu mohlo být víc. ()
Žert na druhou. Nejdříve odeslaná pohlednice s žertovným textem, který se však naprosto neshoduje s vážně myšlenou radostnou náladou budovatelského období - odesílatel je vyhozen z fakulty a o dalších šest let života se mu postarají PTP a další trestná a nápravná zařízení. O dalších patnáct let později se Ludvíkovi naskytne příležitost k pomstě, ale nakonec se ukáže, že si z něj "život" ztropil další krutý žert. Pro zajímavost: Evald Schorm - laskavý protestant - hraje sám sebe. ()
Silné téma? Ano. Dobrá předloha? Ano. Filmové zpracování? Neslané nemastné. Nedokázalo mě to silněji oslovit a vůbec vtáhnout do děje. Téma o nesmyslných represích minulého režimu za sebevětší blbost bylo zpracováno již mnohokrát a mnohokrát lépe. Nebýt prvních dvou ano, film se nedostane ani na průměr. ()
Kniha a film operují s jinými výrazovými prostředky. Kniha slovy, film hlavně obrazem. Podle toho by se měl tento film při porovnávání s knihou posuzovat. Někdo může namítnout, že je snímek Žert ploší než jeho románová předloha, což není pravda. Těžko lze chtít, aby byl snímek budován podobně jako knižní předobraz. Hodně motivů ve filmu je, některé byly vypuštěny. Řekněmě tedy spíše, že filmový Žert je jiný než románový. Oba ale jistě stojí za pozornost ... ()
Oproti původní Kunreově knize mi chybí pro mě klíčová postava Lucie a i postava Jaroslava je nedořešená. Hlavním mottem knihy je deziluze, zatímco hlavním mottem filmu je pomsta. Na druhou stranu celková atmosféra je dobrá a herecké výkony výborné. ()
Já bych to nedokázala. Nedokázala bych odpustit, teda spíš nechat si ujít příležitost vrazit pořádnou ránu přímo do obličeje člověku, který mě připravil o šest let života. Ovšem je správné mstít se? Ludvík by musel v tom případě odejít se zkrvavenou pěstí než by se zúčtoval se všemi lidmi, kteří tenkrát v sálu zvedli ruku. Spousta otázek Žert vyvolává, ovšem o to méně odpovědí nacházíme. Ať žije Trockij! ()
Další skvělý film ze šedesátých let. Adaptace ještě skvělejšího a geniálnějšího románu Milana Kundery (který bych v porovná s filmem hodnotil minimálně 10 hvězdičkami). Po prvním shlédnutí jsem byl trochu zklamaný z "osekání předlohy" hodně scénám nebylo dáno více prostoru a například zápletka s Lucií, do které se hlavní hrdina zamiluje, když slouží u "Černých baronů", úplně chybí. Na druhou stranu, kdyby ve filmu mělo být všechno jako v knize, musel by být tak o hodinu (nebo více) delší - proto jsem přidal (po půl roce od prvního shlédnutí) jednu hvězdičku navíc. Toto "osekání" dalo filmu větší spád a snad navnadí více lidí, aby si přečetlo i knihu. ()
Hloubku filmu Žert se mi nepodařilo odhalit ani po několikerém skouknutí. Netvrdím však, že v něm není, to bych si nedovolil, už jen proto, že film vychází z Kunderova románu. ()
Kunderovu knihu jsem nečetl, ale pro mě osobně jeden z nejsilnějších filmů kritizující metody komunistického režimu na jeho samém počátku (únor - I. pol. 50. let), toho samého režimu, který svolil natočit tento film, aby z něj pak udělal trezorovou záležitost. "Děvkař" Josef Somr je fascinující, aneb "Optimismus je opium lidstva, zdravý duch páchne blbostí, ať žije Trockij!". ()
Chápu jak, co a proč, ale už jen ta sofistikovaná Somrova pomsta byla leda tak k pousmání, navíc když mu to tak ještě vyšlo, tak jsem se už regulérně smál. Do toho ty vsuvky lidových zpěvů a tanců, vážně? Jediné co jde vychválit je ta pasáž u PTP a pak asi Munzar, z toho jeho ledově přátelského pohledu šla fakt hrůza. "Ty vole, tebe jsem bít nechtěl." ()
Kruty film, ktery dokaze byt tak zabavny, vtipny i prijemny? KVIFF56 ()
