Dobyvatelé ztracené archy

Dvě scény (byť by se našla řada dalších), které považuju za zásadní pro docenění "Dobyvatelů ztracené archy", jsou sekvence s letadlem a s ponorkou. První z nich je mastercalass v konstruování akce v prostoru a vyprávění ve smyslu vrstvení informací a detailů, které budou následně zužitkovány pro dramatický efekt a kauzální vývoj scény. Navíc i tato sekvence dokládá herecké přednosti Harrisona Forda, respektive to, jak dokáže prodávat své charisma a současně umocnit komickou podstatu scény svou mimikou a řečí těla. Druhá sekvence mi přijde esenciální pro pochopení celé série jonesovek a jejich sebevědomé práce s brakem. Dělí totiž diváky na dva tábory. Jedni budou zcela nesmyslně řešit, jak se mohl Indy dostat na ostrov s ponorkou. Druzí si užijí genialitu zdejší střihové elipsy, spočívající právě v tom, že na onu otázku vůbec neodpovídá, protože prostě nemusí. V návaznosti na to pak o několik dílů dále první skupina diváků bude ofrflávat scénu s lednicí či přítomnost mimozemšťanů (byť jim nevadí biblické nadpřirozeno prvního a třetího dílu), zatímco protilehlý tábor je ocení jako další projevy toho, jak tvůrci ctí kořeny ságy v brakových filmových seriálech a jejich přímočaré logice a pokleslých elementech. (14.07.2022)

Steven v plné formě nám nedá vydechnout. Jízda na horské dráze nám dává jen málokdy vydechnout - pořád se něco děje. Mistrovská hudba Johna Williamse (hlavní motiv asi patří k tomu nejznámějšímu z filmové hudby), dodnes slušné triky a především velká porce humoru a dobrodružství. No a ovšem skvělý hrdina Ford (původně zamýšleného Sellecka si nedovedu a nechci představit). Miluju scénu s plánkem vykopávek za úsvitu. (30.07.2003)

Jak udělat z pulpových příběhů, přežitých žánrů a klasické mytologie dobrodružný poklad. Dobyvatelé jsou jasně nejlepší a nejhutnější Indy - dvojka je možná svižnější a temnější a trojka o něco vtipnější, ale tenhle díl to v sobě spojuje všechno v té nejlepší harmonii. Už úvodní scéna a představení hrdiny na samostatné misi ve stylu špionážních filmů valí dějové a vizuální atrakce až exhibicionisticky. V podstatě každá scéna má naprosto charakteristický formální rukopis (hlavně tedy syté nasvícení a práce se siluetami) a nějaký dílčí vývoj, který drží pozornost (i kdyby jen I Love You na víčkách studentky). V průběhu se přechází mezi textuálními a žánrovými vzory opět naprosto hladce, od orientální tradice uctivé třeba ke Zloději z Bagdádu, jejž připomene i trochu groteskním aranžmá (vyvrcholené zastřelením protivníka s vizáží Sandokana), až po komiksy s nacistickými zloduchy. Archeologie a samotné artefakty jsou pouze záminka k takovému blbnutí a nakonec vyzní úžasně přirozeně, že Archa úmluvy, největší McGuffin filmu, se o všechno vlastně postará sama - s mýty se nemá zahrávat a nakonec se opět i se všemi kolem zakonzervují samy do sebe, před čím ostatně postavy zpočátku varují… Nemluvě o tom, jak nekompromisně Spielberg točí - posouváme se bez jakýchkoli vedlejších vodítek a napětí i akce jsou nevybíravě úderné. Probodnutí sadou kůlů, rozčtvrcení vrtulí a nebo ikonické roztavení obličeje. V jednu chvíli se skvěle bavíte u dynamiky a přehlednosti pohybu, v další si zakrýváte oči. Jako horská dráha, akční fucking rollercoaster. Dobyvatelé jsou nádherný klenot s nesmrtelnou hudbou a dokonalým Harrisonem Fordem. A Indy je nejlepší postava kinematografie. 100 % (31.01.2022)

Film, který navždy změnil dobrodružný žánr a dodal mu právě v tomto prvním dílu víc tajemna než kdy měl. Přesto mám i po mnoha a mnoha projekcích problém s jeho střídmým tempem a do skupiny několika desítek nejlepších filmů historie ho nikdy nezařadím. Ne snad, že by Fordova hvězda nezářila jako nikdy předtím, ale jak Dobyvatelé, tak pozdější Chrám zkázy budou v mých očích vždy hlavně zahřívací kola k Poslední křížové výpravě. Což nic nemění na tom, že je Indy jedním z nejcharizmatičtějších a nejsympatičtějších filmových hrdinů. (30.04.2006)

DOBYVATELÉ ZTRACENÉ ARCHY byly jsou a asi zůstanou nejlepším dobrodružným filmem. Není divu, když za jeho zrodem stáli dva nejnápaditější a nejnadanější filmaři své éry, Steven Spielberg a George Lucas. Vytvořili postavu Indiany Jonese, trochu netradičního archeologa, který vzešel během krátké doby do historie. Poprvé se sním setkáváme v roce 1936, kdy je pověřen vládou Spojených států najít bájnou Archu úmluvy, po které pase okultními vědami posedlý Adolf Hitler. První část Jonesovské Trilogie je bez debat nejlepší. Mystická síla Archy doplněná úchvatnou Williamsovou hudbou i po tolika letech dokáže evokovat strach z neznáma. Konec ve skladišti má pak nepopsatelnou atmosféru při níž se vám ježí chloupky na zádech. (02.12.2006)