Hrátky s čertem

Naprostá klasika českého filmu s nezapomenutelnými kreacemi pánů Filipovského, Neumanna, Beka, Ráže, Vinkláře a dalších. Záměrně umělé ladovské kulisy (které mnozí zde diskutující "filmoví znalci" odsuzují) neodmyslitelně patří k celkovému estetickému dojmu. Každé vánoce jasná volba. P.S: Ta skvostná čeština starých filmů se už dneska nevidí. (02.11.2005)

Ani každoročním opakováním tahle pohádka nezevšední. Dvojice čertů v podání pánů Filipovského a Neumanna je kouzelná a Josef Vinklář tady mluví takovým způsobem, že z toho jde jednomu hlava kolem. Zajímalo by mě, jestli byl monolog Martina Kabáta o praktikách pekla mířen i trochu jiným směrem. Jistá podobnost tu totiž bezpochyby je. (03.03.2009)

Pohádka skrz na skrz umělá, jejíž zákonitosti, motivy i styl se poněkud vymykají žánru pohádky. A to mě v dětství trochu děsilo - to co je určeno v ní dospělým a co se dětskému vnímání vymyká, načež se ve školních škamnách začalo s interpretací všech aluzí, kryptických a alegorických významů a neskončilo se až u maturity. Od těch dob se na ní dívám jako na šikovně zakamuflovanou národně povzbudivou moralistní satiru, která měla svůj dobový význam, ale nechává mne naprosto chladnou. (26.01.2009)

Myslím si, že máme lepší pohádky. Nadruhou stranu, tuhle pohádku mám radši teď jako puberťák, než jako malé dítě. Vždycky mně vadila ta barevnost (ona to má být asi předsnost, co? :-)) Je pravda, že je tu několik výrazných hereckých výkonů: Josef Bek, který hraje řekl bych opravdového vysloužilého vojáka, František Smolík jako konzervativní a nerudný mnich, Jaroslav Vojta jako témeř dokonalý loupežník, Stanislav Neumann a František Filipovský jako staří a vypelichaní čerti a Vladimír Ráž jako elegantní a úlisný čert Solfernus. Třeba časem pozměním hodnocení na 5*. (16.12.2007)

Tak teraz neviem, či pre tvorcov bolo tým peklom manželstvo, alebo komunizmus. Návšteva v pekle je skutočne na hrane akceptovateľnosti roku 1956 a ešte že scenáristi neboli mučení na "legendárnych" päťdesiatkových súdoch. Skôr sa jedná o epizodické rozprávanie, ako o ucelený dramaturgický celok, takže film nemá patričný rozprávkový spád. Vizuálna stránka ukazuje, že skutočné nápady vznikajú pri veľmi stiesnených podmienkach a limitoch, ale veď načo natáčať skutočný les alebo skutočné peklo, keď si ich môžeme uspôsobiť podľa vlastnej predstavivosti a ukázať naše myslenie celému svetu? (24.12.2015)