Hrátky s čertem

Tak teraz neviem, či pre tvorcov bolo tým peklom manželstvo, alebo komunizmus. Návšteva v pekle je skutočne na hrane akceptovateľnosti roku 1956 a ešte že scenáristi neboli mučení na "legendárnych" päťdesiatkových súdoch. Skôr sa jedná o epizodické rozprávanie, ako o ucelený dramaturgický celok, takže film nemá patričný rozprávkový spád. Vizuálna stránka ukazuje, že skutočné nápady vznikajú pri veľmi stiesnených podmienkach a limitoch, ale veď načo natáčať skutočný les alebo skutočné peklo, keď si ich môžeme uspôsobiť podľa vlastnej predstavivosti a ukázať naše myslenie celému svetu? (24.12.2015)

Když jsem byl malej, tahle pohádka se mi spíš nelíbila. Dnes už vím proč (a přehodnotil jsem svůj názor). Prvně kvůli prostředí a dekoracím, které jsou vpravdě divadelní (a i když v mnoha jiných pohdkách je ta umělost mnohem horší, tady mi to vadilo asi nejvíc) a za druhé že to není klasická pohádka, kde dobro je jenom dobrý a zlo jenom zlý. Protože jsem nikdy netušil, kdo je lepší z dvojice Smolík-Vojta (školastyk-lupič). A za další je to plné štiplavého satirického humoru, kterej jsem jako malej fakan prostě nemohl rozeznat a už vůbec ne pochopit. Nevím, jestli to tak bylo zamýšleno, ale mnohé promluvy Martina Kabáta o pekelnících a peklu samotném jsou vlastně kritikou komunismu (i když tehdy možná všeho ostatního kromě komunismu). Když Martin říká, že správnýho chlapa nemůžou obloudit žádnou lží, vidím v tom odpověď na politické procesy s nepohodlnými lidmi v padesátých letech (jako Milada Horáková apod). Navíc plejáda výborných českých herců, z nichž každý předvádí to nejlepší (někteří z nich jako třeba Josef Bek hráli své role i v divadle) a navíc se tu taky jedná úplně o první ukázku škodlivosti kouření, jaká v našem filmu byla zobrazena. A až do pohádky S čerty nejsou žerty tu je ten absolutně nejgeniálnější Lucifer, jakýho jsem kdy ve filmu viděl. (17.04.2006)

Myslím si, že máme lepší pohádky. Nadruhou stranu, tuhle pohádku mám radši teď jako puberťák, než jako malé dítě. Vždycky mně vadila ta barevnost (ona to má být asi předsnost, co? :-)) Je pravda, že je tu několik výrazných hereckých výkonů: Josef Bek, který hraje řekl bych opravdového vysloužilého vojáka, František Smolík jako konzervativní a nerudný mnich, Jaroslav Vojta jako témeř dokonalý loupežník, Stanislav Neumann a František Filipovský jako staří a vypelichaní čerti a Vladimír Ráž jako elegantní a úlisný čert Solfernus. Třeba časem pozměním hodnocení na 5*. (16.12.2007)

V silném tandemu pohádek padesátých let ta mírně slabší, režisér Josef Mach nikdy nebyl přílišný talent. Zaslouží si ale pozornost, i přes základnu složenou z kulis (obyčejně degradující vše kolem) je prostředí neodolatelně půvabné, možná paradoxně právě ty neosobní kulisy zde skvěle padnou. Bylo by asi velice "padnoucí" kritizovat rovnostářský děj, kde postavy záhadně mluví i ústy sociálními a náboženskými (což do pohádky nepatří), jenže já to nakonec beru jako malou daň za to, že pohádka vůbec spatřila světlo světa. Čert tentokrát příliš nepožadoval... (28.12.2005)

Musím zvednout na 5, protože jiné hodnocení si tenhle nádhernej kultovní nepřekonatelnej film nezaslouží. Doktor Solfernus jako Vladimír ráž, Belial jako Rudolf Deyl ml. a Belzebub jako Ladislav Pešek jsou nejlepší čerti, které už nikdy nikdo překonat nemůže. Co záběr, co hláška je opravdu nezapomenutelná. Dříve jsem tuto pohádku tak neprožíval, ale postupem času se u ní směju čím dál víc. Originalitu dodávají nádherné kulisy podle Josefa Lady. Nepřekonatelná pohádková komedie. (25.12.2011)