Kunderova kniha se dočkala zfilmování v roce 1968, kdy probíhala reflexe stalinistického pojetí socialismu a snilo se o vybudování socialismu s lidskou tváří. Ve své době to byl film, který řadu lidí oslovil. Dnes přináší hlavně ponaučení, že míchat sex s politikou není nejlepší nápad. ()
Svíral se mi žaludek z těch nechutných bonzů ve jménu proletářů. Celé mi to připadalo o strachu udělat krok někam jinam než se má. Josef Somr uměl dokonale vystihnout svůj záměr pomstít se Munzarovi, ale už bylo pozdě. Škoda, on by si to tak zasloužil. Jaromil Jireš si s celým filmem hezky pohrál. Místy jsem měla pocit, že některé okamžiky tam byly zbytečné, ale bohudík měly logiku. ()
Na úvod je třeba zmínit, že film i jeho knižní předloha mě sraly tím motivem slováckého folkloru, protože všechny ty tradiční halekačky a tanečky s pentličkami mi přijdou hrozně otravný. Jinak celé toto dílo pokládám za ohromně přeceňovaný pseudoumělecký manifest období bolševiků s lidskou tváří (což bylo mimochodem asi nejnaivnější období v našich dějinách). Hlavní postavy příběhu mě velmi zaujaly kouzlem nechtěného. Somr má načesanou epesní přehazovačku a neustále se objevuje v děrovaném tílku, které nesundá ani tehdy, když komicky przní Janu Dítětovou. Jinak právě Dítětové mi bylo líto, protože na obnažovací scény už byla tehdy celkem přestárlá a její role umanutě zamilovaný holky byla dost neuvěřitelná. Munzar nezklamal a zase si načesal svůj pověstný kokrhel a s gustem deklamuje nějaký stalinistický žvásty. Navíc se pokouší zpívat a musel ho nadabovat nějaký pěvec s heroickým hlasem, což působí obzvlášť nepatřičně. Nejlepší je ale poslední scéna, kde se Somr porve s nějakým chcípákem a tato rvačka pro mě zůstává nejlegračnějším bojem v dějinách filmografie ever. U tohoto filmu mě stejně jako u většiny ostatních trezorových filmů zaráží, že byly zakázány až někdy v roce 1971; vezme - li člověk v úvahu konec obrodného procesu už v srpnu 1968... ()
Knihu jsem četla několikrát, je jednou z mých nejoblíbenějších. Kdybych neměla srovnání s knihou, film by mi asi nepřišel vyloženě špatný,ale ta knížka prostě existuje a je kurňa dobrá! Ve filmu toho strašně moc chybí a přišlo mi, že místy se úplně mění či vytrácí myšlenka, která na mě z předlohy dýchala na každé stránce... Málo ironické, málo suché, málo kruté. Slabý odvar knižního díla. Ale třeba jsem to nepochopila ()
Zpracování Kunderova románu do filmové podoby je nesmělé a poměrně strohé. Film sice věrně kopíruje repliky z knihy, avšak ořezání několika částí knihy působí, jakoby byl děj bez souvislostí. Chybí zde důležitá postava Lucie a také několik výrazných momentů, aspoň že základní kostra příběhu a retrospektivity zůstala zachována. Jako stručné pochopení smyslu díla a absurdity totalitního režimu a tehdejší doby bohatě stačí. ()
Poněkud nevýrazná adaptace, navzdory účasti Kundery, zejména scény ze současnosti postrádají drive. Josef Somr se na tu roli moc nehodí. ()
"To nebyla láska. To byla neláska." To tedy byla. Ještě že už není. ()
Bohužel se zde potvrzuje, že kniha zůstane knihou. ()
Související novinky
Zemřel herec Josef Somr
Česká kinematografie v neděli přišla o jedno z velkých hereckých jmen, ve věku osmaosmdesáti let totiž odešel známý český filmový a divadelní herec Josef Somr. Mnozí diváci si na něj vzpomenou jako… (více)
Karlovarský festival ocení Bolka Polívku
Dnes dopoledne proběhla tisková konference k 56. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. V pražském hotelu Four Seasons se sešli prezident festivalu Jiří Bartoška, umělecký ředitel… (více)
Magických 8: zatracované i opěvované filmy naší minulosti
Přípravy komorního filmového festivalu Magických osm, který ve spolupráci s Městskou částí Praha 6 připravilo kino Ořechovka, vrcholí. Kromě ojedinělé příležitosti shlédnout filmové lahůdky, které… (více)