Schindlerův seznam

Schindlerův seznam, stejně jako Přelet nad kukaččím hnízdem a Vykoupení z věznice Shawshank, neskutečně těží ze zajímavého prostředí. Jsou mnohem nápaditější filmy, které by si zasloužily opěvovat mnohem víc. I přesto jde o jeden z vrcholů filmového umění/průmyslu, emocionálně vrchovatý počin, který nechá rýhy na duši dost dlouho. (13.01.2006)

Přiznávám se,že když sem Schindlerův seznam viděl poprvé v dabované verzi s formátem obrazu 4:3 nechápal sem,co na něm všichni vidí. Ale když sem viděl širokoúhlou verzi,spadla mi čelist málem až na zem. Úžasné černobílé provedení filmu mi dalo neskutečně silný zážitek z mrazivého a temného prostředí krakovského ghetta a následně i tábora v Plaszowě. Mrazilo mne,když sem viděl jak jde jen spoře oblečeným židům pára od úst,mrazil mne pohled na násilí a odpornosti ve filmu páchané,přiznám se,že sem místy i brečel,což se mi u jen tak nějakého filmu nestalo. A to všechno způsobilo právě to kouzlo černobílé,která v sobě,při správném zacházení,lépe nese jak poetickou,tak i tu děsivou atmosféru lidského utrpení. Kvůli Schindlerovu seznamu sem se rozhádal se svojí dobrou kamarádkou,jež se mi snažila namluvit,že Liam Neeson se do role Oskara Schindlera nehodil a ani nevypadá moc jako Němec. Podle mě ale byla ale ústřední trojice herců Neeson(Schindler),Fiennes(Goeth) a Kingsley(Itzak Stern) jedním z nejlepších Spielbergových tahů. Jejich výkony stvořily doslova herecký koncert. Soundtrack k filmu si od doby co se mi dostal do rukou musím pouštět pořád znovu a znovu dokolečka,především píseň Yeroushalaim shel zahav,která je nabitější emocemi než většina píniček,co sem doposud slyšel. Myslím si,že Schnidler nebyl takový lidumil,jak nám ho tady Spielberg vylíčil,i když mojí vírou silně otřásl dokument sestavený ze svědectví přeživších Židů.Ti popisovali Schindlera jako svého Boha,prakticky bezchybného,někteří z nich dokonce tvrdili,že se s Schindlerem přátelili až do jeho smrti. Ať byl skutečný Schindler jakýkoli,faktem zůstane,že zachránil víc než 1100 Židů a tím dokázal,že i jeden člověk může něco udělat proti zlořádu páchanému na nevinných. Bohužel k tomu potřebuje spoustu peněz a vlivných přátel. Tenhle film neberu ani tak moc jako oslavu "hrdiny" Oskara Schindlera,ale jako symbolický příběh o lidskosti,o síle a vlivu,jakým může zapůsobit jeden samotný člověk proti zločinnému monstru. (16.12.2006)

Schindlerův seznam. Z jedné části inspirovaný skutečnou událostí a z té druhé zkreslený, jako většina hollywoodských filmů. Tento film je nejlepší podívanou, kterou jsem v životě viděl a to říkám se stoprocentní vážností. Poprve jsem ho sledoval, když mi bylo čtrnáct let a to jsem měl filmový vkus někde úplně jinde. Přesto jsem z tohoto filmu byl tak vyplácaný, že jsem nad ním přemýšlel další rok a s mutujícím hlasem sám sobě říkal "to nemělo chybu". Steven Spielberg je mág, neumím si představit kdo jiný, než on, by vytvořil tak bezchybné a chytlavé dílo. Další projekci tohoto skvostu jsem si uspořádal v mých devatenácti a musím se přiznat, že na druhý pokus už to nebylo to, co poprve. Vytratila se vykulenost z každého nového záběru, každý dým z cigaret už nevypadal tak "umělecky", každá vražda nebyla tak šokující a závěrečný pochod k hrobu, tak dojemný. Filmy se ale hodnotí podle toho, jak dokážou zaujmout na první pokus, protože na ten druhý jsou vždy trochu méně působivé neboť každý ví, co od nich čekat. Poprve to bylo naprosto dokonalé a byl to nejsilnější filmový příběh, který jsem měl možnost za mých dvacet let života vidět. Tenhle film se prostě nedá pouštěť každý rok při chřipce na staré VHS kazetě ve videopřehrávači. Toto skoro umělecké dílo se musí pustit jednou za deset let. To je totiž dostatečná doba k tomu, aby se divák vymanil z občasného přemítání scén v hlavě z předchozího promítání. 100% můj TOP 10 (03.11.2007)

Nevím čím to je, ale tenhle film na mě nijak nezapůsobil. Líbila se mi výprava, atmosféra té doby, zejména kostýmy. Herecké výkony bych také označil za velice dobré, Steven Spielberg jako režisér nezklamal, dokonce se mi líbila i ta nebarevnost, která jakoby jen podtrhla výsledný efekt filmu, ale ten scénář, ten byl prázdný. Pomalu jsem si připadal, jako když sleduji příběh, který už byl ze začátku 'odsouzen' k úspěchu. Připadá mi, že tento film je milovaný jen proto, že tolik útočí na city a hlavně kvůli době, o které vypovídá. Také mě fascinuje druhá světová válka, ale rozhodně jsem si ji představoval trochu jinak, neviděl jsem ve filmu tu krutost Němců, Ralph Fiennes střílející po vězních ze své vily mi připadal nevěrohodný, neviděl jsem smutek ve tvářích odsouzených židů, nevěřil jsem. Jediná scéna, kdy jsem slzil byla ta, ve které se režisér inspiroval Trierovou Evropou. Je to scéna s dívkou, která na sobě nese červený kabátek, ta mě opravdu dostala. Celkově se jedná o nadprůměrný film, který ale rozhodně nesplnil mé představy... (01.01.2006)

(1001) No nevím, když existují věci jako Saulův syn, Obchod na korze a Daleká cesta, tak mám prostě problém vnímat Schindlerův seznam jako "stěžejní dílo světové kinematografie". Potom si musím vědomě připomenout, že existuje víc než jeden tvůrčí přístup a že tak to je v pořádku, ale taky si zároveň nemůžu pomoct, abych se na některé ty přístupy nedívala trochu spatra. Sice vykřikuji "Oh the humanity!" každou minutu aspoň třikrát, ale stejně... Například ta často citovaná scéna s děvčátkem v červeném kabátě by byla o moc působivější, kdyby nebyla tolik přerušovaná střihem, kdyby byla snímaná ze sjednocené perspektivy delší dobu a teprve po ní kdyby následoval (jeden a delší) záběr do tváře Oskara Schindlera, který to "všechno vidí". A posledních dvacet minut... no byla to Stevenova volba. (27.01.2019)